Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Werichova vila

Werichova vila
Werichova vila nebo též dům Josefa Dobrovského
Werichova vila nebo též
dům Josefa Dobrovského
Účel stavby

Původně koželužna, později nájemní dům.
Nyní výstavní a kulturní využití, kavárna.

Základní informace
Slohklasicismus
ArchitektIgnác Jan Nepomuk Palliardi
Výstavba16. století
Přestavba17. století, 1803
Současný majitelměstská část Praha 1
Pojmenováno poJan Werich
Poloha
AdresaU Sovových mlýnů 501/7, Malá Strana, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceU Sovových mlýnů
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39547/1-876 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Werichova vila nebo Dobrovského domek jsou názvy používané k označení historické budovy čp. 501 na pražském malostranském ostrově Kampa, naproti Lichtenštejnskému paláci, na rozhraní její zastavěné a parkové části. Budova významná především svým umístěním a několika slavnými obyvateli prošla v letech 20152017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových. Stavba je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

První zmínka o stavbě byla zaznamenána roku 1580.[2] Dle průzkumu architektky Kateřiny Kroulíkové je však budova podstatně starší. Jak napovídá způsob zdění, pocházejí části sklepů z období pozdní gotiky. Dendrologickým rozborem dřeva stropu v přízemí bylo určeno, že stavitelé užili stromů pokácených kolem roku 1510.[3]

Základem dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z druhé čtvrtiny 17. století,[2] kdy zde byla koželužna nizozemského Serváce Engela a později jeho rodiny.[3] V roce 1725 přešla budova do šlechtického vlastnictví a koželužna byla zrušena. V době, kdy dům vlastnili Nosticové, zde v letech 1798–1803 žil Josef Dobrovský.[2]

V roce 1803 došlo ke klasicistní přestavbě domku podle plánů Ignáce Palliardiho. Byla přistavěna východní část s arkádami v přízemí, upraveno patro a dům opatřen novou mansardovou střechou s podkrovím. Roku 1840 byl pak na západě přistavěn skleník, ze kterého se zachovala jen severní zeď.[2]

Po roce 1918 přešel dům do vlastnictví státu. Poté došlo k dílčím úpravám prvního patra a podkroví podle plánů Bohumila Hübschmanna. Následně se zde vystřídali různí, často významní obyvatelé. Nájemníky donutila k vystěhování ničivá povodeň v roce 2002. Po ní byly provedeny opravy vnějšího pláště budovy (střecha, omítka, okna), vnitřek však dál čekal na rekonstrukci.

Ve dvou soutěžích na pronájem budovy, vypsaných v roce 2008 a 2013, zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových, provozující nedaleké Museum Kampa. Praha 1 však pronájem neschválila.[4] Potřetí byla nadace vybrána za nájemce na jaře 2015 a byla zahájena rekonstrukce vily.[5]

Stálá expozice v interiéru

Po ukončení rekonstrukce byla budova otevřena 30. června 2017. Je zde umístěna stálá expozice o herci Janu Werichovi. Podkroví vily slouží pro pořádání výstav, přednášek a kulturních akcí. V přízemí se nachází kavárna "IF Café" Ivety Fabešové.


Pomník Josefa Dobrovského u Werichovy vily

Ohlasy v kultuře

V domě se odehrává děj psychologického románu Třináctá komnata z roku 1944 od Vladimíra Neffa.


Jan Werich (vlevo) a autor knih o Osvobozeném divadle Jaromír Pelc na Kampě v roce 1977 (původní interiér bytu v domě U Sovových mlýnů 501/7)

Slavní obyvatelé


Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya