Velmistr neboli velký mistr (latinskymagister generalis) byl titul nejvyššího představitele Řádu templářů, který stál v čele organizace. Každý velmistr musel být šlechtického původu a byl vždy volený na doživotí. Velmistr templářů byl zároveň i nositelem specifického knížecího titulu, který zněl „kníže z vůle boží“.