Hugues de Payens
Hugues de Payens (1070?–1136) byl francouzský rytíř pocházející z oblasti Champagne, byl spoluzakladatelem a prvním velmistrem rytířského řádu templářů. Spolu s opatem svatým Bernardem de Clairvaux Hughes sestavil Latinské právo, kodex chování templářů. ŽivotHugues se pravděpodobně narodil v Château Payns, asi 10 kilometrů od Troyes v kraji Champagne. Původně byl vazalem hraběte Huga ze Champagne, k jehož družině se připojil, když se hrabě rozhodl vydat na první křížovou výpravu. Je též možné, že Hugues během křížové výpravy sloužil ve vojsku lotrinského vévody Godefroie z Bouillonu. Po dobytí Jeruzaléma křižáky se Hugues vrátil zpět do Francie, nicméně hrabě Hugo ze Champagne se do Jeruzaléma roku 1108 a Hugues de Payens jej doprovázel. Zatímco hrabě Hugo se opět vrátil domů, Hugues již v Jeruzalémě zůstal, kde začal organizovat původní devítičlenné bratrstvo mnichů-rytířů, kteří na výzvu papeže Urbana II. na cestě k Božímu hrobu ochraňovali křesťanské poutníky z Evropy. Hugues de Payens se se svými osmi rytíři obrátil na krále Jeruzaléma Balduina II., aby formálně utvořil postavení templářských rytířů. kromě Payense templáře tvořili Godefroi de Saint-Omer, Payen de Montdidier, Archambaud de Saint-Agnan, André z Montbardu, Geoffrey Bison, a dva muži, jejich jména se uvádí jen jako Rossal a Gondamer. Poslední rytíř zůstává neznámý. Dva z původních rytířů byli bratři a všichni ostatní rytíři byli nějak, ať již pokrevně či prostřednictvím manželství, vzájemně příbuzní. Při své návštěvě Anglie a Skotska Hugues de Payens získal pro řád peníze a naverboval nové rytíře. V Londýně vybudoval první templářskou kancelář a poblíž Edinburghu nechal založit další. Hugues de Payens vedl jako velmistr řád téměř dvacet let až do své smrti, přičemž pomáhal z templářů vybudovat důležitou a vlivnou vojenskou i finanční mocnost. Zemřel v Palestině roku 1136 a jeho nástupcem ve funkci velmistra se stal Robert z Craonu. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugues de Payens na anglické Wikipedii. Související článkyExterní odkazy
|