cs Tritikále

Tritikále
	Kultura tritikále (x Triticosecale)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Čeleď	lipnicovité (Poaceae);
Rod	tritikále (x Triticosecale); Wittm., 1899
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tritikále (x Triticosecale,^[1] syn. x Triticale^[2]) je hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice.^[3] Odtud její český název „žitovec“. Jeho hlavními pěstiteli jsou USA, Evropa a Austrálie. Vyznačuje se velkými klasy.

Popis

Původní mateřskou rostlinou je pšenice a otcovskou žito. Rodové označení Triticosecale je složeninou latinského označení pšenice (Triticum) a žita (Secale). Odrůdy mají geneticky fixovaný vysoký výnosový potenciál, jsou tolerantnější k horším pěstitelským podmínkám než pšenice a mají dobrý zdravotní stav. V Česku jsou pěstovány ozimé odrůdy, existují i jarní formy.

Produkce v roce 2010^[4]
	Stát	tis. tun
1.	Polsko	4108
2.	Německo	2157
3.	Francie	2057
4.	Bělorusko	1254
5.	Austrálie	502
6.	Čína	437
7.	Maďarsko	372
8.	Litva	258
9.	Rusko	249
10.	Rakousko	230
11.	Česko	171
12.	Švédsko	165
	Svět	13 347,784

Reference

↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ DOSKOČILOVÁ, Alena; DOSTÁLOVÁ, Hana; CHLÁDEK, Marek; SVITAVSKÝ, Michal; ŠIMÍČEK, Vladimír. Biomasa pro energii [online]. Tábor: Střední průmyslová škola strojní a stavební, Tábor, Komenského 1670, 2013 [cit. 2019-05-14]. Kapitola Jednoleté rostliny, s. 25. Dostupné online.
↑ FAO, Faostat [1] Archivováno 19. 6. 2012 na Wayback Machine., FAO 2012-08-27

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu tritikále na Wikimedia Commons

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tritikále

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[ipni-1] The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)

[pll-2] The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)

[3] DOSKOČILOVÁ, Alena; DOSTÁLOVÁ, Hana; CHLÁDEK, Marek; SVITAVSKÝ, Michal; ŠIMÍČEK, Vladimír. Biomasa pro energii [online]. Tábor: Střední průmyslová škola strojní a stavební, Tábor, Komenského 1670, 2013 [cit. 2019-05-14]. Kapitola Jednoleté rostliny, s. 25. Dostupné online.

[4] FAO, Faostat [1] Archivováno 19. 6. 2012 na Wayback Machine., FAO 2012-08-27

[1]

[2]

[3]

[4]