Slezskoostravská radnice

Slezskoostravská radnice
Současná podoba radnice
Poloha
Adresa	Slezská Ostrava, Česko Česko
Ulice	Těšínská
Souřadnice	49°50′14″ s. š., 18°17′53″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	31760/8-2385 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice Slezské Ostravy je od roku 1990 radnicí ostravského městského obvodu Slezská Ostrava a jedna z mála dochovaných budov původní zástavby Slezské Ostravy – Zámostí.

Původně sloužil jako obecní budova v roce 1897 novobarokně přestavěný dům čp. 131. Tato tzv. Stará slezskoostravská radnice byla zbourána v 80. letech 20. století.^[1]

Nová budova radnice byla postavena za tehdejšího starosty Ing. Jana Poppeho (1849–1931) podle návrhu architekta Viktorina Šulce (1870–1946) v letech 1911–1913. Na projektové části spolupracoval Ing. Jaroslav Volenec (1877–?), jeho asistent František Doležel a stavitel Julius Vysloužil. Radnice stojí na nároží ulic Těšínské (dříve třída císaře Františka Josefa a v období protektorátu Adolf Hitler Strasse) a Keltičkovy (dříve Jaklovecké). Je postavena v pozdně historizujícím slohu kombinující formy české novorenesance s jinými historizujícími prvky a zejména v interiérech doplněnými o secesní tvarosloví. V interiéru je nejzajímavější hlavní schodiště s dochovanými svítidly, aplikamy, supraportou nad dveřmi k bočnímu schodišti a štukovou výzdobou hlavního sálu, který v současnosti slouží jako obřadní síň s varhanami nainstalovanými v 90. letech 20. století.

• STRAKOŠ, Martin. Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností. Slezská Ostrava: SPOK – spolek pro ostravskou kulturu, 2011. ISBN 978-80-904096-0-6. 
• ŠOPÁK, Pavel. Radnice ve Slezské Ostravě. Vlastivědné listy 21. 1995, čís. 1. 
• ŠULC, Viktorin. Soutěžný návrh radnice v Polské Ostravě. Architektonický obzor IX. 1910, čís. 8. 

• Radnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slezskoostravská radnice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky vydavatele knihy Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností