San Pancrazio (Řím)
Bazilika San Pancrazio je římský kostel, založený v 6. století za hrabami Říma na Via Aurelia. HistorieBaziliku založil papež Symmachus (498–514) na místě lázně (lat. balneum), v níž byli křtěni první římští křesťané. V katakombách pod ní dala zbožná žena Ottavilla pohřbít tělo mučedníka svatého Pankráce. Bazilika byla upravována v 7. století za papeže Honoria I. a o století později na pokyn papeže Řehoře Velikého, který byl Pankrácovým ctitelem a nad jeho hrobem pronesl první kázání (homilii sv. Pankráce). Středověkou podobu chrámu dovršil Pietro Aragonský roku 1205. V roce 1606 dal baziliku přestavět kardinál Ludovico Monreale, a na římse portálu hlavního vchodu dal vytesat své jméno a titul (LVDOVICUS CARD. S. MONTIS REGALIS). Papež Alexandr VII. (1655–1667) dal baziliku s přilehlým objektem do užívání řádu obutých karmelitánů. Mezi kardinály - tituláře patřili mj. budoucí papežové Pavel IV. (15. leden – 24. září 1537), Klement VIII. (18. prosinec 1585 – 30. leden 1592) a Inocenc XII.. Roku 1854 byla bazilika prohlášena národním památníkem. Památky
Titulus S. Pancratii
OdkazyReferenceV tomto článku byly použity překlady textů z článků San Pancrazio na anglické Wikipedii a San Pancrazio fuori le mura (titolo cardinalizio) na italské Wikipedii. Literatura
Externí odkazy
|