Richard Nixon

Richard Nixon
37. prezident Spojených států amerických
Ve funkci: 20. ledna 1969 – 9. srpna 1974
Viceprezident	Spiro Agnew (1969–1973) neobsazeno (říjen–prosinec 1973) Gerald Ford (1973–1974)
Předchůdce	Lyndon B. Johnson
Nástupce	Gerald Ford
36. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci: 20. ledna 1953 – 20. ledna 1961
Prezident	Dwight D. Eisenhower
Předchůdce	Alben William Barkley
Nástupce	Lyndon B. Johnson
Senátor Spojených států amerických za stát Kalifornie
Ve funkci: 1. ledna 1950 – 1. ledna 1953
Předchůdce	Sheridan Downey
Nástupce	Thomas Kuchel
Člen Sněmovny reprezentantů za 12. okrsek Kalifornie
Ve funkci: 3. ledna 1947 – 30. listopadu 1950
Předchůdce	Jerry Voorhis
Nástupce	Patrick J. Hillings
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana
Rodné jméno	Richard Milhous Nixon
Narození	9. ledna 1913 Yorba Linda, Kalifornie
Úmrtí	22. dubna 1994 (ve věku 81 let) New York, New York
Příčina úmrtí	mrtvice[1]
Místo pohřbení	Richard Nixon Presidential Library and Museum
Choť	Pat Nixonová (1940–1993)
Rodiče	Francis A. Nixon a Hannah Milhous Nixon
Děti	Tricia Nixonová Coxová Julie Nixonová Eisenhowerová
Příbuzní	Donald Nixon a Edward Nixon (sourozenci) Christopher Nixon Cox (vnuk)
Alma mater	Whittier College (do 1934) Duke University School of Law (do 1937) Whittier High School Dukeova univerzita Fullerton Union High School
Profese	politik, důstojník, advokát, autor autobiografie a státník
Náboženství	Kvakeři
Ocenění	Osobnost roku časopisu Time (1971) Osobnost roku časopisu Time (1972) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1988) Medaile Rezervy ozbrojených sil Pochvalná medaile … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Richard Nixon
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Milhous Nixon (9. ledna 1913 Yorba Linda, Kalifornie – 22. dubna 1994 New York) byl 37. prezident Spojených států amerických (1969–1974) a také 36. viceprezident Spojených států amerických (1953–1961), zde působil v době, kdy byl v úřadu prezident Dwight D. Eisenhower. Nixon je jediným člověkem, který byl dvakrát zvolen americkým viceprezidentem i prezidentem. Zároveň je také jediným americkým prezidentem, který na svůj úřad rezignoval.

Poprvé se o prezidentský úřad ucházel v roce 1960, ale těsně jej porazil John F. Kennedy (zajímavostí bylo, že jejich prezidentská debata byla poprvé v historii přenášena televizně). V roce 1967 se setkal s mladým televizním a divadelním producentem Rogerem Ailesem, který pro něj začal pracovat v pozici mediálního experta na jeho volební kampaň, kouče vystupování před médii a šéfa pro styk s veřejností. Nixon ve volbách v roce 1968 porazil kandidáta demokratů, Huberta Humphreye, a o čtyři roky později drtivě porazil George McGoverna, který vyhrál pouze ve státě Massachusetts.

Nixonovým osobním dvorním fotografem byl Oliver F. Atkins.

Během jeho prezidentství došlo k normalizaci vztahů se Sovětským svazem a Čínou. Inicioval rovněž dohody o snížení počtu strategických atomových zbraní SALT I. V roce 1972 navštívil jako první americký prezident ČLR a setkal se s čínským vůdcem Mao Ce-tungem. V rámci zlepšování vztahů mezi Spojenými státy a komunistickou Čínou, které bylo namířeno proti Sovětskému svazu, přestaly USA uznávat Čínskou republiku a místo ni uznaly Čínskou lidovou republiku.

Zahájil také stahování amerických vojáků z Vietnamu, což byl počátek tzv. „vietnamizace“ války, ale zároveň rozšířil bombardování i na sousední státy Kambodžu a Laos. Při bombardování Kambodže v letech 1970 až 1973 zahynulo až 150 000 lidí.^[2] V roce 1972 nařídil několikaměsíční bombardování Severního Vietnamu v rámci operace Linebacker, což bylo nejmasivnější bombardování Severního Vietnamu od ukončení operace Rolling Thunder v roce 1968. "Tajná válka" v Laosu probíhala až do roku 1973.^[3]

Historický krok bylo také jeho rozhodnutí z roku 1971 opustit v té době zavedený Brettonwoodský mezinárodní měnový systém a směnitelnost amerického dolaru za zlato.

V roce 1973 podpořil vojenský převrat proti demokraticky zvolené levicové vládě v Chile a zavedení vojenské diktatury generála Pinocheta.^[4]

Na podzim roku 1973 vyhlásila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) embargo na vývoz ropy do Spojených států a dalších zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války, což vyvolalo ve světě ropný šok.

Ministrem zahraničí jmenoval Henryho Kissingera.

V domácí politice bylo jeho působení ve funkci prezidenta USA poznamenáno aférou Watergate. Ta vypukla 17. června 1972, kdy policie zadržela v komplexu Watergate, kde sídlila Demokratická strana, pět lidí, kteří tam instalovali odposlouchávací zařízení. Bílý dům popíral, že by s vloupáním měl cokoliv společného, až do 5. srpna 1974, kdy přiznal, že o aféře Watergate věděl od začátku a úmyslně lhal. Dne 8. srpna 1974 Nixon oznámil rezignaci na úřad prezidenta a jeho místo následující den zaujal Gerald Ford.

• 
  Richard Nixon skládá prezidentskou přísahu, 20. ledna 1969
• 
  Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv během Brežněvovy návštěvy Spojených států, červen 1973
• 
  prezident telefonuje v Oválné pracovně Bílého domu, 23. června 1972
• 
  prezident Nixon oznamuje svou rezignaci, srpen 1974

Nixon rezignoval v důsledku aféry Watergate. Jeho místo poté zaujal viceprezident Gerald Ford. Nixon zemřel 22. dubna 1994 na následky mozkové mrtvice, kterou utrpěl čtyři dny předtím. O týden později na Pinkpop Festivalu poprvé zahrála skupina Rage Against the Machine píseň Tire Me, která oslavuje Nixonovu smrt.

Richard Nixon dvakrát neoficiálně navštívil Československo. Poprvé přiletěl 23. března 1967 v rámci své evropské cesty, během níž navštívil také Londýn, Paříž, Bonn, Řím, Moskvu, Varšavu a Bukurešť.^[5] Sešel se zde s tehdejším ředitelem Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii Antonínem Šnejdárkem.^[6] Při druhé návštěvě 12. října 1989 se v Praze sešel s komunistickým poslancem Evženem Erbanem, který následně o schůzce informoval disidenta Václava Havla.^[7][8]

• 1995 – Nixon, režie Oliver Stone, životopisný film
• 2004 – Zabiji Nixona, režie Niels Mueller, film o plánování atentátu na Richarda Nixona 22. února 1974
• 2008 – Duel Frost/Nixon, režie Ron Howard, film o sérii rozhovorů Richarda Nixona s investigativním novinářem Davidem Frostem v roce 1977

• BOROVIČKA, Václav Pavel. Watergate. [s.l.]: Orbis, 1976. 320 s. 
• SUMMERS, Anthony. Richard Nixon – Arogance moci (The Arrogance of Power). Překlad Zdeněk Hron. Praha: BB art, 2000. 638 s. ISBN 80-7341-036-2. 
• FULSOM, Don. Nixonova temná tajemství: intriky v Bílém domě (Nixon´s Darkest Secrets). Překlad Marie Jungmannová. Praha: Ikar, 2014. 280 s. ISBN 978-80-249-2444-1. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Nixon na Wikimedia Commons
• Osoba Richard Nixon ve Wikicitátech
• Galerie Richard Nixon na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální životopis na stránkách Bílého domu Archivováno 12. 12. 2006 na Wayback Machine.
• Marek Konopko: Nixonův levý profil Archivováno 27. 10. 2007 na Wayback Machine.
• Roman Joch: Američtí státníci dvacátého století

Prezidenti Spojených států amerických
George Washington (bezp., F) • John Adams (F) • Thomas Jefferson (SR) • James Madison (SR) • James Monroe (SR) • John Quincy Adams (SR) • Andrew Jackson (D) • Martin Van Buren (D) • William Henry Harrison † (W) • John Tyler (W, bezp.) • James K. Polk (D) • Zachary Taylor † (W) • Millard Fillmore (W) • Franklin Pierce (D) • James Buchanan (D) • Abraham Lincoln †* (R,U) • Andrew Johnson (U) • Ulysses S. Grant (R) • Rutherford B. Hayes (R) • James A. Garfield †* (R) • Chester A. Arthur (R) • Grover Cleveland (D) • Benjamin Harrison (R) • Grover Cleveland (D) • William McKinley †* (R) • Theodore Roosevelt (R) • William Howard Taft (R) • Woodrow Wilson (D) • Warren G. Harding † (R) • Calvin Coolidge (R) • Herbert Clark Hoover (R) • Franklin Delano Roosevelt † (D) • Harry S. Truman (D) • Dwight D. Eisenhower (R) • John Fitzgerald Kennedy †* (D) • Lyndon B. Johnson (D) • Richard Nixon (R) • Gerald Ford (R) • Jimmy Carter (D) • Ronald Reagan (R) • George H. W. Bush (R) • Bill Clinton (D) • George W. Bush (R) • Barack Obama (D) • Donald Trump (R) • Joe Biden (D)
Legenda:  (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista  (bezp.) – bezpartijní  † – zemřel v úřadě * – zavražděn v úřadě Seznam prezidentů

Viceprezidenti Spojených států amerických
John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D)
Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista