1. leden

1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce).

Dnem 1. ledna počínal se rok podle kalendáře zavedeného Juliem Caesarem v Římě (45 př. n. l.) Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento zvyk (usus) na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevuje a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské (od roku 1366) a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil obecněji.

Podle pranostiky „Na Nový rok o slepičí krok“ bývá den o něco delší, než v době zimního slunovratu (zpravidla 21. prosince). Na území České republiky tento rozdíl činí 7 minut.^[1] 1. leden je počátkem roku pro větší část obyvatel Země, ale pro mnohé tomu tak není (Čína, islámské země apod.).

• 1770 – Císařovna Marie Terezie vydala nový trestní zákoník, tzv. Tereziánský trestní zákoník. Trestní právo tím bylo v českých a rakouských zemích sjednoceno.
• 1784 – Začaly se vést meteorologické záznamy v Klementinu. Vznikla tak nejdelší souvislá řada meteorologických údajů na světě.
• 1800 – Na území Rakousko-Uherska (a tedy i v zemích českých) se poprvé začalo platit papírovými bankovkami.
• 1812 – V českých zemích vstoupil v platnost všeobecný zákoník, který upravoval vztahy občanů na základě principu rovnosti před zákonem.
• 1818 – Místní farář a známý básník Antonín Jaroslav Puchmajer založil v Radnicích u Rokycan český čtenářský spolek. Byla to první organizace tohoto druhu v Čechách.
• 1831 – Své veřejné působení zahájila prohlášením Vlastencům naší národní literatury milovným Matice česká, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
• 1833 – Josef Kajetán Tyl přebral redakci časopisu Jindy a jiní, založil Květy.
• 1846 – Na doporučení Františka Palackého převzal řízení časopisu Pražské noviny novinář Karel Havlíček Borovský.
• 1849 – Zahájen pravidelný železniční spoj Brno-Česká Třebová, jako již druhé stálé železniční spojení z města Brna.
• 1861 – Díky úsilí Ladislava Riegera vyšlo první číslo českých novin Národní listy.
• 1876 – V Rakousku-Uhersku (tj. včetně zemí Koruny české se po několikaletém zkušebním období začala oficiálně používat metrická soustava.
• 1900 – V Čechách se poprvé platilo korunami. Směnný kurz koruny k původnímu platidlu – zlatému – byl 2:1.
• 1915 – V Brně vznikla první družina Skautů. Postupně vznikaly i další skupiny, které se o rok později spojily do Moravské družiny skautů
• 1940 – Byly přerušeny diplomatické vztahy se SSSR. Znovu byly obnoveny 18. července 1941 podepsáním československo-sovětské smlouvy.
• 1943 – Spojením měst Frýdek a Místek s dalšími třemi obcemi vzniklo dnešní město Frýdek-Místek.
• 1949
  • V Československu vstoupil v platnost Zákon o krajském zřízení č. 280/1948 Sb., který zrušil zemské uspořádání a nahradil je 14 kraji.
  • Město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
• 1950
  • Zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách.
  • Nová restrukturalizace průmyslu rozdělila některé nedávno vzniklé společnosti na závody přímo podléhající ústředním orgánům.
• 1953 – Vznikly Státní spořitelna a Liberecké automobilové závody.
• 1956 – Založena Filharmonie Brno.
• 1969 – ČSSR se stala federací.
• 1973 – Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla.
• 1977 – Charta 77 vydala svůj první dokument – Prohlášení Charty 77.
• 1983 – Premiéra filmové komedie S tebou mě baví svět, která byla roku 1998 na základě divácké ankety České televize vyhlášena českou komedií století.
• 1990
  • Město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v letech 1949–1989 se jmenovalo Gottwaldov).
  • Novoroční amnestie prezidenta Václava Havla vedla k propuštění více než 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů.
• 1992 – Vznikla Česká televize (Slovenská televize již o půl roku dříve).
• 1993 – Vznikly Česká republika a Slovenská republika jako nástupnické státy zaniklého Československa.
• 1996 – V České republice vznikl okres Jeseník oddělením části území od okresů Šumperk a Bruntál.
• 2000
  • V České republice vzniklo 14 nových samosprávných krajů.
  • Byl vyhlášen Národní park České Švýcarsko.
• 2011 – Byla založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
• 2003 – V České republice zahájily činnost obce s rozšířenou působností.
• 2011 – Středo-pravicová strana Unie svobody–DEU ukončila činnost a vstoupila do likvidace.
• 2013 – Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil částečnou amnestii.
• 2016 – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy.

• 660 př. n. l. – Džimmu, legendární zakladatel císařské dynastie v Japonsku, nastoupil na trůn.
• 153 př. n. l. – V římském konzulátním kalendáři se 1. leden stal začátkem roku. Do této doby rok začínal 1. březnem.
• 045 př. n. l. – V Římské říši se začal používat juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem.
• 0404 – Poslední známé gladiátorské zápasy, předpokládá se, že jde o ty, během nichž rozlícení diváci ubili sv. Telemacha, který pronikl do arény, aby proti nim protestoval. Zápasy pak definitivně zakázal císař Honorius.
• 1001 – Štěpán I. Svatý se stal prvním uherským králem.
• 1527 – Chorvatská šlechta zvolila Ferdinanda I. Habsburského za svého krále.
• 1533 – Anglický král Jindřich VIII. se oženil s Annou Boleynovou
• 1571 – Papež sv. Pius V. bulou Licet ex debito potvrdil milosrdné bratry jako řeholní kongregaci.
• 1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář.
• 1739 – Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier objevil Bouvetův ostrov.
• 1772 – V Londýně začal prodej historicky prvního cestovního šeku, který mohl být použit v 90 evropských městech.
• 1778 – Vyšlo první číslo britských novin The Times.
• 1801 – Italský astronom Giuseppe Piazzi objevil první planetku a pojmenoval ji podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres.
• 1804 – Haiti vyhlásilo nezávislost na Francii.
• 1874 – V Rusku byla zavedena základní vojenská služba.
• 1877 – Královna Viktorie se stala císařovnou Indie.
• 1900 – Nigérie se stala britským protektorátem.
• 1901 – Proběhlo oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
• 1912 – Byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
• 1919
  • Ve Smolensku byla vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.
  • Vilnius byl obsazen polskými jednotkami.
• 1939 – V USA byla založena firma Hewlett-Packard.
• 1941 – 26 států podepsalo ve Washingtonu Deklaraci spojených národů.
• 1944 – Polní maršál Erwin Rommel byl jmenován velitelem skupiny armád B ve Francii.
• 1945 – Luftwaffe provedla operaci Bodenplatte.
• 1956 – Súdán získal nezávislost. Do té doby byl spravován jako anglo-egyptské kondominium.
• 1958 – Vstoupilo v platnost Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii.
• 1959 – Kubánská revoluce: Diktátor Fulgencio Batista uprchl z Kuby, což znamenalo vítězství povstalců vedených Fidelem Castrem.
• 1960 – Kamerun vyhlásil nezávislost.
• 1973 – K EHS se připojilo Spojené království, Irsko a Dánsko.
• 1979 – Byl zahájen 1. ročník nejtěžšího a nejdelšího automobilového závodu – Rallye Paříž-Dakar.
• 1981 – K EHS se připojilo Řecko.
• 1983 – V síti ARPANET, přímém předchůdci internetu, se staly standardem protokoly TCP/IP.
• 1986 – K EHS se připojilo Španělsko a Portugalsko.
• 1994
  • Vznikl Evropský hospodářský prostor.
  • Severoamerická obchodní dohoda NAFTA nabyla účinnosti.
• 1995
  • K EU se připojilo Rakousko, Švédsko a Finsko.
  • Byla založena Světová obchodní organizace.
  • Finsko vstoupilo do ESA.
  • Byl vyhlášen Magurský národní park.
• 1997 – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
• 1999 – Evropská měnová jednotka ECU byla nahrazena eurem. Společnou měnu začalo využívat 11 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko).
• 2000
  • Ruským prezidentem se stal Vladimir Putin.
  • Evropská centrální banka převzala úlohy národních centrálních bank.

• 2001 – Zavedení eura v Řecku.
• 2002 – Zavedení eurobankovek a euromincí v Evropské unii.
• 2007
  • Rumunsko a Bulharsko se staly členy Evropské unie.
  • Zavedení eura ve Slovinsku
• 2008 – Zavedení eura na Maltě a Kypru
• 2009 – Zavedení eura na Slovensku
• 2011
  • Zavedení eura v Estonsku
  • V Brazílii se ujala úřadu první prezidentka Dilma Rousseffová.
• 2014 – Zavedení eura v Lotyšsku
• 2015 – Zavedení eura v Litvě
• 2023 – Zavedení eura v Chorvatsku

Viz též Kategorie:Narození 1. ledna — automatický abecedně řazený seznam.

• 1678 – František Ferdinand Kinský, šlechtic, diplomat a politik († 12. září 1741)
• 1799 – Šebestián Kubínek, písmák, kazatel a šiřitel knih († 18. července 1882)
• 1800 – Václav Emanuel Horák, varhaník, hudební skladatel a pedagog († 3. září 1871)
• 1809 – František Josef Görner, arciděkan v Horní Polici († 24. října 1883)
• 1817 – Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic († 1. dubna 1900)
• 1849 – Alois Epstein, pediatr († 25. října 1918)
• 1850 – Miroslav Krajník, básník a překladatel († 3. července 1907)
• 1851 – Emanuel Chvála, hudební kritik a skladatel († 28. října 1924)
• 1852 – Friedrich Legler, pedagog, novinář, poslanec Českého zemského sněmu († 31. října 1919)
• 1855 – František Mlčoch, československý politik († 24. září 1921)
• 1858 – Vlasta Pittnerová, spisovatelka († 2. března 1926)
• 1860
  • Jan Antoš, spisovatel († 6. června 1899)
  • Jan Vilímek, malíř († 15. dubna 1938)
• 1862 – Jindřich Vaníček, sokolský funkcionář († 2. června 1934)
• 1863
  • Karel Ondříček, houslový virtuos († 30. března 1943)
  • Jindřich Souček, technik, hudební skladatel a sbormistr († 16. listopadu 1940)
• 1867 – Karel Mušek, divadelní herec a režisér († 12. listopadu 1924)
• 1869 – Ema Pechová, herečka († 2. prosince 1965)
• 1871 – Antonín Svěcený, československý politik († 12. prosince 1941)
• 1875 – Otakar Srdínko, lékař a politik († 21. prosince 1930)
• 1878 – József Törköly, československý politik maďarské národnosti († 14. dubna 1938)
• 1881 – Emanuel Chobot, polský politik na Těšínsku († 7. června 1944)
• 1885 – Karel Kügler, operní pěvec–tenorista, herec, režisér († 4. listopadu 1950)
• 1887 – Rudolf Smetánka, voják a politik († 1958)
• 1888 – Eduard Bass, spisovatel a novinář († 2. října 1946)
• 1891 – Jan Vážný, profesor římského práva († 18. dubna 1942)
• 1893
  • Karel Dvořák, sochař († 28. února 1950)
  • František Stanislav, politik, umučen v Osvětimi († 23. července 1941)
• 1894
  • František Götz, literární historik, kritik, dramatik a dramaturg († 7. července 1974)
  • Miloš Vávra, lékař a amatérský herec († 21. srpna 1964)
• 1896
  • Ivan Párkányi, rusínsky politik, ministr vlády ČSR, guvernér Podkarpatské Rusi († 23. prosince 1996)
  • Jiří Haller, bohemista a lexikograf († 25. ledna 1971)
• 1898 – Viktor Ullmann, hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
• 1903 – Kurt Spielmann, německy hovořící architekt († 1943)
• 1904 – Jan Schneeweis, klavírista, hudební skladatel, sbormistr († 24. prosince 1995)
• 1913 – Vladimír Vokolek, básník, prozaik a esejista († 23. července 1988)
• 1915
  • Josef Kratochvil, spisovatel, skautský činitel a vysokoškolský pedagog († 26. května 2001)
  • Jan Opletal, student, zabit při protinacistické demonstraci († 11. listopadu 1939)
• 1921 – Václav Pleskot, předseda Československého olympijského výboru († 29. září 2012)
• 1926 – Václav Bubník, hokejový reprezentant († 27. března 1990)
• 1931 – Václav Edvard Beneš, česko-americký matematik
• 1932 – Vlastislav Housa, sochař († 5. září 2004)
• 1934 – Marie Goretti Boltnarová, katolická řeholnice, boromejka († 8. března 2022)
• 1935 – Karel Paukert, varhaník, hobojista a umělecký kurátor
• 1936 – Irena Aulitisová, politička
• 1938 – Miloš Vojíř, fotograf
• 1947 – Václav Vokolek, spisovatel a publicista
• 1950 – Antoni Szpyrc, amatérský historik, folklorista a malíř († 29. prosince 2014)
• 1955
  • Igor Kučera, biochemik
  • Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje
• 1959 – Monika Ševčíková, malířka
• 1962 – Borek Nedorost, klávesista
• 1964 – Ivo Purš, historik umění
• 1965
  • Vít Malinovský, saxofonista
  • Petr Vacek, herec, zpěvák a tlumočník
• 1971 – Bobby Holík, hokejista
• 1977 – Leoš Friedl, tenista
• 1979 – Daniel Seman, hokejista
• 1981 – Marek Tomica, hokejový útočník
• 1982 – Vladimír Socha, popularizátor vědy a publicista
• 1988 – Marcel Gecov, fotbalový záložník
• 1994 – Kateřina Zemanová, dcera prezidenta

• 1431 – Alexandr VI., papež († 18. srpna 1503)
• 1449 – Lorenzo I. Medicejský, vládce Florencie († 8. dubna 1492)
• 1484 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog († 11. října 1531)
• 1516 – Markéta Eriksdotter Leijonhufvud, švédská královna jako manželka Gustava I. († 1551)
• 1557 – Štěpán Bočkaj, vůdce uherského protihabsburského povstání, sedmihradský kníže a uherský protikrál († 29. prosince 1606)
• 1600 – Friedrich Spanheim, nizozemský teolog († 14. května 1649)
• 1614 – Jindřich Fridrich Falcký, syn českého krále Fridricha Falckého († 17. ledna 1629)
• 1618 – pokřtěn Bartolomè Esteban Murillo, španělský malíř († 3. dubna 1682)
• 1655 – Christian Thomasius, německý filozof a progresivní pedagog († 23. září 1728)
• 1697 – Antonio Galli da Bibbiena, italský malíř a architekt († 28. ledna 1774)
• 1711 – Franz von der Trenck, plukovník pandurů, vězeň na Špilberku, († 4. října 1749)
• 1745 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec († 1. ledna 1824)
• 1752 – Betsy Rossová, americká švadlena; ušila první americkou vlajku († 30. ledna 1836)
• 1766 – Antoine-Vincent Arnault, francouzský dramatik, básník a politik († 16. září 1834)
• 1767 – Heinrich Adolf Schrader, německý lékař, mykolog a botanik († 22. října 1836)
• 1771 – Georges Cadoudal, francouzský generál († 25. června 1804)
• 1788 – Étienne Cabet, francouzský filosof a utopický socialista († 9. listopadu 1856)
• 1806 – Lionel Kieseritzky, německý šachový mistr († 18. května 1853)
• 1809 – Achille Guénée, francouzský advokát a entomolog († 30. prosince 1880)
• 1814 – Chung Siou-čchüan, vůdce povstání proti dynastii Čching († 1. června 1864)
• 1823 – Sándor Petőfi, maďarský básník († 31. července 1849)
• 1854 – James Frazer, skotský antropolog a etnolog († 7. května 1941)
• 1861 – Marcellin Boule, francouzský paleoantropolog a paleontolog († 4. července 1942)
• 1863
  • Aleko Konstantinov, bulharský spisovatel († 23. května 1897)
  • Pierre de Coubertin, francouzský pedagog a historik, zakladatel moderních olympijských her († 2. září 1937)
  • Rūdolfs Blaumanis, lotyšský spisovatel († 4. září 1908)
  • Heinrich Clam-Martinic, rakouský politik († 7. března 1932)
• 1864 – Alfred Stieglitz, americký fotograf († 13. července 1946)
• 1866 – Peter Elfelt, dánský fotograf a filmový režisér († 18. února 1931)
• 1872 – James Young, americký filmový režisér, herec a scenárista († 9. června 1948)
• 1879
  • Edward Morgan Forster, anglický spisovatel († 7. června 1970)
  • Ernest Jones, britský neurolog a psychoanalytik († 11. února 1958)
  • Petar Živković, srbský generál a první jugoslávský premiér († 3. února 1947)
• 1880 – Ernest Townsend, anglický portrétista († 22. ledna 1944)
• 1883 – Ičiró Hatojama, japonský premiér († 7. března 1959)
• 1887 – Wilhelm Canaris, německý admirál († 9. dubna 1945)
• 1888 – Frank Stokes, americký kytarista a zpěvák († 12. září 1955)
• 1889 – Dario Beni, italský cyklista († 11. února 1969)
• 1892 – Mahidol Adunjadét, thajský princ († 24. září 1929)
• 1894 – Šatendranáth Bose, indický fyzik († 4. února 1974)
• 1895 – J. Edgar Hoover, první ředitel americké agentury FBI († 2. května 1972)
• 1900 – Čiune Sugihara, japonský diplomat († 31. července 1986)
• 1908
  • Elizabeth Bentley, americká špiónka pracující pro Sovětský svaz († 3. prosince 1963)
  • Julia Pirotte, polská fotoreportérka († 25. července 2000)
  • Bill Tapia, americký hudebník († 2. prosince 2011)
• 1909
  • Marcel Balsa, francouzský automobilový závodník († 11. srpna 1984)
  • Stepan Bandera, ukrajinský nacionalista († 15. října 1959)
  • Dana Andrews, americký filmový a divadelní herec († 17. prosince 1992)
• 1911 – Roman Totenberg, polský houslista a pedagog († 8. května 2012)
• 1912 – Kim Philby, důstojník britských tajných služeb a agent KGB († 11. května 1988)
• 1915
  • Branko Ćopić, srbský spisovatel a básník († 26. března 1984)
  • Józef Światło, polský emigrant, pracovník CIA († 2. září 1994)
• 1916 – Rechavam Amir, izraelský voják a diplomat († 4. dubna 2013)
• 1918 – Jo'el Palgi, izraelský voják a diplomat († 21. února 1978)
• 1919
  • J. D. Salinger, americký spisovatel († 27. ledna 2010)
  • Petr Kien, německý výtvarník a básník († 1944)
  • Sirr al-Chatim al-Chalífa, súdánský prezident († 18. února 2006)
  • Binjamin Gibli, náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman († 19. srpna 2008)
• 1920
  • Al Minns, americký černošský tanečník († 24. dubna 1985)
  • Alfred A. Tomatis, francouzský otorhinolaryngolog († 25. prosince 2001)
  • José Antonio Bottiroli, argentinský hudební skladatel a básník († 15. března 1990)
• 1921
  • César Baldaccini, francouzský sochař († 6. prosince 1998)
  • Alain Mimoun, alžírský olympijský vítěz v maratonu († 27. června 2013)
• 1923
  • Milt Jackson, americký jazzový vibrafonista a skladatel († 9. října 1999)
  • Nanao Sakaki, japonský básník († 22. prosince 2008)
• 1924
  • Arthur Danto, americký kritik umění a filosof († 25. října 2013)
  • Jacques Le Goff, francouzský historik († 1. dubna 2014)
• 1926
  • José Manuel Estepa Llaurens, španělský kardinál († 21. července 2019)
  • Hilda Múdra, slovenská trenérka krasobruslení († 22. listopadu 2021)
• 1927
  • Vernon L. Smith, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny
  • Maurice Béjart, francouzský choreograf († 21. listopadu 2007)
• 1928
  • Iain Crichton Smith, skotský básník a romanopisec († 15. října 1998)
  • Hap Sharp, americký automobilový závodník († 7. května 1993)
• 1929
  • Zbigniew Nienacki, polský spisovatel a novinář († 23. září 1994)
  • Robert Büchler, slovensko-izraelský historik († 14. srpna 2009)
• 1930 – Džafar Nimeiry, súdánský prezident († 30. května 2009)
• 1933 – Ranko Bugarski, srbský filolog († 13. srpna 2024)

• 1934 – Raúl Eduardo Vela Chiriboga, ekvádorský kardinál († 15. listopadu 2020)
• 1936 – Ivan Balaďa, slovenský filmový a televizní režisér a scenárista († 17. června 2014)
• 1937 – Eduardo Martínez de Pisón, španělský geograf, spisovatel, horolezec
• 1938
  • Fuád Masúm, irácký prezident
  • Frank Langella, americký herec italského původu
  • Carlo Franchi přezdívaný Gimax, italský automobilový závodník († 13. ledna 2021)
  • Halit Akçatepe, turecký herec († 31. března 2017)
• 1939 – Michèle Mercier, francouzská herečka
• 1940 – Arnold Mindell, americký psychoterapeut
• 1942
  • Country Joe McDonald, americký zpěvák a kytarista
  • Alassane Ouattara, prezident Pobřeží slonoviny
  • Gennadij Sarafanov, sovětský vojenský letec a kosmonaut († 29. září 2005)
• 1943
  • Richard Sennett, americký sociolog
  • Don Novello, americký herec a režisér
• 1944
  • Umar al-Bašír, súdánský prezident
  • Ján Čarnogurský, slovenský premiér a československý politik
  • Mati Unt, estonský spisovatel, dramaturg a kritik († 22. srpna 2005)
  • Vjačeslav Cugba, premiér Abcházie
• 1945
  • Gail Zappa, druhá manželka hudebníka Franka Zappy († 7. října 2015)
  • Jacky Ickx, belgický automobilový závodník
• 1946 – Roberto Rivelino, brazilský fotbalista
• 1947
  • Jaroslav Boroš, slovenský fotbalista, útočník, reprezentant Československa
  • Vladimir Titov, sovětský a ruský kosmonaut
  • Lynne Tillman, americká spisovatelka a kulturní kritička
• 1949 – Zvonko Fišer, slovinský právník
• 1950 – Morgan Fisher, anglický klávesista a skladatel
• 1951
  • Jakup Krasniqi, předseda kosovského parlamentu
  • Jim Rakete, německý fotograf a fotožurnalista
  • Emanuel Sideridis, řecký hudebník, baskytarista, zpěvák a skladatel
• 1953
  • Alpha Blondy, zpěvák a textař původem z Pobřeží slonoviny
  • Philippe Douste-Blazy, francouzský ministr zahraničí
  • Zoran Janković, slovinský politik
• 1954 – Richard Edson, americký herec a muzikant
• 1955
  • Ivan Šimko, slovenský politik, ministr
  • Vladimír Župan, ukrajinský klavírní virtuos, hudební skladatel a pedagog
• 1956
  • Sergej Avdějev, ruský kosmonaut
  • Andy Gill, britský kytarista a hudební producent († 1. února 2020)
  • Christine Lagardeová, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu
• 1957
  • Volodimir Kiseljov, sovětský olympijský vítěz ve vrhu koulí († 7. ledna 2021)
  • Christopher Moore, americký spisovatel komické fantasy
• 1959
  • Abdul Ahad Mómand, afghánský kosmonaut
  • Michel Onfray, francouzský filozof
• 1961
  • Graham McTavish, skotský herec
  • Sven Regener, německý hudebník a spisovatel
• 1963 – Milan Luhový, slovenský fotbalista
• 1968 – Davor Šuker, chorvatský fotbalista
• 1971 – Chris Potter, americký saxofonista, klarinetista a hudební skladatel
• 1977 – Hasan Salihamidžić, bosenský fotbalista
• 1980
  • Olivia Ruiz, francouzská zpěvačka
  • Jennifer Lauretová, francouzská herečka
• 1981 – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
• 1982 – David Nalbandian, argentinský tenista
• 1983
  • Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
  • Mark Beaumont, skotský cyklista
• 1984 – Paolo Guerrero, peruánský fotbalista
• 1985
  • Steven Davis, irský fotbalista
  • Oscar Gatto, italský cyklista
• 1990 – Andrej Chalimon, ruský herec

Viz též Kategorie:Úmrtí 1. ledna — automatický abecedně řazený seznam.

• 1856 – Josef Myslimír Ludvík, kněz, historik a spisovatel (* 22. dubna 1796)
• 1864 – Friedrich Egermann, severočeský sklářský odborník a podnikatel (* 5. března 1777)
• 1871 – Karel Vladislav Zap, vlastenecký učitel, spisovatel, historik (* 8. ledna 1812)
• 1877 – Fridolin Wilhelm Volkmann, filozof a psycholog (* 1821)
• 1890 – František Chalupa básník, spisovatel a překladatel (* 30. prosince 1857)
• 1899 – Otokar Mokrý, básník, žurnalista a překladatel (* 25. května 1854)
• 1906 – Josef Miroslav Weber, houslista a hudební skladatel žijící v cizině (* 9. listopadu 1854)
• 1916
  • František Steiner, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Kolína (* 12. května 1837)
  • Anton Gassauer, česko-rakouský právník (* 7. dubna 1848)
• 1917 – Karel Bulíř, učitel a redaktor (* 27. října 1840)
• 1920
  • František Korbel, česko-americký podnikatel a zakladatel kalifornských vinic (* ? 1831)
  • Růžena Svobodová, spisovatelka (* 10. července 1868)
• 1922 – Miloš Čech, starokatolický kněz, bratr spisovatele Svatopluka Čecha (* 15. dubna 1855)
• 1942 – Jaroslav Ježek, hudební skladatel (* 25. září 1906)
• 1948 – Rudolf Bechyně, politik (* 6. dubna 1881)
• 1970 – Pavel Teimer, grafik a typograf (* 6. dubna 1935)
• 1973 – František Běhounek, fyzik a spisovatel (* 28. října 1898)
• 1980 – Josef Voříšek, letecký konstruktér, designér a fotograf (* 12. prosince 1902)
• 1990
  • Jan Svoboda, fotograf (* 27. července 1934)
  • Antonín Kalina, nositel titulu Spravedlivý mezi národy (* 17. února 1902)
• 1991 – Jan Lauschmann, chemik a fotograf (* 1. dubna 1901)
• 1993 – Hugo Laitner, zakladatel kladenského hokeje, fotbalový záložník a tenista (* 16. ledna 1901)
• 1995 – Otto Eckert, sochař a keramik (* 4. října 1910)
• 1996 – Libuše Jansová, archeoložka (* 5. října 1904)
• 2000 – Heda Halířová, autorka knih pro mládež (* 13. září 1914)
• 2004 – Jiří Loewy, novinář, publicista a politik (* 13. července 1930)
• 2017 – František Benda, chemik, politik a duchovní (* 7. srpna 1944)
• 2018 – Jakub Zedníček, herec a moderátor (* 13. června 1990)
• 2019 – Pavel Švancer, architekt (* 9. června 1934)

• 0379 – sv. Basileios Veliký, biskup, učitel církve a otec východního mnišství (* okolo 330)
• 0898 – Odo Pařížský, západofranský král (* 860)
• 1260 – Hugolin z Gualdo Cattaneo, italský augustiniánský poustevník, blahoslavený (* 1200)
• 1277 – Filip Sicilský, achajský kníže a titulární soluňský král (* 1256)
• 1515 – Ludvík XII., francouzský král z dynastie Valois-Orleans († 27. června 1462)
• 1559 – Kristián III., dánský a norský král (* 1503)
• 1560 – Joachim du Bellay, francouzský renesanční spisovatel, básník a kritik (* 1522)
• 1671 – Paul-Philippe Hardouin de Péréfixe de Beaumont, arcibiskup pařížský (* 1606)
• 1713 – Giuseppe Maria Tomasi, italský kardinál, katolický světec (* 12. září 1649)
• 1732 – Nicolò Grimaldi, italský zpěvák-kastrát (mezzosoprán) (* 5. dubna 1673)
• 1736 – Ahmed III., osmanský sultán (* 31. prosince 1673)
• 1748 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik (* 6. srpna 1667)
• 1766 – Jakub František Stuart, neúspěšný uchazeč o anglický a skotský trůn (* 10. června 1688)
• 1768 – Jean Restout, francouzský malíř (* 26. března 1692)
• 1777 – Emanuele Barbella, italský houslista a hudební skladatel (* 14. dubna 1718)
• 1782 – Johann Christian Bach, německý hudební skladatel (* 5. září 1735)
• 1784 – Andrej Jaslinský, slovenský fyzik a filosof (* 1. září 1715)
• 1789 – Johann Ernst Basilius Wiedeburg, německý matematik, fyzik a astronom (* 24. června 1733)
• 1793 – Francesco Guardi, italský malíř (* 5. října 1712)
• 1796 – Alexandre-Théophile Vandermonde, francouzský matematik (* 28. února 1735)
• 1817 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (* 1. prosince 1743)
• 1818 – Fedele Fenaroli, italský hudební skladatel a pedagog (* 25. dubna 1730)
• 1824 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec (* 1. ledna 1745)
• 1844 – George Harpur Crewe, anglický politik (* 1. února 1795)
• 1850 – Raphael Georg Kiesewetter, rakouský hudební historik (* 29. srpna 1773)
• 1851 – Heinrich Friedrich Link, německý přírodovědec a botanik (* 2. února 1767)
• 1873 – Saint-Marc Girardin, francouzský politik a literární kritik (* 19. února 1801)
• 1877 – Alfred Bruyas, francouzský sběratel umění, mecenáš a osobní přítel mnoha umělců († 15. srpna 1821)
• 1881 – Louis Auguste Blanqui, francouzský politik (* 7. února 1805)
• 1894 – Heinrich Hertz, německý fyzik (* 22. února 1857)
• 1900 – Adam Budwiński, polský právník (* 27. ledna 1845)
• 1903 – Ernst Friedländer, německý archivář (* 28. srpna 1841)
• 1905 – Valentin Paquay, belgický kněz, blahoslavený katolické církve (* 17. listopadu 1828)
• 1918 – Bidar Kadınefendi, hlavní manželka a konkubína osmanského sultána Abdulhamida II. (* 5. května 1858)
• 1931 – Martinus Willem Beijerinck, nizozemský botanik a mikrobiolog (* 16. března 1851)
• 1943 – Arthur Ruppin, německý sociolog a sionista (* 1. března 1876)
• 1946 – Ernst Sellin, německý profesor (* 26. května 1867)
• 1947 – Eugen Lanti, francouzský, v esperantu píšící, spisovatel (* 19. července 1879)
• 1953 – Hank Williams, americký zpěvák (* 17. září 1923)
• 1954 – José Millán Astray, zakladatel Španělské cizinecké legie (* 5. července 1879)
• 1958 – Edward Henry Weston, americký fotograf (* 24. března 1886)
• 1966 – Vincent Auriol, francouzský politik (* 27. srpna 1884)
• 1972
  • Eberhard Wolfgang Möller, německý nacistický spisovatel (* 6. ledna 1906)
  • Maurice Chevalier, francouzský zpěvák (* 12. září 1888)
• 1975
  • Kalle Anttila, finský zápasník, olympijský vítěz (* 30. srpna 1887)
  • Kjúsaku Ogino, japonský gynekolog (* 25. března 1882)
• 1978 – Hamdamšaltaneh Pahlaví, íránská princezna (* 22. února 1903)
• 1980 – Peter Broeker, kanadský automobilový závodník (* 15. května 1929)
• 1981
  • Kazimierz Michałowski, polský archeolog egyptolog (* 14. listopadu 1901)
  • Mauri Rose, americký automobilový závodník (* 26. května 1906)
• 1984 – Alexis Korner, britský bluesový hudebník (* 19. dubna 1928)
• 1992 – Grace Hopperová, americká matematička (* 9. prosince 1906)
• 1993 – Adolf Lang, německý automobilový závodník (* 4. května 1913)
• 1995 – Eugene Paul Wigner, americký fyzik maďarského původu, nositel Nobelovy ceny (* 17. listopadu 1902)
• 1998
  • Åke Seyffarth, švédský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 15. prosince 1919)
  • Helen Willsová Moodyová, americká tenistka (* 6. října 1905)
• 2001 – Emil Horváth st., slovenský herec (* 27. srpna 1923)
• 2003
  • Elena Lacková, slovenská spisovatelka (* 22. března 1921)
  • Joe Foss, americký letec, guvernér Jižní Dakoty (* 17. dubna 1915)
• 2004 – Nora Szczepańska, polská spisovatelka (* 23. května 1914)
• 2009
  • Johannes Mario Simmel, rakouský spisovatel (* 7. dubna 1924)
  • Ron Asheton, americký kytarista, člen skupiny The Stooges (* 17. července 1948)
• 2012
  • Kiro Gligorov, makedonský politik, právník a první prezident nezávislé republiky Makedonie (* 1917)
  • Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák (* 26. srpna 1939)
  • Jafa Jarkoni, izraelská zpěvačka (* 24. prosince 1925)
  • Bob Anderson, anglický šermíř a filmový choreograf bojových scén (* 15. září 1922)
• 2013 – Patti Page, americká zpěvačka (* 8. listopadu 1927)
• 2014
  • Herman Pieter de Boer, nizozemský spisovatel (* 9. února 1928)
  • Sam Ulano, americký jazzový bubeník (* 12. srpna 1920)
• 2015
  • Omar Karámí, libanonský politik (* 7. září 1934)
  • Jeff Golub, americký kytarista (* 15. dubna 1955)
  • Boris Morukov, ruský lékař a kosmonaut (* 1. října 1950)
  • Mario Cuomo, americký politik (* 15. června 1932)
• 2016 – Vilmos Zsigmond, maďarsko-americký kameraman (* 16. června 1930)
• 2019
  • Dagfinn Bakke, norský umělec (* 16. srpna 1933)
  • Ed Corney, americký kulturista (* 9. listopadu 1933)
  • Feis Ecktuh, nizozemský rapper, zastřelen (* 25. ledna 1986)
  • Pegi Young, americká zpěvačka (* 1. prosince 1952)

• Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků
• Mnozí státníci na Nový rok přednesou svůj novoroční projev

• Státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu
• Svátek: Nový rok
• Mečislav, Mečislava

• Nový rok
• Mezinárodní den míru
• Slovensko: Státní svátek: Den vzniku Slovenské republiky (slovensky Deň vzniku Slovenskej republiky)
• Itálie: Madre di Dio
• Belgie, Francie, Lucembursko: Jour de l'An
• Kuba: Den revoluce
• Kamerun, Haiti, Súdán: Den nezávislosti
• Samoa: Den nezávislosti
• Tchaj-wan: Vznik republiky

Katolický kalendář

• Oktáv Narození Páně (svátek Panny Marie, Matky Boží)
• sv. Zdislava z Lemberka – matka a dominikánská terciářka
• sv. Fulgencius z Ruspe – biskup
• sv. Svatý Telemachus – mučedník
• sv. Svatý Klárus – opat
• sv. Svatý Eugendus – opat
• sv. Svatý Frodobertus – opat
• sv. Giuseppe Maria Tomasi – kardinál
• sv. Justin ze Chieti – biskup
• sv. Vilém z Volpiana – opat
• sv. Svatý Odilo – opat
• sv. Zygmunt Gorazdowski – polský kněz
• sv. Vincenc Maria Strambi – biskup a pasionista
• sv. Severín Gallo – řeholník a mučedník
• bl. Andrés Gómez Sáez – španělský mučedník a salesián
• bl. René Lego a Jean Lego – francouzští kněží, mučedníci a bratři
• bl. Lojze Grozde – laik a slovinský mučedník
• bl. Marian Konopiński – polský kněz a mučedník
• bl. Hugolin z Gualdo Cattaneo – poustevník
• bl. Valentin Paquay – františkán

• Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
  Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
  Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
  Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
  Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
  Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
  Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o zaječí skok.
• Na Nový rok – do zimy skok.
• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí rok ukazuje.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Je-li na Nový rok blátivo, bude po celý rok nepohoda míti navrch.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude.
• Novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.

1. leden v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 7. 11. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
−21,4 °C (1784)	0,8 °C (od 1961)	15,8 °C (2023)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1. leden na Wikimedia Commons
• Galerie 1. leden na Wikimedia Commons