Kvůli tlakům ostatních evropských koloniálních mocností a politice monarchie, která kolonizace nijak zásadně nepodporovala, všechny pokusy nakonec selhaly. Technicky však Rakušané měli největší koloniální říši tehdy, když byl císařem Karel V. a vládl jak španělské říši, tak Svaté říši římské. Rakousko, které patřilo mezi státy Svaté říše římské, dostalo finanční prostředky z kořisti španělské kolonizace v Americe.
Seznam rakouských kolonií
Ostendská společnost byla akciová společnost založená roku 1722 v tehdy rakouském Nizozemsku, která pod rakouskou vlajkou obchodovala s čajem. Sídlo společnosti bylo v Antverpách, lodi kotvily v Ostende. Společnost byla velmi úspěšná, ale Rakousko ji roku 1731 zrušilo, aby za to získalo anglický souhlas s nástupnictvím Marie Terezie.
Souostroví Nikobary bylo Rakouskem obsazeno poté, co je opustilo Dánsko. Tato kolonie neměla velkou podporu, byla založena roku 1778 a poslední kolonisté odešli roku 1783.
Rakousko dostalo území o rozloze 0,61 km² v čínském městě Tchien-ťinu v roce 1902 jako odměnu za to, že se podílelo na potlačení boxerského povstání. Rakouskou zónu zabrala Čína roku 1917. Ve městě jsou dodnes stopy rakouské architektury.
Severní Borneo (na území dnešního malajského státu Sabah) bylo kolonií pouze 2 roky v letech 1878–1880. Rakousko kolonii koupilo od obchodníka z Hongkongu, byla však prodělečná, poté se jí snažilo prodat Itálii, ale neúspěšně. Proto ji opustilo.
Rakouská výprava též pro Rakousko zabrala v roce 1873 arktické souostroví Země Františka Josefa, ale protože území nebylo obyvatelné, nebyli zde ani žádní kolonisté. Souostroví pak zabral roku 1926Sovětský svaz.
