Rakouská hokejová reprezentace zastupuje v ledním hokeji na mezinárodní scéně od roku 1912 se dvěma několikaletými přestávkami Rakousko. Její medailové úspěchy jsou již více než sedmdesát let staré. Mnoho let se pohybovala při mistrovství světa v ledním hokeji mimo elitní skupinu A.
Historie
Rakušané měli od počátku provozování ledního hokeje (tehdy pro odlišení od bandy hokeje označovaného jako kanadský) výhodu v tom, že ve Vídni mohli již od roku 1909 trénovat na umělé ledové ploše. Na mezinárodní scéně poprvé vystoupili v únoru na Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1912 v Praze. Jednalo se o pražské Němce, kteří však reprezentovali dříve, než byl Rakouský svaz ledního hokeje přijat do tehdejší LIHG. Mistrovství Evropy bylo z tohoto důvodu posléze anulováno.[1] O rok později se již rakouské mužstvo zúčastnilo mistrovství právem, ale zcela propadlo, když skončilo bez bodu poslední.[2]
Po první světové válce Rakušané dlouho nemohli udržovat oficiální hokejové styky, protože jejich svaz byl na čtyři roky vyloučen z LIHG.[3] Na mezinárodní scénu se však vrátili v polovině 20. let velmi silní. Na třech za sebou jdoucích mistrovstvích Evropy postupně získali všechny tři medailová umístění. Zisk titulu slavili bez ztráty bodu na Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1927, které se konalo ve Vídni.[4] Za skvělými výsledky týmu po návratu na mezinárodní scénu byla práce studenta medicínyKanaďanaBlakea Watsona, ale mistrovský titul s rakouským mužstvem získal jako trenérGordon Dempsey.[5]
Při první účasti na turnaji konaném v rámci olympijských her Rakušané neprošli v roce 1928 základní skupinou, ale v následujících letech sbírali další medailové úspěchy. Nejprve to byla dvě třetí místa v hodnocení mistrovství Evropy.[6]Mistrovství světa v ledním hokeji 1931 bylo pro rakouský tým v historii nejúspěšnější.[7] Vyhrál přesně polovinu zápasů, což mu při výpadcích soupeřů stačilo ve světovém pořadí na třetí místo za zámořskými týmy i k zisku druhého titulu mistra Evropy.[8] O rok později se Rakousko zúčastnilo posledního samostatně konaného mistrovství Evropy v ledním hokeji, kde sice ani jednou neprohrálo, ale příliš mnoho remíz ho stálo titul.[9] V roce 1933 si Rakušané ještě na mistrovství světa v Praze v rámci evropského pořadí druhé místo zopakovali. Od té chvíle se však již až do anšlusu Rakouska v roce 1938 nikdy tak vysoko jako v předcházejících letech neumístili.[7]
Po druhé světové válce se rakouský tým mohl díky oddělení země od Německa a opětovnému přijetí rakouského svazu do LIHG na mezinárodní scénu vrátit mnohem rychleji než po první světové válce.[10] Rakousko se tudíž již v roce 1947 na prvním poválečném mistrovství dočkalo posledního velkého hokejového úspěchu. Překvapivou výhrou nad Švédskem pomohlo k oběma titulům hostitelskému Československu a sobě k dosud poslední světové i evropské medaili.[7] Kromě nich si odvezlo od vděčných domácích též mnoho darů, kterým dominoval vagónuhlí.[11] Rakousko se ukázalo na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024, a ukázalo se, že to je největší překvapení . Prohra s Kanadou 7:6pp, prohra se Švýcarskem 5:6, první výhra Rakouska v historii nad Finskem 3:2, třetí gól padl dvě setiny před koncem základní hrací doby. Výhra nad Norskem 4:1. Rakousko už není outsiderem, už je to rovnocenný soupeř.