|
Projekt 11356
Projekt 11356 (jinak též třída Admiral Grigorovič, Projekt 11356R/M či Projekt 11357;[1] v kódu NATO Talwar[2]) je třída víceúčelových fregat ruského námořnictva. Šest fregat pro Rusko bylo objednáno kvůli pomalému tempu stavby fregat Projektu 22350 / třídy Admiral Sergej Gorškov. Stavební program zkomplikovala ruská anexe Krymu a následné ukrajinské embargo na dodání pohoných systémů pro druhou trojici fregat. Ruské námořnictvo proto v letech 2016–2017 zařadilo pouze první tři fregaty, přičemž z rozestavěné druhé trojice byla dvě plavidla prodána Indii a osud třetího je nejasný. Indie navíc objednala ještě zcela nové dvě jednotky, které dodají indické loděnice. Celkem tak bylo objednáno osm fregat této třídy. První fregata pro Indii byla do služby přijata roku 2024.[3] StavbaObjednání stavby šesti jednotek této třídy si vynutilo pomalé tempo stavby fregat Projektu 22350 / třídy Admiral Sergej Gorškov, původně zamýšlených jako jediný nový typ této kategorie v ruském námořnictvu. Námořnictvo tak chtělo zaplnit akutní nedostatek moderních válečných lodí této kategorie, přičemž všech šest fregat projektu 11356 mělo po zařazení do služby sloužit v Černomořském loďstvu. Plavidla projektu 11356 úzce vychází z fregat třídy Talwar (jsou také označeny jako Projekt 11356), postavených pro Indické námořnictvo ruskou loděnicí Jantar v Kaliningradu.[4] Všech šest objednaných fregat rozestavěla loděnice Jantar. Jejich vstup do služby byl plánován na roky 2014–2016.[5] Během stavby však došlo ke zdržení a prototypová jednotka byla do služby přijata v březnu 2016. Přestože původně měla stavba této třídy urychlit modernizaci ruského námořnictva, situaci výrazně zkomplikovala anexe Krymu Ruskou federací a následné embargo uvalené Ukrajinou na Rusko. Výrobcem soustavy pohonu fregat projektu 11356 byla ukrajinská společnost Zorja mašprojekt, která do uvalení embarga dodala turbíny pro první tři jednotky, přičemž pro zbylá tři plavidla ruské loděnice neměly adekvátní náhradu. Kvůli tomu Rusko zahájilo vývoj vlastního pohonu, což však způsobilo velké zdržení. Rusko proto druhou trojici fregat nabídlo Indii, přičemž Ukrajina potvrdila, že v takovém případě Indii pohonný systém pro tyto fregaty prodá.[6] Rusko a Indie v listopadu 2018 podepsaly dohodu, dle které indické námořnictvo získá celkem čtyři fregaty. Celá čtveřice bude počítána jako součást indické třídy Talwar, která se ostatně stala konstrukčním východiskem pro ruský projekt 11356. První pár fregat má do roku 2024 dodat ruská loděnice Jantar. Jde o pro ruské námořnictvo rozestavěné fregaty Admiral Butakov a Admiral Istomin. Druhý pár postaví díky technologickému transferu indická loděnice Goa Shipyard Limited (GSL) ve Vasco da Gama.[7] Obě jednotky budou zcela nové a mají být dodány v roce 2026. Projekt si vynutí modernizaci loděnice GSL.[8] Později bylo potvrzeno, že pohonné systémy pro indické fregaty skutečně dodá Ukrajina.[9] Prototypová indická fregata Tushil (F70) do služby vstoupila 9. prosince 2024. Jednotky třídy Projektu 11356:
Konstrukce  Fregaty nesou jeden námořní a vzdušný vyhledávací radar Fregat-M2EM, navigační radary MR-212/201-1 a Nucleus-2-6000A a systém elektronické obrany ASOR-11356. Trupový sonar Humsa doplňuje sonar s měnitelnou hloubkou ponoru SNN-137. Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 100mm kanón A190E v dělové věži na přídi. Zásoba munice je 300 nábojů. Za věží se nachází jednoduché vypouštěcí zařízení 3S90E pro protiletadlového raketového kompletu Shtil-1. Na palubě se nachází celkem 24 střel. Plavidla rovněž nesou osminásobné vertikální vypouštěcí silo 3S-14E pro protilodní střely Klub-N. K blízké obraně slouží dva hybridní systémy bodové obrany 3K87 Kortik, z nichž každý tvoří dva 30mm kanóny a řízené střely 9M311 (celkem 64 střel). Posádka má k dispozici navíc ještě osm z ramene odpalovaných raket Igla. K ničení ponorek slouží dva dvouhlavňové protiponorkové 533mm torpédomety DTA-53-11356 a jeden raketový vrhač hlubinných pum RBU-6000. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník typu Kamov Ka-28 či Kamov Ka-31. Pohonný systém je koncepce COGAG. Tvoří jej dvě plynové turbíny Zorja-Mašroekt DS71, každý o výkonu 4492 hp, pro plavbu cestovní rychlostí, ke kterým se v případě potřeby připojí ještě dvě plynové turbíny Zorja-Mašroekt DT59, každý o výkonu 9722 hp. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů. Dosah je 5000 námořních mil při 14 uzlech.[17] ModifikaceNa indická plavidla byl dodatečně instalován sonar s měnitelnou hloubkou ponoření ACTAS.[18] SlužbaV roce 2022 se fregaty zapojily do ruské invaze na Ukrajinu. Mimo jiné měly fregaty Admiral Essen a Admiral Makarov na ukrajinský přístav Oděsa vypustit střely s plochou dráhou letu.[19] Dne 5. dubna 2022 poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovič uvedl, že fregata Admiral Essen byla zasažena ukrajinskou protilodní střelou Neptun. Informace nebyla potvrzena z dalších zdrojů.[20] Fregaty prováděly raketové útoky střelami Kalibr i v dalším průběhu války. OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
