|
Portál:Srbsko
Geografie upravit
Celý článek…
Administrativně se Srbsko se skládá z tzv. Centrálního Srbska (netvoří správní celek) a historického území Vojvodiny. Sever země je nížinný, neboť sem zasahuje Panonská nížina, jih a střed pak hornatý (zasahují sem tzv. Dinárské hory). Téměř celou jižní část však zabírají pouze hory. Skrz Srbsko také protéká Dunaj, nejdelší řeka v zemi, v Bělehradě se do něj vlévá Sáva. Dalším významným vodním tokem je Morava. V dobách SFRJ, do roku 1989, byla Vojvodina spolu s Kosovem srbskou autonomní oblastí (tzv. pokrajinou) s velice širokou autonomii, poté však následovalo omezení. Nyní je Vojvodina i nadále autonomní oblastí, Kosovo se ale 17. února 2008 jednostranně osamostatnilo. Srbsko a některé další země ale považují Kosovo stále za srbské území.
Hospodářství upravit
Celý článek…
Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství. Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad jak ekonomické sankce OSN z let 1992 – 1995, tak i válka a pozdější poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy. Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3 %), a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem.  Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu. Mezi významné srbské firmy patří:
Literatura upravit
Pomozte založit tyto články upravit
Pokud založíte nový článek týkající se Srbska, odstraňte jej z tohoto seznamu. Dušan Radović, fotbalový stadion Karađorđe, Svetozar Miletić, Vršačke planine, Mirjana Marković, Valjevská kotlina, Fall Schwarz, Student (jugoslávský časopis), Svaz komunistů Vojvodiny, Velika škola, Petar Ičko, Ičkův mír, Sretenská ústava, Sándor Ergesi, Đura Daničić, Cvetko Rajović, Boško Perošević, Crni Rzav, Bioče, Resnik, Naum Ičko, Vrdnik, Vladislav F. Ribnikar, Savski venac, Dragutin Milutinović, Vaso Ostojić, Petar Popović, Mihajlo Petrov, Veljko Petrović, Segedínský mír, Sandžak Vučitrn, Branko Milanović
Obyvatelstvo upravit
Celý článek…
Srbové (srbsky Срби) tvoří dominantní podíl obyvatel Srbska (cca 6,8 milionu, tj. 82,86 %). Jejich předkové začali přicházet na Balkán od 6. století, postupně si podmanili místní romanizované ilyrské a trácké kmeny, které byly před příchodem Slovanů ovlivněny i Vizigóty. V Srbsku se také ale nacházejí i národnostní menšiny, z kterých je největší albánská, hlavně v Kosovu, kde zdejší obyvatelstvo tvoří asi až z 90 %. Sever země pak obývají také i menšiny Maďarů, Čechů, Slováků a Romů. V pohraničí s Bulharskem žijí Bulhaři a po celém Srbsku jsou roztroušené menšiny národů bývalé Jugoslávie.
Obrázek upravit
Architektura upravit
Celý článek…
 Bělehrad je jako hlavní město nejvýznamnější v Srbsku a má velké množství pamětihodností. Z náboženských se jedná se o stavby jednak křesťanské, kde dominují pravoslavné chrámy (například chrám Crkva svetog Marka), lze však nalézt i stavby jiného původu (islámského, například Mešita Bajrakli, či židovského). Rozkvět Bělehradu, ale i dalších měst v zemi, nastal v 19. století, po získání nezávislosti na Osmanské říši. V této době vznikala po celé zemi mnohá výstavní muzea, divadla, galerie a v Bělehradě rovněž i budova parlamentu. Zdobenost 19. století pak vystřídala funkcionalistická strohost ve století dvacátém. Jugoslávské časy přinesly nové velkolepé budovy, jako je například Věž Ušće nebo dvojčata budovy Genex. V 21. století pak přibyla budova moderní centrální banky a též byl i znovuobnoven Chrám svatého Sávy.
Nové články upravit
Pokud založíte nový článek týkající se Srbska, vložte prosím sem odkaz na článek.
Související upravit
Portály
Balkán · Wikimedia |
|||||||||||
