|
Modrá krev
Modrá krev je český televizní seriál, pojednávající o historii a současnosti významných českých šlechtických rodů. V rozhovorech s jejich současnými žijícími příslušníky je v seriálu reflektována zejména doba 20. století – po první světové válce (zrušení šlechtických titulů), za druhé světové války (nacistická perzekuce) i po této válce (Benešovy dekrety 1945, Vítězný únor 1948, zabavení majetků, vyhnání z rodinných sídel) a nakonec snaha o revalvaci rodových jmen po restitucích od roku 1990, obvykle ve zdevastovaném stavu.[1] Průvodcem pořadu je hrabě František Kinský, příslušník kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova.[2]
V některých dílech třetí série (21. Stránští ze Stránky, 24. Zejdlicové ze Šenfeldu) jsou ovšem jako příslušníci někdejšího šlechtického rodu uváděny i osoby, jejichž příslušnost k tomuto rodu je zpochybnitelná.[4][5] První série (2017)1. Kolowratové (premiéra: 26. ledna 2017, ČT2) rodové heslo: Věrně a stále. V této epizodě byli osobně představeni žijící potomci dvou větví šlechtického rodu Kolowratů, Kolowrat-Krakowští a Kolowrat-Krakowští-Liebsteinští:
2. Czerninové (premiéra: 2. února 2017, ČT2) rodové heslo: Nezahyneš ani ohněm ani mečem. Druhá epizoda je věnována šlechtickému rodu Czerninů z Chudenic, jejich jindřichohradecké i vinořsko-dymokurské větvi. Společným předkem obou větví byl Prokop Vojtěch Czernin († 1777). Tento rod vyniká tím, že po sedm století dobrovolně neopustil rodové sídlo Chudenice, zkonfiskovány jim byly až na základě Benešových dekretů v roce 1945. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
3. Schwarzenbergové (premiéra: 9. února 2017, ČT2) rodové heslo: Nic než právo. – latinsky Nil nisi rectum. Schwarzenbergové, původem franský rod, získali v roce 1654 inkolát v Čechách a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili po roce 1719 postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Třeboň, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Dělí se na dvě větve, hlubocko-krumlovskou (primogenitura) a orlickou (sekundogenitura). Hlubocko-krumlovská větev ztratila v Česku majetek v roce 1947 (Lex Schwarzenberg) a v roce 1979 po smrti posledního mužského představitele její tituly a majetky přešly na sekundogeniturní větev. Orlickou sekundogeniturní větev založil polní maršál Karel Filip Schwarzenberg, který porazil Napoleona I. v bitvě národů u Lipska. Z této větve, které byl po sametové revoluci navrácen majetek znárodněný v roce 1948, pochází i bývalý ministr zahraničí a někdejší doyen české politiky a diplomacie Karel (VII.) Schwarzenberg. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Společným předkem Karla (VII.) a Alexandra byl Karel IV. Schwarzenberg (1859–1913), který se dvakrát oženil. Karel (VII.) je vnukem syna Karla IV. z prvního manželství, Alexander je vnukem syna Karla IV. z druhého manželství. Jinak řečeno dědečkové Karla a Alexandra byli nevlastní bratři. V pořadu byl zmíněn Lex Schwarzenberg, zákon č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví (konfiskaci) majetku hlubocké větve Schwarzenbergů, jejíž hlavou byl JUDr. Adolf Schwarzenberg (1890–1950), na zemi Českou. Tento zákon se dosud nepodařilo právní cestou vyvrátit. 4. Sternbergové (premiéra: 16. února 2017, ČT2) rodové heslo: Nikdy nezapadá. – latinsky Nescit ocassum. Sternbergové patří mezi významný, starobylý český šlechtický rod, který svůj název odvozuje od hradu Český Šternberk, který ve 13. století založil syn zakladatele rodu Diviše z Divišova, Zdeslav z Divišova. Jeho příslušníci později používali přívlastek "ze Šternberka". Podle rodinné legendy sahá historie rodu až ke Kašparovi, jednomu za Tří králů a hvězda v erbu Sternbergů je tedy hvězdou betlémskou, k níž se vztahuje i rodové heslo "nikdy nezapadá". Kašpar Šternberk (1761–1838) byl významný paleobotanik, spoluzakladatel Národního muzea. Rod Sternbergů se dělí na dvě větve, konopišťskou a holickou, která vymřela v roce 1712. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Rod v minulosti vlastnil nebo stále ještě vlastní hrad Český Šternberk, zámek Jemniště, zámek Častolovice, zámek Konopiště, zámek Bechyně, nejvýše položený hrad v Čechách Kašperk, zámek Zelená Hora u Nepomuku, Šternberský palác na Hradčanech, Šternberský palác na Malé Straně a zámek Troja v Praze. 5. Lobkowiczové (premiéra: 23. února 2017, ČT2) rodové heslo: Popel jsem a popel budu Lobkowiczové jsou staročeský rytířský šlechtický rod, pocházející ze 14. století. Za jejich prapředka je označován nemajetný zeman Martin z Újezda, jehož syn Mikuláš Chudý z Újezda získal za své služby od krále Václava IV. ves Lobkovice u Mělníka a začal se psát jako Mikuláš z Lobkovic. Jeho dva synové Mikuláš a Jan založili dvě hlavní rodové větve: Hasištejnští z Lobkovic a Popelové z Lobkovic (k nim se vztahuje i rodové heslo Popel jsem a popel budu). Dnes existují 4 linie rodu, primogenituru na Roudnici zastupuje linie roudnická, křimická a dolnobeřkovická, sekundogenituru na Mělníce zastupuje linie mělnická. Od roku 1919 se původně poněmčelý zápis rodového jména Lobkowitz změnil na staročeský Lobkowicz. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Lobkowiczové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky Mělník, Hořín, Roudnice nad Labem, Nelahozeves, Jezeří, Zbiroh, Konopiště a hrady Hasištejn, Vysoký Chlumec, Střekov, Točník, Žebrák, Kost a Krakovec. V Praze jim patřily dva paláce – Lobkovický palác ve Vlašské ulici na Malé Straně (nyní velvyslanectví Spolkové republiky Německo) a Lobkovický palác na Pražském hradě (v současnosti vlastní William Lobkowicz), ve Vídni Lobkovický palác na Lobkowitzplatz (nyní divadelní muzeum). 6. Nostitzové(premiéra: 2. března 2017, ČT2) Nostitzové jsou starý šlechtický rod původem z Horní Lužice, který se kromě Polska a Slezska rozšířil i do Čech. Česká hraběcí větev Nostitzů má počátky u Jana Hartvíka z Nostic, dědice Sokolovského panství, který v 60. a 70. letech 17. století nechal vystavět Nostický palác na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně. Dalším významným příslušníkem rodu byl František Antonín Nostic-Rieneck, který dal podnět k zahájení stavby Stavovského (tehdy Nosticova) divadla na pražském Ovocném trhu. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Nostitzové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky Planá, Sokolov, Štiřín, Měšice v okrese Praha-východ, Průhonice a dva pražské paláce, Nostický palác na Maltézském náměstí a Palác Sylva-Taroucca (známý též jako palác Piccolomini nebo Savarin) v pražské ulici Na příkopě. 7. Colloredové (premiéra: 9. března 2017, ČT2) Colloredové, starý italsko-rakouský rod, přišli do českých zemí během třicetileté války. Jeden z jejich příslušníků František de Paula Gundaccar (1731–1807) si vzal Marii Izabelu, hraběnku Mansfeldovou a on i jeho potomci užívali jména Colloredo-Mansfeld. Kromě linie Mansfeld se rod dělil na linie Waldsee/Wallsee a Waldsee-Mels. Známými příslušníky rodu byli např. Jeroným Colloredo-Waldsee, kníže-biskup salcburský a zaměstnavatel Wolfganga Amadea Mozarta a Rudolf Colloredo-Waldsee, polní maršál, který úspěšně bránil Staré Město pražské za švédského obléhání Prahy a také dal podnět k přestavbě komplexu budov na Malé Straně na barokní palác s terasovou zahradou (dnešní Schönbornský palác, sídlo velvyslanectví USA). V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Colloredové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky: Opočno, Dobříš, Zbiroh, Zelená Hora, dva pražské paláce Schönbornský palác (nyní velvyslanectví USA) na Malé Straně a Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici (nyní Galerie hlavního města Prahy) a též Colloredovský palác ve Vídni (Waaggasse 4). 8. Kinští(premiéra: 16. března 2017, ČT2) rodové heslo: Bůh, čest, vlast. Kinští (resp. Kinští z Vchynic a Tetova) jsou staročeský šlechtický rod pocházející z počátku 13. století. Jméno Kinský se vyvinulo z německého přepisu původního jména Wchynsky, tj. Vchynský ze Vchynic a z Tetova, podle jména vesnice a tvrze nedaleko Lovosic na Litoměřicku. Prvním známým předkem je vladyka Martin z Medvědiče († asi 1209). Dalším předkem byl hrabě Vilém Kinský, který byl zavražděn v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna roku 1634. V 18. století se rod rozdělil na několik větví; hlavní z nich byli chlumečtí Kinští (primogenitura), knížecí větev a kostelečtí Kinští. V této epizodě, uzavírající první sérii, byli představeni tito příslušníci rodu:
Kinští vlastní nebo v minulosti vlastnili zámky: Kostelec nad Orlicí, Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Žďár nad Sázavou, Benešov nad Ploučnicí, hrady Sloup u Nového Boru a Kost, dva pražské paláce Palác Kinských (také Palác Golz-Kinských) na Staroměstském náměstí, Palác Kinských na Malé Straně (též Dům u Zlaté koruny) a palác Kinských ve Vídni. Druhá série (2019)9. Bubnové z Litic (premiéra: 5. září 2019, ČT2) rodové heslo: Ctíce předky ctíme sebe. Bubnové z Litic (z Bubna a Litic) jsou starý šlechtický rod původem ze západních Čech, který je zmiňován již ve 14. století. Po Stavovském povstání přišli o část svých majetků a někteří museli z Čech uprchnout. Synové Mikuláše Vratislava z Bubna zachovali věrnost Habsburkům a roku 1629 byli povýšeni do panského stavu. V roce 1644 pak obdrželi bratři Jindřich Jan a Kunata Jaroslav pro sebe dědičný hraběcí titul; v tomto období se oddělili Varlichové z Bubna od větve Bubnů z Litic. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Bubnů z Litic:
Bubnové z Litic vlastní nebo v minulosti vlastnili například hrady Buben a Litice a zámek Doudleby nad Orlicí. 10. Hildprandtové (premiéra: 12. září 2019, ČT2) rodové heslo: Per angusta ad augusta. – latinsky Přes překážky ke slávě / k vznešenosti. Hildprandtové jsou starý šlechtický rod původem pravděpodobně z Horního Rakouska nebo Tyrolska. Roku 1530 jim bylo uděleno právo nosit erb a roku 1579 byli přijati mezi říšskou šlechtu. Do Čech přišli za vlády císaře Rudolfa II.. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Hilprandtů:
Hildprandtové vlastní nebo v minulosti vlastnili tyto nemovitosti: Blatná. 11. Podstatští (premiéra 19. září 2019, ČT2) rodové heslo: Spravedlivě a mocně. – latinsky Recte et fortiter. Podstatští jsou starý šlechtický rod původem z Moravy. V písemných pramenech jsou připomínáni od 13. století. Na Přerovsku a Zlínsku vlastnili statky, později na Moravě zastávali zemské úřady. Roku 1627 byli povýšeni do panského stavu a v letech 1707 a 1744 obdrželi ve dvou liniích hraběcí titul. V roce 1762 uplatnili jako dědici nárok na jméno a erb vymřelého rodu Lichtenštejnů z Kastelkornu. Rodina Podstatský-Lichtenštejn měla poté rozsáhlý majetek na Vysočině a severní Moravě a patřila k nejvyšší šlechtě v Rakousku. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Podstatských:
Podstatští vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto nemovitosti: zámky v Potštátě, Bartošovicích, Hustopečích, Telči a ve Velkém Meziříčí nebo hrad Kasařov u Prusinovic. 12. Bartoňové z Dobenína(premiéra 26. září 2019, ČT2) rodové heslo: nebylo ustanoveno Bartoňové z Dobenína jsou rod, který byl v roce 1912 nobilitován s titulem rytíř a právem používat přídomek z Dobenína (von Dobenín). Původem jsou rodinou textilních průmyslníků, aktivních od konce 19. století v Náchodě a okolí. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Bartoňů z Dobenína:
Bartoňové z Dobenína vlastní nebo v minulosti vlastnili tyto nemovitosti: zámky v Novém Městě nad Metují, Nových Hradech a na Zbraslavi, Vila Čerych, Vila Josefa Bartoně. 13. Wratislavové (premiéra 3. října 2019, ČT2) rodové heslo: nebylo ustanoveno Wratislavové jsou starý šlechtický rod původem z Čech. Jsou připomínáni od 14. století a podle Mitrovic se označují od roku 1448. Dlouho patřili k nižší šlechtě a působili ve službách významných rodů. Roku 1607 byli přijati do panského stavu a v roce 1620 poprvé získal hraběcí titul Vilém Vratislav, velkopřevor Maltézského řádu. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Wratislavů:
Wratislavové vlastní nebo v minulosti vlastnili tyto nemovitosti: Nové Mitrovice, Dírná, Koloděje nad Lužnicí. 14. Belcrediové (premiéra 10. října 2019, ČT2) rodové heslo: A vše učinil Bůh. Belcrediové jsou šlechtický rod původem z Itálie. Patricijský, později hraběcí rod pocházející z Lombardie se na Moravě usadil v 18. století. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Belcrediů:
Belcrediové vlastní nebo v minulosti vlastnili tyto nemovitosti: Jimramov, Líšeň. 15. Mensdorffové-Pouilly(premiéra 17. října 2019, ČT2) rodové heslo: Statečností a láskou. – latinsky Fortitudine et caritate. Mensdorffové-Pouilly pocházejí z Lotrinska a poprvé jsou zmíněni v 11. století. V roce 1790 utekl hrabě Albert-Louis de Pouilly do Čech před francouzskou revolucí. Inkolát pro Čechy, Moravu a Slezsko měli od roku 1838. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Mensdorffové-Pouilly vlastní nebo v minulosti vlastnili památkové objekty: Boskovice-hrad, Boskovice-zámek, Chotělice, Jemniště, Mikulov, Nečtiny. 16. Liechtensteinové(premiéra 24. října 2019, ČT2) rodové heslo: Jasně a pevně. Lichtenštejnové původně pocházejí ze štýrsko-dolnorakouského pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve střední Evropě. Poprvé jsou zmíněni okolo roku 1136. První panství v Čechách a na Moravě vlastili okolo Mikulova, téměř polovinu svého majetku získali během pobělohorských konfiskací v 17. století. Až do roku 1620 nezastávali žádný zemský úřad. V erbu mají moravskou orlici a užívají titul vévoda opavský a krnovský. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Lichtenštejnové vlastní nebo v minulosti vlastnili zámky: Břeclav, Bučovice, Kostelec nad Černými Lesy, Lanškroun, Lednice, Mikulov, Moravská Třebová, Uherský Ostroh, Úsov, Velké Losiny. Třetí série (2023)V roce 2020 se začaly natáčet první čtyři díly třetí série, která se podle původního plánu měla vysílat v roce 2022.[9] 17. Salmové (premiéra: 18. ledna 2023, ČT2) rodové heslo: Proti proudu. – latinsky Contra torrentem Salmové (Salm-Reifferscheidtové) jsou šlechtický rod původem ze středního Porýní, poprvé doloženým koncem 12. století. Příslušníci rodu jsou známi svým unikátním titulem „starohrabě“. V českých dějinách hrály významnou úlohu dvě větve - Salm-Reifferscheidt-Hainspach ze severočeského panství Lipová a Salm-Reifferscheidt-Raitz z moravských panství Rájec a Blansko. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Salmové vlastní nebo v minulosti vlastnili zámky: Lipová, Rájec nad Svitavou. 18. Bořek-Dohalští z Dohalic (premiéra: 25. ledna 2023, ČT2) V epizodě zmíněné rodové heslo: Čestně, mravně a svému stavu přiměřeně. Dohalští z Dohalic (Bořek-Dohalští z Dohalic) jsou šlechtický rod původem z Čech. Tato vladycká rodina, později panská a hraběcí, patří k rodu Bořkovskému. První písemná zmínka pochází z roku 1395, ve které se vyskytuje Bořek z Dohalic, vesnice u Hradce Králové. Roku 1726 byl Václav Vratislav povýšen do panského stavu a roku 1729 do hraběcího stavu. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Bořek-Dohalští vlastní nebo v minulosti vlastnili tyto kulturní památky: Dohalice. 19. Valdštejnové (premiéra: 1. února 2023, ČT2) rodové heslo: Navzdory závisti – latinsky Invita invidia! Valdštejnové (Waldsteinové) jsou šlechtický rod původem z Čech. První zmínky pocházejí z let 1260–1280, kdy šlechtic Jaroslav z Hruštice založil hrad Valdštejn. Pocházel z bohaté a vlivné rodiny Markvarticů, kteří získali za službu Přemyslovcům rozsáhlá panství v severních Čechách. Jaroslavu z Hruštice byl později udělen predikát z Valdštejna. V roce 1628 byli povýšeni do hraběcího stavu a v polovině 18. století převzali jméno a erb příbuzného rodu Wartenbergů. Rod v 17. století proslavil vojevůdce Albrecht z Valdštejna. V současnosti žijí potomci dvou hlavních linií Valdštejnů – mnichovohradišťské a třebíčské. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Valdštejnové vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto kulturní památky: Valdštejn, Mnichovo Hradiště, Duchcov, Valdštejnský palác v Praze nebo zámecký komplex Valdštejnsko. 20. Daczičtí z Heslowa (premiéra: 8. února 2023, ČT2) rodové heslo: nebylo určeno. Dačičtí z Heslova (Dacziczky z Heszlowa) jsou původem český šlechtický rod. Roku 1564 udělil císař Ferdinand I. Habsburský právo nosit erb a predikát Dačický z Lorce zakladateli české větve Ondřejovi. Roku 1773 byli povýšeni do stavu rytířského a roku 1814 do stavu svobodných pánů. Nejznámějším příslušníkem rodu byl Mikuláš Dačický z Heslova. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Daczičtí z Heslowa vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto nemovitosti: zámek Kluky, Lorec v Kutné Hoře. 21. Stránští ze Stránky(premiéra: 15. února 2023, ČT2) Stránští ze Stránky jsou starý šlechtický rod původem z Čech. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu (skutečná příbuznost s rytíři ze Stránky ale není prokázána):[10]
22. Thurn-Taxisové (premiéra: 22. února 2023, ČT2) rodové heslo Thurn-Taxisů: Vždy věrný. Thurn-Taxisové jsou německý knížecí rod, který pochází ze severní Itálie. V 17. století získali členové české větve hraběcí titul a v roce 1681 byli povýšeni do knížecího stavu. Po princi Egonu Thurn-Taxisovi byl pojmenován slavný Taxisův příkop na dostihovém závodu Velká Pardubická. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Thurn-Taxisové vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto kulturní památky: Loučeň, Mcely, Biskupice u Jevíčka nebo Palác Thurn-Taxisů v Praze. 23. Strachwitzové (premiéra: 1. března 2023, ČT2) Strachwitzové (Strachvicové) jsou starý šlechtický rod původem ze Slezska, doložený již v roce 1285. Roku 1630 získali stav svobodných pánů a roku 1798 hraběcí stav s titulem hrabě Strachwitz von Gross-Zauche und Camminetz. V 19. století se rod rozdělil do několika větví, z nichž jedna se usadila na Moravě. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Strachwitzové vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto kulturní památky: Zdounky, Hošťálkovy nebo zámek Velké Kunětice. 24. Zejdlicové ze Šenfeldu (premiéra: 8. března 2023, ČT2) rodové heslo: Pospíchej pomalu. – latinsky Festina lente Zejdlicové ze Šenfeldu jsou starý rytířský rod původem ze Slezska. Pravděpodobně mají společné předky s rodem Bechyňů z Lažan; oba rody užívali shodný erb se třemi rybami v odlišných barvách (zlaté ryby ve stříbrném poli). V Čechách jsou poprvé zaznamenání koncem 14. století. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Zejdlicové ze Šenfeldu vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto kulturní památky: Polná. Na základě rešerše, kterou provedl badatel JUDr. Ladislav Koláčkovský se svými spolupracovníky, bylo potvrzeno, že uvedené osoby, které se divákům České televize prezentovaly jakožto potomci šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu, jimi zcela prokazatelně nejsou. Jejich předci byli poddanými roudnického panství, jednalo se o rolníky a chalupníky, a nikdy neměli šlechtický titul.[5] 25. Dobrzenští z Dobřenic (premiéra: 15. března 2023, ČT2) Dobrzenští z Dobřenic jsou starý český vladycký rod, který pochází z Dobřenic u Hradce Králové. Poprvé jsou zmíněni ve 14. století. V 15. století se rozdělili na čtyři linie, z nichž některé zanikly. Roku 1906 byli povýšeni do hraběcího stavu. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Dobrzenští z Dobřenic vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto kulturní památky: Dobřenice, Chotěboř, Potštejn. 26. Habsburkové_of_the_House_of_Habsburg.svg) (premiéra: 22. března 2023, ČT2) Habsburkové byli panovnický rod, jehož někteří členové habsbursko-lotrinské větve vládli na území Čech a Moravy jako císařové Svaté říše římské a čeští králové. Původně švábský hraběcí rod, který pochází z území horního toku Rýna, vstoupil roku 1273 do nejvyšší evropské politiky. Císařský titul získal v polovině 15. století. V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
Habsburkové vlastní nebo v minulosti vlastnili například tyto kulturní památky: zámek Brandýs nad Labem, letohrádek Hvězda, zámky Konopiště, Ploskovice, Kácov, Zákupy, Židlochovice a další. RecenzeSoundtrack
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
