|
Jana Germenis Hildprandt
Jana Germenis Hildprandt, také Johanna Hildprandtová[1] (* 16. května 1947 Praha[1]), je poslední příslušnice (ultima familiae) někdejšího českého šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu a restituentka zámku Blatná. Působila jako dlouholetá prezidentka Asociace majitelů hradů a zámků. ŽivotopisJana Selina Cornelie Marie Josefina Hildprandtová se narodila jako mladší dcera Bedřicha Hildprandta (1902–1981) a jeho manželky Cornélie, rozené Veverkové (1916–2014).[1][2][pozn. 1]  V zimě 1948 byl otec ve vyšetřovací vazbě, protože se sešel s někým, kdo poté nelegálně opustil republiku.[3] Ve stejném roce byl rodový majetek zkonfiskován. Směli ovšem na zámku dále bydlet. V roce 1952 byli násilně vysídleni.[4] Bydleli poté v Rojicích.[5] První až pátou třídu základní školy navštěvovala ve Velké Turné.[6] V roce 1959 rodina emigrovala do Etiopie. Výjezd jim zařídil sám etiopský císař Haile Selassie I., který požádal během návštěvy Prahy československého prezidenta Antonína Novotného, aby rodině umožnil legální vystěhování.[4] Politickým poradcem etiopského císaře byl tehdy Janin dědeček z matčiny strany Ferdinand Veverka, který v roce 1948 z Československa emigroval. Odjeli před Vánocemi, cestovali přes Vídeň, v přístavu v Jugoslávii se nalodili a pluli přes Suezský kanál do přístavu Assab.[7] Starší sestra Josefina zůstala v Československu.[8] V Addis Abebě navštěvovala německou a poté francouzskou školu.[7] Používala tam čtyři cizí jazyky – angličtinu, francouzštinu, němčinu a latinu.[7] Studiu jazyků se věnovala i na univerzitě v Addis Abebě. Nakonec ovládala sedm jazyků.[7] Své první zaměstnání našla na rakouské ambasádě, kde pracovala jako sekretářka. Později se uplatnila na indonéské ambasádě.[7] Po svatbě se z Afriky odstěhovala. S manželem žili a pracovali v mnoha státech – v Itálii, Íránu, Indonésii, kde manžel stavěl obří elektrárnu,[7] Malajsii, Singapuru a v letech 1979–1992 v Řecku.[5] Věnovala se interiérovému designu.[7] Po Sametové revoluci Jana, matka Cornélie a sestra Josefina rovným dílem v roce 1992 zrestituovaly znárodněný majetek.[9][7] Matka přepsala svou třetinu na Janu, která s ní vyrůstala a vytvořila si hlubší vztah.[9] V rodině pak kvůli různým vizím o majetku došlo k velkým rozepřím, o kterých psaly noviny i časopisy. Nakonec si sestry majetek rozdělily. Zámek Blatná připadl Janě.[pozn. 2] S nutnými opravami zanedbaného zámku se začalo hned v roce 1992.[5] Od roku 1996 žije v Blatné.[5] Nejprve bydleli přímo na zámku, poté rekonstruovali a k bydlení si vybrali empírový domek v anglickém parku.[4][10][pozn. 3] RodinaV Římě se 25. září 1970 provdala za Řeka Spyridona Germenise (20. 10. 1939 Athény – 23. 7. 2014 Praha).[1] Manžel byl stavební inženýr,[5] zabýval se hlavně budováním přehrad.[7] Jeho rodina uprchla z Řecka do Etiopie před komunisty.[7] Spolu komunikovali především anglicky.[10] Narodil se jim jeden syn:[1]
OdkazyPoznámky
Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||
