Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Miloslav Výborný

JUDr. Miloslav Výborný
Miloslav Výborný v roce 1997
Miloslav Výborný v roce 1997
Soudce Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
3. června 2003 – 3. června 2013
3. ministr obrany ČR
Ve funkci:
4. července 1996 – 2. ledna 1998
Předseda vládyVáclav Klaus
PředchůdceVilém Holáň
NástupceMichal Lobkowicz
3. ministr bez portfeje ČR
Ve funkci:
2. ledna 1998 – 15. července 1998
Předseda vládyJosef Tošovský
PředchůdcePavel Bratinka
NástupceJaroslav Bašta
Ministr a předseda Legislativní rady vlády
Ve funkci:
2. ledna 1998 – 15. července 1998
PředchůdceVlasta Parkanová
NástupcePavel Rychetský
Místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
26. května 2001 – 2003
3. předseda
Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci:
28. února 1995 – 6. června 1996
PředchůdceLudvík Motyčka
NástupceJosef Borák
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 2. června 2003
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
7. června 1990 – 31. prosince 1992[1]
Starosta města Heřmanův Městec
Ve funkci:
1998 – 2003
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (Desetiletí od 1980 – 2003)

Narození19. února 1952 (72 let)
Československo Chrudim Československo
DětiMarek Výborný
Štěpán Výborný[2]
SídloHeřmanův Městec
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik, advokát a soudce
CommonsMiloslav Výborný
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Výborný (* 19. února 1952, Chrudim) je český právník a bývalý politik, v 90. letech a zkraje 21. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL, v letech 1996–1998 český ministr obrany, v roce 1998 ministr bez portfeje, v letech 2003–2013 soudce Ústavního soudu, poté soudce Nejvyššího správního soudu. Je otcem lidoveckého politika Marka Výborného.

Biografie

Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1970–1975). Rigorózní zkoušku složil až po absolvování vojenské služby roku 1978. Pak pracoval jako advokátní koncipient, do roku 1996 coby advokát v Chrudimi. V 80. letech se stal členem Československé strany lidové. V listopadu 1989 zakládal Občanské fórum v bydlišti a na okrese Chrudim.[3] Ve volbách v roce 1990 byl za KDU zvolen do České národní rady.[4] Mandát za KDU-ČSL obhájil ve volbách v roce 1992 (volební obvod Východočeský kraj).[5][6]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde mandát obhájil ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1992–1996 byl předsedou ústavněprávního výboru sněmovny, v letech 1995–1996 navíc členem organizačního výboru. V období let 1995–1998 zastával i post předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL. Následně byl v letech 1998–2002 předsedou mandátového a imunitního výboru a členem ústavněprávního výboru. Po volbách v roce 2002 se stal opětovně předsedou ústavněprávního výboru. Působil i jako místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Na poslanecký mandát rezignoval v červnu 2003.[7][8][9][10]

Významnou roli měl na stranické úrovni. Sjezd KDU-ČSL v roce 1995 ho zvolil místopředsedou strany. Opětovně se místopředsedou KDU-ČSL stal i na sjezdu strany konaném v květnu 2001.[11] Zastával i vládní posty. Od 4. července 1996 – do 2. ledna 1998 byl ministrem obrany v druhé vládě Václava Klause. Následně byl od ledna do července 1998 ministrem a předsedou Legislativní rady vlády ve vládě Josefa Tošovského.[12][13]

Byl aktivní i v komunální politice. letech 1998–2003 působil jako starosta města Heřmanův Městec.[3] Do tamního zastupitelstva byl zvolen za KDU-ČSL v komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002.[14] Do roku 2003 byl členem KDU-ČSL.[3]

3. června 2003 byl jmenován soudcem Ústavního soudu ČR a funkci zastával do 3. června 2013. Od roku 2003 je členem správní rady Univerzity Pardubice, přičemž v období let 2005–2009 byl jejím předsedou.[3] V květnu 2013 jej prezident Miloš Zeman navrhl na další funkční období u Ústavního soudu.[15] Senát ale nedal k jeho znovujmenování potřebný souhlas, Výborný získal jen 36 ze 73 hlasů a jmenování mu uniklo o jeden hlas. Stal se tak prvním kandidátem, kterého Senát Zemanovi zamítl.[16] 17. října 2013 byl jmenován soudcem Nejvyššího správního soudu.[17] V roce 2019 se rozhodl na funkci soudce ke konci roku rezignovat.[18]

Odkazy

Reference

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu České republiky.
  2. Kdo je soudce Výborný, který s kolegy zrušil omezující opatření? O mediálně sledované kauzy nemá nouzi. Lidovky.cz [online]. 2020-04-23 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d JUDr. Miloslav Výborný [online]. concourt.cz [cit. 2012-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. 
  4. Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  5. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  7. Miloslav Výborný [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  8. Miloslav Výborný [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  9. Miloslav Výborný [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  10. Miloslav Výborný [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  11. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1437, 1442. 
  12. Vláda Josefa Tošovského (02.01.1998 - 17.07.1998) [online]. vlada.cz [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  13. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1450. 
  14. Počet obyvatel: 4 930 Osoba: Miloslav Výborný [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-01. 
  15. Zeman zveřejnil další tři jména k nominaci na ústavní soudce. Dvě jsou nová. iHNed.cz [online]. 2013-05-15 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  16. Ústavními soudci budou Rychetský, Šimáčková, David. Výborný neprošel. iDNES.cz [online]. 2013-06-20. Dostupné online. 
  17. Prezident republiky jmenoval soudce obecných soudů [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky, 2013-10-17 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. 
  18. Miloslav Výborný končí jako soudce NSS, podal rezignaci. Česká justice [online]. 2019-10-18 [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya