Maryla

Maryla je rozsáhlejší povídka (resp. novela) Aloise Jiráska; autor sám ji charakterizuje jako starodávnou selanku. Děj je situován do Domkova (okres Náchod) a odehrává se v době klidu a míru po bouřlivém období husitských válek; v té době vládl za nezletilého Ladislava Pohrobka zemský správce Jiří z Poděbrad. V závěru je příběh spojen s volbou Jiřího z Poděbrad českým králem (1458).

• Marylu Jirásek napsal v letech 1884–1885, časopisecky poprvé vyšla v Osvětě v roce 1885,^[1] knižně v roce 1887.^[2]
• Novela byla několikrát zdramatizována, např.:
  • BLÁHA, Zdeněk. Maryla: Romance z časů krále Holce, kdy byla za groš ovce. Na motivy stejnojmenné novely Aloise Jiráska. 1. [vyd.]. Praha: Dilia, 1976. 62 s.
  • JIRÁSEK, Alois. Maryla: dramatizace starodávné selanky o pěti dějstvích. Zdramatizoval Jan Šimáně. Praha: Dilia, 1959. 86 s.
• V letech 1941–1942 zkomponoval Osvald Chlubna operu Jiří z Kunštátu a z Poděbrad (opus 52) na vlastní libreto dle Jiráskovy Maryly.^[3]
• V roce 1953 měla v Olomouci premiéru opera Vladimíra Ambrose Maryla na libreto Evy Hrubanové-Součkové podle této novely.
• V roce 1961 měla v Brně premiéru opera Františka Suchého Maryla na libreto Blanky Trčkové podle této novely.
• Tvrz Domkov je doložena z roku 1434.
• Zbyněk Buchovec je skutečná postava, doložená z volby Jiřího z Poděbrad; byl to voják a účastnil se vojenských tažení.

Celý děj se odehrává okolo sporu o Doubravu (pozemky) na hranici dvou usedlostí, tvrzí Domkov a Šonov. Na Šonově vládne dědic Jan Rozvoda a v tvrzi Domkov Zbyněk Buchovec. Oba jsou přesvědčeni o svém právu na Doubravu a odmítají spolu jednat i mluvit. Schovanka Maryla, kterou si Buchovec přivezl z válečných tažení a žije na Domkově, se právě ve sporné Doubravě setká a zamiluje do Šonovského zemana. Děj vyvrcholí při útěku Maryly do Šonova, což způsobí téměř ozbrojenou bitku. Buchovec jede osvobodit „unesenou“ Marylu a po zjištění, že odešla dobrovolně, se jí zříká. K obratu dochází až následkem volby nového krále, kterým se stává Jiří z Poděbrad.

Jiráskova Maryla byla vydána mnohokrát a byla přeložena i do slovenštiny a polštiny. Z českých vydání uvádíme dvě novější:

• JIRÁSEK, Alois. Já mám nejkrásnější milou: (dvě novely). Obsahuje novely Maryla a Zahořanský hon. K vydání připravil Vlastimil Válek s kolektivem studentů Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU. S ilustracemi Mikoláše Alše. Vyd. 1. Praha: Blok, 2011. 278 s. ISBN 978-80-86868-50-9.
• JIRÁSEK, Alois. Maryla: Starodávná selanka. 4. vyd. v Čs. spis., samostatné 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1973. 186, [3] s.

Dále uvádíme jazykově upravené vydání pro čtenáře od 12 let, v němž jsou odstraněny některé jevy, které byly projevem jazykové normy 19. století:

• JIRÁSEK, Alois. Maryla: Starodávná selanka. Text k vydání připravila, vysvětlivky a ediční poznámku napsala Františka Havlová. Doslov napsal Zdeněk Nejedlý. 1. vydání v SNDK. Praha: SNDK, 1967. 158 s. [2. vydání. Praha: Albatros, 1972. 177 s.]

V digitální knihovně Kramerius 5 je veřejně přístupná řada děl Al. Jiráska. Uvádíme odkaz na vydání novely Maryla z roku 1937:

• JIRÁSEK, Alois. Maryla a jiné povídky. Dotisk 9. vyd. V Praze: Státní nakladatelství, 1937. 356 s. Dostupné online

• Digitalizovaná vydání díla Maryla v České digitální knihovně
• Maryla v Digitální knihovně
• Stránky Alois Jirásek Archivováno 9. 9. 2017 na Wayback Machine.

Dílo Aloise Jiráska
Romány	Skaláci (1875) • Na dvoře vévodském (1877) • Filosofská historie (1878) • Konec a počátek (1879) • U Rytířů (1879) • Na Staré poště (1881) • Poklad (1881) • V cizích službách (1883) • Psohlavci (1884) • V cizích službách (1885) • Skály (1886) • Z Čech až na konec světa (1888) • Proti všem (1893) • Staré pověsti české (1894) • Mezi proudy (1887–1890) • F. L. Věk (1888–1906) • U nás (1896–1903) • Bratrstvo (1900–1909) • Temno (1913–1915) • Husitský král (1920–1930)
Divadelní hry	Vojnarka (1890) • Kolébka (1891) • Otec (1894) • Zkouška (1895) • Emigrant (1898) • M. D. Rettigová (1901) • Jan Žižka (1903) • Gero (1904) • Lucerna (1905) • Samota (1907) • Pan Johanes (1909) • Jan Hus (1911) • Jan Roháč (1914)
Povídky	Povídka z hor (1878) • Z bouřlivých dob (1879) • Maryla (1885) • Zemanka (1885) • Zahořanský hon (1889) • Na Chlumku (1889) • Balada z rokoka (1905)
Filmové a televizní adaptace	Film Lucerna (Karel Lamač, 1925) • Psohlavci (Svatopluk Innemann, 1931) • Vojnarka (Vladimír Borský, 1936) • Filosofská historie (Otakar Vávra, 1937) • Lucerna (Karel Lamač, 1938) • Jan Roháč z Dubé (Vladimír Borský, 1947) • Temno (Karel Steklý, 1950) • Staré pověstí české (Jiří Trnka, 1952) • Vojnarka (Antonín Dvořák, 1953) • Jan Hus (Otakar Vávra, 1954) • Psohlavci (Martin Frič, 1955) • Jan Žižka (Otakar Vávra, 1955) • Proti všem (Otakar Vávra, 1956) • Ztracenci (Miloš Makovec, 1956) • Poklad hraběte Chamaré (Zdeněk Troška, 1984) Televize Lucerna (Jiří Bělka, 1960) • Lucerna (František Filip, 1967) • Záhořanský hon (Bohumil Sobotka, 1968) • F. L. Věk (seriál, František Filip, 1971) • Na dvoře vévodském (Evžen Němec, 1979) • Psohlavci (Milan Macků, 1985) • Preceptor (Jiří Bělka, 1986) • Staré pověstí české (seriál, Vladimír Mráz, 2012)
Hudební adaptace	Psohlavci (Karel Kovařovic, 1897) • Lucerna (Vítězslav Novák, 1923) • Jiří z Kunštátu a Poděbrad (Osvald Chlubna, 1942) • Temno (Iša Krejčí, 1944) • Poslední hejtman (Miroslav Krejčí, 1944) • Zahořanský hon (Jaroslav Křička, 1949) • Maryla (Vladimír Ambros, 1951) • Kolébka (Osvald Chlubna, 1952) • Pan Johanes (Ivo Jirásek, 1952) • Náchodská kasace (Sláva Vorlová, 1955) • Maryla (František Suchý Brněnský, 1956) • Vojnarka (Jiří František Novák, 1956) • Kolébka pro hříšné panny (Otmar Mácha, 1976)