Kostel svatého Václava (Ostrava)

Filiální kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava
Místo
Obec	Ostrava, Moravská Ostrava
Souřadnice	49°50′8,84″ s. š., 18°17′41,53″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Ostrava-Opava
Děkanát	Ostrava
Farnost	Ostrava – Moravská Ostrava
Status	filiální kostel
Zasvěcení	svatý Václav
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika, renesance, baroko, novogotika
Typ stavby	síňové trojlodí
Výstavba	2. polovina 13. století
Specifikace
Stavební materiál	kámen, cihly
Další informace
Adresa	Kostelní náměstí, Ostrava
Ulice	Kostelní náměstí
Kód památky	35219/8-225 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Václava patří mezi nejstarší a nejvýznamnější kulturně-historické a náboženské památky Ostravy. Je to trojlodní bazilika s přilehlými kaplemi a gotickou věží, kdysi zakončenou renesančním cimbuřím a nyní barokní cibulovou bání.

Kostel je situován na východním okraji historického jádra Ostravy, ve čtvrti (bývalém městě) Moravská Ostrava. Hned vedle kostela je sídlo biskupství ostravsko-opavského.

Podle pověstí tu kdysi stála pohanská svatyně, v níž prý působili svatí Cyril a Metoděj. Ve skutečnosti byl první kostel postaven až ve 2. polovině 13. století: nejstarší písemná zmínka o ostravském faráři z roku 1297 je nepřímým dokladem. Z první kamenné jednolodní stavby byly archeologickým průzkumem zjištěny románské základy, pohřby a stopy požáru, který ji krátce po roce 1300 poničil. Kolem poloviny 14. století byla nahrazena novostavbou baziliky ve vrcholně gotickém slohu, návaznost na starším zdivu není zřetelná. Presbytář nové budovy s obdélnou sakristií po jižní straně byl postaven okolo roku 1310 a chrámová loď byla dokončena kolem roku 1350. Nový kostel byl postaven jako trojlodní s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku, sklenutým kamennými žebry dlátkového profilu. Vnitřek zůstal nezaklenutý a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Loď a věž byly stavěny počátkem 14. století.

Kostel byl rozšířen na síňové trojlodí v průběhu 30. let 16. století. Původní trámový strop nahradila do roku 1539 cihlová síťová klenba, datovaná letopočtem na jednom svorníku v severní lodi. Z renesančních nástěnných maleb se v kněžišti dochovaly fragmenty scén ze Starého a Nového zákona, a stojící postava světce v baretu, všechny datované podle stylu do 30. let 16. století; v lodi byl objeven znak olomouckého biskupa Stanislava Thurza.^[1]

Roku 1583 byla budova nově zastřešena. V téže době byl interiér vybaven renesančními architektonickými prvky, např. dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád.

• Středověká věž byla v patrech zničená požárem z roku 1540. Stála původně samostatně jako zvonice. Zvony, známé ze soupisu před válečnými rekvizicemi, nesly letopočty 1556 a 1558. Musely tedy nahradit starší zvony zničené požárem. Podle zprávy z roku 1594 zahájil stavitel Bernard Leone stavbu věže, tj. přistavěl ke středověkým základům (dnešního podvěží) patra věže s cimbuřím.^[2] Věž byla tehdy spojena s kostelem. Renesanční konstrukci s hudební kruchtou dostavěl okolo roku 1603 vlašský kameník Joannes Rinolt, který je podepsaný rytou signaturou na hlavici severního sloupu. Na jejím štítku jsou vytesány dva alianční erby donátorů stavby: první Jana Jeřábka a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka Blučinského (zetě) a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova (dcery). Roku 1805 bylo k věži přistavěno další patro s hodinami, vyžádalo si odstranění cimbuří a konstrukci báně pobitou mědí.

V 19. století proběhla přestavba kostela ve stylu klasicismu, při které byly odstraněny některé gotické architektonické prvky a zabíleny malby. V roce 1803 byla zbořena gotická sakristie na evangelijní straně, její portál přenesen do podvěží a roku 1839 byla dřevěná střecha nahrazena plechovou. V letech 1893–1898 proběhla generální oprava v duchu novogotiky, při níž byly odstraněny barokní části vybavení interiéru.

V baroku byly v letech 1664-1695 a před rokem 1768 k lodi přistavěny dvě protějškové centrální kaple na osově souměrném trojlistém půdorysu se třemi apsidami, završenýnmi kupolí s lucernou.

• Kaple Panny Marie Karmelské (na vedutě z roku 1728 označena sv. Antonína Paduánského) na jižní straně, měla nad vstupem údajně znak olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna, později přenesený jinam.
• Kaple Anděla Strážce a sv. Vincence na severní straně
• Křížová cesta je dílem malíře Františka Vavřince Korompaye, vznikla před rokem 1779 a skládá se ze sedmi zastavení na evangelijní (=severní) straně a sedmi na epištolní (=jižní) straně lodi. Byla zavěšena po barokní úpravě oken.
• Hlavní oltář s barokním nástavcem byl odstraněn a na jeho místě v presbytáři je zavěšen novobarokní obraz Nanebevzetí svatého Václava mezi anděly, který namaloval Jan Jiří Frömmel roku 1803.

• náhrobní deska Kateřiny Černohorské z Boskovic ((† 1550)
• náhrobní deska Jana Jeřábka z Mořkova († 23. března 1603) a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic († 8. dubna 1621), z panství Střítež ve slezském (Těšínském knížectví), odkud se pro uznané zločiny museli vystěhovat na Moravu. Těšínská kněžna Sidonie Kateřina v roce 1584 obvinila Jana Jeřábka, že zabil v souboji Jana Kyselovského z Kyselova a kradl dřevo z knížecího lesa. Při soudních procesech z let 1587–1589 byla odsouzena i jeho žena Marta Hynalová, a to za čarodějnictví. Jejich statek Smilovice propadl těšínské kněžně a statek Střítež museli prodat.^[3] Deska s postavami manželů klečících u krucifixu je vsazena v severní stěně presbytáře.
• náhrobní deska stavitele Bernarda Lva ((† 26. března 1603)
• náhrobní deska dítěte Ondřeje Šmrgla († 1587), syna ostravského měšťana Václava Šmrgla, vsazen v jižní stěně presbytáře.
• V sobotu 26. února 2022 (ve 13:23 hod.) byl na jižní (epištolní) straně kněžiště pochován první biskup Ostravsko-Opavské diecéze mons. František Václav Lobkowicz.

Vlivem dlouhodobého podmáčení, provozu těžké dopravy v okolí, poddolování a nedostatečné údržby došlo k vážnému narušení statiky. Od roku 1997 proto probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila v roce 2004. Souvisel s ní archeologický výzkum z roku 1998, při němž byla nalezena lidská kostra, jejíž hruď byla zatížena keramickou deskou a v ústech měla tři mince. Historikové soudí, že se jednalo o strach, aby se z mrtvého nestal upír.

Věžní hodiny nebyly obnoveny, zůstal\y po nich pouze dva otvory ve zdi pod bání věže. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na výše uvedenou opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.^[4]

• Slavnostní bohoslužby využívá také TV Noe ke svému vysílání. Oslavná mše k 15. výročí vysílání TV Noe proběhla s přímým přenosem v 6. neděli velikonoční 9. května 2021 v tomto chrámu sv. Václava v Ostravě. Celebroval arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner a ředitel TV Noe P. Leoš Ryška SDB. Hudební doprovod zajišťovala hudební skupina „SINAJ” z Valašských Klobouk.
• Konají se zde také kulturní akce.

• 
  Kostel na vedutě Moravské Ostravy z roku 1728
• 
  Věž a severní kaple od SZ
• 
  Kostel od SV

• SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina (editoři) a kolektiv autorů, Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 3/I. Academia Praha 2021, s. 586-591.
• Plaček, J. - Moravec, Z. - Zezula, M. - Augustinková, L.: Kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Ostrava 2014.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
• Kostel sv. Václava – nejstarší a nejhezčí Archivováno 20. 12. 2009 na Wayback Machine.
• Kostel sv. Václava^{[nedostupný zdroj]} – Archiv města Ostravy
• Kostel sv. Václava − Krátké video z dronu