|
Grand Prix Austrálie 2008
Grand Prix Austrálie 2008 (LXXIII ING Australian Grand Prix), úvodní závod 59. ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1 a 50. ročníku poháru konstruktérů, historicky již 786. grand prix, se již tradičně odehrál na okruhu v Albert Park ve městě Melbourne. Na trati dlouhé 5,303 km absolvovali jezdci 58 okruhů, což celkově představuje 307,574 km. Na konci léta přivítala Austrálie jezdce slunečním počasím, teplota se pohybovala okolo 37 °C, teplota trati pak měla 51 °C to vše při 11% vlhkosti. Letošní ročník Grand Prix Austrálie, byl již 24. podnikem zařazeným do mistrovství světa formule 1 a 13. závodem, který se konal v Melbourne. Předchozích 11. ročníků (1985–1995) se odehrálo v Adelaide (Adelaide Street Circuit). Společenské a doprovodné akceSpolečenské akceTak jako v předchozích letech, společnost Vodafone, za účasti obou jezdců stáje McLaren, pořádala propagační akci na pláži, tradiční plážový volejbal nahradil závod kajaků. Největším tahákem, který měl přilákat další diváky do ochozů v Albert Parku, byl koncert skupiny Kiss. Mezi hosty jednotlivých týmů se objevili Tanja Bauer, Kelly Osbourne nebo Kylie Minogue. Již 22. února se na Novém Zélandu uskutečnilo výběrové kolo deseti dívek z Austrálie a Nového Zélandu, které se utkly během závodního víkendu o titul Formula Una.[1][2] Vítězkou se stala Kristina Vergis, 23letá dívka z novozélandského Aucklandu, zatímco Elisha Yarrington, 21letá studentka z australského Byron Bay, byla nominována do finále, které se uskuteční v brazilském San Paulo. ZávodyBěhem závodního víkendu se představil i třetí závod automobilové série V8 supercar, která sestávala ze tří rozjížděk, rozdělených do všech tří dnů. Celkovým vítězem se stal Garth Tander s vozem Holden Commodore VE, který zvítězil ve všech třech jízdách.[3] Dalším závodem, který se na okruhu v Albert Parku představil, byl závod super série Aussie Racing Cars, jejímž vítězem se stal Ryan Flynn, který zvítězil ve třech ze čtyř jízd.[4] Cleanevent Carrera Cup byl dalším doprovodným závodem ve kterém zvítězili Aaron Caratti Porsche 911 GT3[5] a Craig Baird v identickém voze dominoval ve druhé, třetí i čtvrté jízdě.[6][7][8] Závod australského šampionátu vozů GT se stal kořistí Johna Boweho a jeho vozu Ferrari 430 GT3, když zvítězili v první a čtvrté rozjížďce.[9][10] Ve druhé jízdě australského šampionátu vozu GT zvítězil Hector Lester taktéž s vozem Ferrari 430 GT3 [11] a ve třetím závodě nikomu nedal šanci Mark Eddy s vozem Lamborghini Gallardo.[12] Další zajímavou akcí byl závod Celebrity Challenge, kde se známé osobnosti z oblasti sportu utkali ve vozech Fiat 500, první i druhý závod vyhrál motokrosař Robbie Maddison.[13][14] Průběh závoduZávodní víkend byl novinkou pro tým Force India, který koncem loňského roku koupil nizozemský Spyker a nový vůz Force India VJM01 postavil na B specifikaci vozu Spyker F8-VIIB. Dalším nováčkem, byl syn trojnásobného mistra světa Nelsona Piqueta, Nelson Piquet Jr. Poprvé se ve formuli 1 představil i několika násobný šampion Champ car Sébastien Bourdais. Dále se do F1 vrátil čerstvý šampión GP2 Timo Glock. Novinkou byl i nový safety car Mercedes Benz SL 63 AMG. Na společném jednání asociace jezdců (GPDA), byl novým prezidentem zvolen Pedro de la Rosa. Jako první úkol si stanovil jednání s dvěma nečleny (Kimi Räikkönen a Lewis Hamilton) a přesvědčit je o vstupu do asociace. Odchodem Ralfa Schumachera z formule 1, mizí i jméno Schumacher ze startovní listiny naposled tomu tak bylo v Grand Prix Portugalska 1994. TréninkyPrvní trénink neodhalil nijak překvapivé výsledky, na čele se usadily vozy Ferrari a McLaren. Po většinu času na světelné tabuli svítilo jméno Lewis Hamilton, ale v posledních minutách ho překonal Kimi Räikkönen časem, který byl o téměř tři sekundy lepší než z loňského prvního tréninku. Stranou dění nezůstali ani oba kolegové vedoucích jezdců, Felipe Massa (3.) a Heikki Kovalainen (4.). Překvapením byl výkon domácího pilota Marka Webbera, který s vozem Red Bull dojel na pátém místě. Také Toyota se blýskla a oba její piloti skončili v první desítce. Zvláštní obdiv si určitě zaslouží i Giancarlo Fisichella, který s novým týmem dokázal vybojovat 12. příčku. V prvním tréninku nezazářil jak Renault tak BMW, Alonso byl 6. a Kubica 7., zatímco Piquet (18.) a Heidfeld (16.) měli problém s technikou. V odpoledním druhém tréninku si Lewis Hamilton již nenechal vzít průběžné vedení a pomalu to vypadalo, že u Ferrari tuto část tréninku vypustili, když nejvážnějším konkurentem britského pilota byl Mark Webber. Dobrou výkonnost stáje Red Bull potvrdil pátým místem i David Coulthard. Jarno Trulli potvrdil vzestupnou výkonnost Toyoty, když se umístil na 7. příčce. Naopak špatná kondice panovala ve vysoko hodnocených týmech Renault a BMW, když jejich piloti nedosáhli do první desítky. Znovu překvapil Giancarlo Fisichella a s mnohem slabším vozem se do desítky probojoval. KvalifikaceLewis Hamilton zahájil sezónu nejlepším možným způsobem, získal bez větších problémů pole position. V relativně usedlé třetí části kvalifikace, hvězda stáje McLaren nenašla vážnějšího konkurenta, Ferrari Kimi Räikkönena zůstalo stát již v první části kvalifikace a připadlo mu tak 16. místo na startu. Felipe Massa se nakonec kvalifikoval čtvrtý. Zaváhání obou jezdců od Ferrari beze zbytku využil Robert Kubica a zajistil si tak druhé místo, které bylo prozatím jeho nejlepším výkonem v kvalifikaci. Třetí místo vybojoval finský pilot Heikki Kovalainen s druhým monopostem stáje McLaren. Stáj Renault se potýkala s nedostatkem rychlosti, Fernando Alonso nepostoupil do závěrečných bojů o deset nejlepších míst na startu a jen díky dvojnásobné penalizaci Tima Glocka startoval z 11. místa. Zatímco nováček Nelson Piquet startoval až z 21. místa. Nick Heidfeld byl pátým nejrychlejším mužem a druhým ve stáji BMW a dalo se tak předpokládat, že jeho vůz je odlišně natankován než vůz jeho týmového kolegy. Překvapením byl výkon Toyoty, kterou vynikající jízdou dovezl Jarno Trulli na 6. místo. Do poslední části kvalifikace se protlačili i Nico Rosberg, David Coulthard a Sebastian Vettel s vozem Toro Rosso, který nakonec do závěrečných bojů nepromluvil kvůli technickým problémům. Sítem první části kvalifikace neprošli Anthony Davidson s pomalým Super Aguri, již zmiňovaný Nelson Piquet na Renaultu, druhé Super Aguri Takuma Satóa, Adrian Sutil s Force India, Sébastiaen Bourdais s Toro Rosso a jen těsně Giancarlo Fisichella s Force India, který překvapivě podával stabilně dobré výkony po celou dobu tréninků i kvalifikace. Oproti loňskému roku bylo patrné zlepšení u stáje Honda, která se probojovala do druhé části kvalifikace. Druhá část kvalifikace zklamala především domácí fanoušky, Mark Webber měl problémy s brzdami a v šesté zatáčce umístil svůj Red Bull mimo trať což mu vyneslo 15. místo na startu. Jako první zajel nejrychlejší čas Felipe Massa, ale posléze ho překonal Hamilton, Kubica, Kovalainen i Heidfeld. Vettel byl šestý před Rosbergem Coulthardem , Trulli a Glockem. Dále nepostupovali obě Hondy Barrichello (11.) a Button (13.) mezi něž se vklínil Alonso a na 14. místo se dostal zklamaný Nakadžima. Třetí, závěrečná část kvalifikace byla zkrácena na 10 minut a tak měl každý z pilotů dva pokusy. První se do boje pustil Heidfeld, ale hned dalším pokusem ho překonal Kovalainen a oba pak Massa, nakonec se vedení ujal Hamilton. Poslední pokusy byly zklamáním pro Massu, který nedokázal najít recept na rychlost McLaren a částečně i na BMW. ZávodLewis Hamilton s vozem McLaren zvítězil v Grand Prix Austrálie, za svými zády tak nechal německé piloty Nicka Heidfelda (BMW) a Nica Rosberga (Williams). Závod dokončilo pouze šest vozů, což v historii formule 1 nabídla pouze Grand Prix Monaka 1996, kdy jen Olivier Panis, David Coulthard a Johnny Herbert dokončili závod v plánovaném počtu kol. Dalším závodem s nízkým počtem závodníku v cíli byla Grand Prix USA 2005, kde byla situace zkomplikována firmou Michelin, která jako dodavatel pneumatiky většiny týmů, nebyla schopna zajistit vhodné pneumatiky a týmům účast v závodě nedoporučila. Grand Prix Austrálie, i když se nejela za deště tak jako již zmiňovaná monacká Grand Prix před 12 lety, ani nebyla ovlivněna vnějšími faktory jako závod v Indianapolis, měla nezvykle velkou úmrtnost v podobě velkého množství nehod a technických problémů. Obě Ferrari, Felipe Massa i Kimi Räikkönen, zastavila porucha motoru ve 29. kole respektive v kole 53.. Heikki Kovalainen (5. místo) přišel o čtvrtou příčku vlastní vinou, když na svém volantu stiskl omylem tlačítko pro průjezd pit line, které má za úkol omezit rychlost vozu. Zatímco Sebastien Bourdais (7. místo), byl nakonec klasifikován i když musel ze závodu odstoupit pro poruchu motoru. Kimi Räikkönen, který startoval až z 15. pozice několikrát zariskoval a znovu se tak propadl na chvost startovního pole, nakonec díky diskvalifikaci Rubense Barrichella získal jeden bod. Body získal i Fernando Alonso a Kazuki Nakadžima (čtvrté a šesté místo).  Hamilton startoval z pole positions, start závodu se podařil úřadujícímu mistru světa Räikkönenovi, který poskočil z 15. místa na osmé místo, v první zatáčce se Felipe Massa snažil dostat před Kovalainena, ale skončil mimo trať. Podobně dopadli i Webber, Button, Davidson, Fisichella, Nakadžima a Vettel. Poprvé se tak na trati objevil safety car a závod byl restartován po druhém kole. Z postižených po kolizi v první zatáčce jen Massa a Nakadžima zajeli do boxů pro výměnu poškozeného předního přítlačného křídla a v závodě posléze pokračovali. Felipe Massa se v boxech objevil hned v dalším kole podruhé, což naznačovalo, že pravděpodobně došlo ke změně strategie. V čele závodu ujížděl Hamilton, který se vzdaloval Kubicovi a Kovalainenovi, čtvrtý kroužil Rosberg sledován Heidfeldem, Trullim, Barrichellem a Räikkönenem. Fernando Alonso se ve svém Renaultu pohyboval na desátém místě před Davidem Coulthardem. Felipe Massa se po návratu z boxu zařadil na poslední 17. místo. V čele závodu se nic podstatného nedělo a Hamilton zvyšoval svůj náskok před Kubicou, který již v 10. kole činil 8 sekund. Naopak střed a chvost pole poskytoval řadu předjížděcích manévrů. Nejprve o svou pozici přišel Takuma Sato, který chyboval pod tíhou tlaku ze strany Tima Glocka. Posléze i Massa poskočil o další místo, když získal skalp mladého Piqueta. První zastávky v boxech, které začaly v 16. kole, promíchaly pořadím, Robert Kubica se po návratu z boxu propadl až za Räikkönena a Hamilton se vrátil za Heidfelda. Mezitím Räikkönena po dlouhém boji předstihl Barrichella a ihned se mu začal vzdalovat, před sebou měl výborně jedoucího Jarna Trulliho, kterého zastávka v boxech teprve čekala. Ve 20. kole zajel Trulli do boxu, místo výměny pneumatik Jarno vystoupil z kokpitu, aby mechanici mohli k baterii, která je umístěná pod sedačkou pilota a která se přehřívala a nakonec vypověděla službu úplně a Trulli se na trať již nevrátil. Situace na trati po 23. kole byla Hamilton, Kovalainen, Räikkönen, Kubica, Heidfeld, Alonso, Rosberg a Barrichello. K dramatické události došlo ve 26. kole, Felipe Massa se snažil předjet Davida Coulthard, ten mu nenechal žádný prostor a najel na přední pneumatiku vozu Ferrari, což ho katapultovalo do vzduchu. Vůz Red Bull byl zcela zdemolován a na trať musel podruhé safety car. Výjezd safety caru byl vcelku nešťastný pro Kimiho Räikkönena, který chtěl právě zajet do boxů, ale na poslední chvíli musel strhnout řízení, jinak by ho postihla penalizace. V prvních kolech po vyjetí safety caru je box uzavřen a vjezd do boxu je penalizován stop go na 10 sekund. Ve 30. kole zamířil safety car do boxu a mohlo se znovu závodit. Räikkönen se snažil protlačit na druhou příčku, kterou držel jeho krajan Kovalainen. První pokus se nezdařil a při tom druhém byl jezdec Ferrari až příliš rychlý a na sjetých pneumatikách jeho vůz jen těžko ovladatelný a tak se ocitl mimo trať. Ferrari, ale muselo spolknout daleko hořčejší pilulku, Felipe Massa pomalu odstavil svůj monopost vedle trati. Ve stejném kole odstoupil i Piquet a dokázal tak, že jablko opravdu nepadá daleko od stromu. Nelson Piquet poprvé startoval v Grand Prix Německa 1978 a stejně jako jeho syn startoval z 21. pozice a stejně tak odstoupil ve 31. kole. Následně do boxů zajel Räikkönen, kde natankoval až do konce závodu. Na čele závodu byl Hamilton před Kovalainenem, Heidfildem, Rosbergem, Barrichellem, Bourdaisem, Kubicou, Alonsem, Nakadžimou, Glockem, Satem a Räikkönenem.  Takuma Sato byl dalším pilotem, který do cíle nedojel, ve 32. kole ho zradily rozvody. Kimi Räikkönen tak měl před sebou o soupeře míň a připravoval se na předjetí Tima Glocka, ale při pokusu o předjetí se zadní část jeho vozu ocitla mimo trať a Kimi dostal smyk. Postupně začaly druhé zastávky v boxech, kam zamířil Hamilton, Rosberg a Heidfeld. Mezitím se další vzrušení postaral Timo Glock, který ve vysoké rychlosti vyjel mimo trať a jeho Toyota byla na kousky. Na trať vyrazil již potřetí safety car. Další incident se odehrál v boxech, Barrichello zamířil ke svým mechanikům, tankovací zařízení bylo ještě částečně zasunuté ve voze, když dostal od šéfmechanika s lízátkem předčasně pokyn k opuštění stanoviště. Navíc Barrichello zajel do boxu v době kdy byl na trati safety car a pit line byla uzavřena a tak ho čekala penalizace stop go na 10 sekund, kterou si odbil ve 49. kole. Průběžné pořadí bylo Hamilton, Heidfeld, Rosberg, Bourdais, Alonso, Kovalainen, Räikkönen a Barrichello. Räikkönen výrazně zpomalil až nakonec zastavil úplně. Také Bourdais musel zastavit a přišel tak o vynikající čtvrté místo. O čtvrtou příčku se tak přetahovali Alonso a Kovalainen, nejprve Fin vyvedl z koncentrace Alonsa, který tak nečekaně chyboval a přepustil mu tak svou pozici. Následně však při průjezdu cílovou rovinkou nečekaně zpomalil Kovalainen a Alonso se dostal před něj. Cílem jako první projel Hamilton, druhý byl Heidfeld, třetí Rosberg, čtvrtý Alonso, pátý Kovalainen. Na šestém místě projel Barrichello, ten byl ale dodatečně diskvalifikován, prokázalo se, že Barrichello opustil boxy v době, kdy svítilo červené světlo. Protože cílem projelo jen sedm vozů a následně byl diskvalifikován Barrichello, bodoval i Bourdais a Räikkönen, kteří závod nedojeli. Výsledky
†Kazuki Nakadžima označen za viníka kolize s Kubicou a v následující Grand Prix bude penalizován posunutím o deset míst na startu
Nejrychlejší kolo
Vývoj nejrychlejšího kola Archivováno 24. 4. 2008 na Wayback Machine.
Vedení v závoděPrůběh závodu kolo za kolem[nedostupný zdroj]
Postavení na startu
Tréninky
Zajímavosti
Renault R28, Super Aguri SA08, Toro Rosso STR02B, Toyota TF108 a Williams FW30.
Stav MS
OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
