Franciszek Karpiński

Franciszek Karpiński
Narození	4. října 1741 Hołoskowie
Úmrtí	16. září 1825 (ve věku 83 let) nebo 4. září 1825 (ve věku 83 let) Vaŭkavysk
Místo pohřbení	Lyskava
Povolání	básník, překladatel, dramatik, spisovatel a knihovník
Alma mater	jezuitská kolej v Ivano-Frankivsku jezuitská kolej ve Lvově Lvovská univerzita
Žánr	sentimentalismus
Témata	poezie
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franciszek Karpiński (4. října 1741, Hołoskowie, Kolomyja, dnes na Ukrajině – 16. září 1825, Chorowszczyźnie, Wolkowysk, dnes v Bělorusku) byl polský básník, první a hlavní představitel polského preromantismu. Jeho dílo bylo silně ovlivněno francouzským spisovatelem Jeanem-Jacquesem Rousseauem.^[1]

Franciszek Karpiński pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny, vystudoval teologii na Lvovské jezuitské akademii a působil jako domácí učitel. Zastával funkci sekretáře u knížete Adama Kazimierze Czartoryského, z jehož sídla v Puławách se stalo významné kulturní středisko, ve kterém působili i další preromantičtí básníci Franciszek Dionizy Kniaźnin a Franciszek Zabłocki. Hospodařil na pronajatých statcích, roku 1800 se stal jedním ze prvních členů polské Královské společnosti přátel vědy. Roku 1818 koupil ves Chorowszczyźnie, kde strávil zbytek svého života.^[2]

Franciszek Karpiński psal hlavně lyrické milostné básně, které se těšily značné popularitě (byl označován za básníka srdce). Do poezie vnesl svět prostého člověka s touhou po svobodě, rousseaovskou nechuť k městu a oslavu venkovského způsobu života. Rovněž se nechal inspirovat polskou lidovou písní. Jeho tvorba se stala vzorem pro polské romantiky, například pro Adama Mickiewicze.^[1]

• Píseň sokalského žebráka (Pieśń dziada sokalskiego), první ohlas lidové poezie v polské literatuře,
• Bóg się rodzi, moc truchleje, populární koleda,
• Duma Lukierdy (1782), historická duma,
• Návrat z Varšavy na ves (1784, Powrót z Warszawy na wieś),
• Nábožné písně (1792, Pieśni nabożne), ze kterých je nejznámější Piseň jitřní (Pieśń poranna),
• Stesk k jaru (1797, Tęskność na wiosnę), do češtiny přeložil Antonín Puchmajer,
• Żale Sarmaty nad grobem Zygmunta Augusta (1801), elegie vyjadřující bolest nad ztrátou polské samostatnosti.

• Laura a Filon (Laura i Filon), dramatická selanka,
• Boleslav III (1790, Boleslaw III), tragédie
• Daň (1790, Czyns), komedie,
• Judita (1790, Judyta, królowa polska ), tragédie z polské historie,

• Historia mego wieku i ludzi, z którymi żyłem (napsáno 1792, vydáno 1844), autobiografie

• Seznam polských spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franciszek Karpiński na Wikimedia Commons
• Autor Franciszek Karpiński ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franciszek Karpiński

• http://univ.gda.pl/~literat/krpnski/index.htm – polsky
• http://members.chello.pl/j.uhma/karpinski.html Archivováno 17. 12. 2007 na Wayback Machine. – polsky
• Básníkův hrob – anglicky