Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Frýdnava

Možná hledáte: vesnici Mírovka, součást Havlíčkova Brodu.
Frýdnava
Frýdnavská náves
Frýdnavská náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHabry
OkresHavlíčkův Brod
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel97 (2021)[1]
Katastrální územíFrýdnava (5,67 km²)
Nadmořská výška454 m n. m.
PSČ582 82
Počet domů61 (2011)[2]
Frýdnava
Frýdnava
Další údaje
Kód části obce35190
Kód k. ú.635197
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frýdnava (také Fridnava[3], Fridnowa, Frydnawa[4] německy Freudenau (1312)[5], Friedenau,[6] Frydenau[4], Fridenau [4][7]) je vesnice, část města Habry v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3 km na sever od Habrů. V roce 2009 zde bylo evidováno 64 adres.[8] V roce 2011 zde žilo 105 obyvatel. Protéká tudy potok Váhanka, který je levostranným přítokem říčky Hostačovky.

Frýdnava je také název katastrálního území o rozloze 5,67 km2.[9]

Historie obce

Obec Frýdnava je připomínána v letopisech ze 14. století. Král Přemysl Otakar II. mezi lety 1260 až 1278 usadil na území dnešní obce německé kolonisty, kteří obec podél cesty postavili a osídlili. Povolil jim také užívat znak orlice.[10] V lednu 1442, když byla vojska krále Zikmunda u Habrů poražena husitským vojskem, byla Frýdnava spálena a obyvatelé zčásti pobiti vojskem krále Zikmunda a z části vypuzeni husity. Obec poté osídlili čeští rolníci.[10] Po porážce stavovského povstání byla obec rekatolizována. To měl připománat nejprve dřevěný, od roku 1859 pak litinový kříž s podobou Ježíše Krista u rozcestí v severní části obce.[10]

Během Sedmileté války byli v panském hostinci v roce 1757 ubytováni rakouští generálové Hladík a Nagasdy. Na památku tažení francouzských vojsk a Vandammovy porážky z roku 1805 vztyčili místní obyvatelé u silnice na Habry nejdříve dřevěný, od roku 1840 pak kamenný kříž s podobou Ježíše Krista.[10]

V roce 1843 zde měla obec 57 domů a žilo zde 364 obyvatel, z nichž byli všichni křesťané, kromě jedné osoby židovského vyznání. Farou a školu příslušela obec k Habrům.[11] Po rakouské porážce v bitvě u Hradce Králové vesnicí 6. července 1866 ustupovala rakouská armáda (čítající pět tisíc vozů) směrem k Vídni. O dva dny později vesnici prošly dva pruské armádní sbory o 60 000 mužích. Obyvatelé ze strachu z pruského vojska utekli s majetkem do okolních lesů. Po tomto se mezi obyvateli rozšířila cholera, které patnáct obyvatel podlehlo. V roce 1882 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů. Hasičský sbor měl po svém založení 26 členů a jeho prvním velitelem se stal Václav Vobořil.[12][13]

Během první světové války bylo odvedeno padesát šest mužů. Po válce byl na památku osmi zemřelých mužů postaven pomník. V roce 1921 zde bylo 62 domů a žilo zde 314 obyvatel (150 mužů a 164 žen, z toho 309 katolíků, 4 protestanti a jedna osoba bez vyznání). Národnostně se všichni obyvatelé až na jednu osobu hlásili k národu československému.[10]

V první polovině osmdesátých let 20. století byl vybudován silniční obchvat, kterým byla přeložena státní silnice I/38 na východ od obce. Obchvat navazoval na v té době dobudovaný obchvat Habrů. Od 1. ledna 1989 je obec součástí města Habry.[10]

Územněsprávní začlenění

Pamětihodnosti

  • Pomník padlých ve světové válce
  • Litinový kříž s podobou Ježíše Krista z roku 1859 (u rozcestí ve vsi)
  • Kaple Narození Panny Marie z roku 1792
  • Kamenný kříž s podobou Ježíše Krista z roku 1840 (u silnice k Habrům)

Demografické údaje

Vývoj počtu domů a obyvatel v obci[24]
Rok 1843 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1989 1991 2001 2011
Obyvatel 364 345 392 334 324 318 314 309 251 229 200 152 122 125 110 105
Domů 57 62 62 60 60 61 62 60 66 62 56 50 50 54 60 61

Galerie

Volební výsledky

Území obce tvoří volební okrsek Habry č. 2.[25]

Volby do Poslanecké sněmovny PČR
Volby 2013[26]
Celkem hlasujících 59 Volební účast 68 %
Politický subjekt Hlasů % Celostátně
ČSSD 18 31 % 20,45 %
ANO 2011 13 22,41 % 18,65 %
KSČM 9 15,51 % 14,91 %
Úsvit PDTO 8 13,79 % 6,88 %
SPOZ 3 5,17 % 1,51 %
Zelení 2 3,44 % 3,19 %
ODS 1 1,72 % 7,72 %
KDU-ČSL 1 1,72 % 6,78 %
TOP 09 1 1,72 % 11,99 %
DSSS 1 1,72 % 0,86 %
Hlavu vzhůru – volební blok 1 1,72 % 0,42 %
Volby 2017[27]
Celkem hlasujících 59 Volební účast 74 %
Politický subjekt Hlasů % Celostátně
ANO 2011 26 44 % 29,64 %
Piráti 6 10 % 10,79 %
KDU-ČSL 6 10 % 5,80 %
STAN 5 8 % 5,18 %
SPD 5 8 % 10,64 %
KSČM 3 5 % 7,76 %
ČSSD 3 5 % 7,27 %
Rozumní 2 3 % 0,72 %
ODS 1 2 % 11,32 %
Svobodní 1 2 % 1,56 %
Zelení 1 2 % 1,46 %
Volby 2021[28][29]
Celkem hlasujících 70 Volební účast 83 %
Politický subjekt Hlasů % Celostátně
ANO 2011 26 37 % 27,12 %
Koalice SPOLU 11 15,7 % 27,79 %
Koalice Piráti a Starostové 8 11 % 15,62 %
SPD 15 21,4 % 9,56 %
KSČM 3 4,3 % 3,60 %
ČSSD 3 4,3 % 4,65 %
Trikolóra Svobodní Soukromníci 2 2,9 % 2,76 %
Přísaha 1 1,4 % 4,68 %
Zelení 1 1,4 % 0,99 %
Volby prezidenta republiky
Volby 2013 – první kolo[30]
Celkem hlasujících 65 Volební účast 73,86 %
Kandidát Hlasů % Celostátně
Miloš Zeman 25 39,68 % 24,21 %
Jiří Dienstbier 16 25,39 % 16,12 %
Vladimír Franz 10 15,87 % 6,84 %
Jan Fischer 5 7,93 % 16,35 %
Karel Schwarzenberg 2 3,17 % 23,40 %
Taťana Fischerová 4 6,34 % 3,23 %
Zuzana Roithová 1 1,58 % 4,95 %
Volby 2013 – druhé kolo[30]
Celkem hlasujících 70 Volební účast 76,92 %
Kandidát Hlasů % Celostátně
Miloš Zeman 61 88,40 % 54,80 %
Karel Schwarzenberg 8 11,59 % 45,20 %
Volby 2018 – první kolo[31]
Celkem hlasujících 66 Volební účast 80,49 %
Kandidát Hlasů % Celostátně
Miloš Zeman 39 60 % 38,56 %
Jiří Drahoš 13 20 % 26,60 %
Marek Hilšer 9 13,84 % 8,83 %
Michal Horáček 2 3,07 % 9,18 %
Mirek Topolánek 2 3,07 % 4,30 %
Volby 2018 – druhé kolo[31]
Celkem hlasujících 68 Volební účast 80 %
Kandidát Hlasů % Celostátně
Miloš Zeman 50 73,52 % 51,36 %
Jiří Drahoš 18 26,47 % 48,63 %

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Matrika zemřelých 1816-1843
  4. a b c Matrika narozených 1842-1872
  5. Antonín Profous: Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny.
  6. Císařský otisk, 1838
  7. NOVÁK, Pavel; RŮŽIČKA, Karel. Habry. Habry: [s.n.], 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8. Dále jen Habry, zde str. 37. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  9. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  10. a b c d e f g Habry, str. 168–169.
  11. Habry, s. 49.
  12. Hasiči ve Frýdnavě oslaví letos zajímavé jubileum – sobota 4. června 2022. Posel svazku obcí haberska. Svazek obcí Haberska, Březen 2022, roč. XVIII, čís. 1, s. 3. 
  13. Frýdnavští hasiči oslavili v letošním roce významné jubileum. Posel svazku obcí haberska. Svazek obcí Haberska, Březen 2022, roč. XVIII, čís. 3, s. 1 a 3. 
  14. a b Habry, str. 62, 65.
  15. Moderní politické okresy v Rakouském císařství vznikly v roce 1868 v rámci oddělení politické a soudní správy. Okres Čáslav vznikl v roce 1868 ze soudních okresů Habry a Čáslav.
  16. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren(německy)
  17. Dekret presidenta republiky č. 121/1945
  18. Zákon o krajském zřízení č. 280/1948 Sb. Příloha k § 2, odst. 2 zák. č. 280/1948 Sb. bod 8.
  19. Nařízení vlády č. 3/1949 Sb. Příloha k § 15 vl. nař. č. 3/1949 Sb.
  20. Zákon č. 36/1960 Sb. § 8
  21. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. čl. 1 bod 10.
  22. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ve znění dle č. 176/2001 a č. 135/2011 Sb.
  23. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra 388/2002 Sb. ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností § 25 Vysočina
  24. Počet obyvatel podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích a jejich částech vybraného SO ORP [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  25. Informace o počtu a sídle volebních okrsků
  26. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013 (okrsek Habry č. 2) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  27. KOČÍ, Petr. Jakou barvu má váš okrsek? Prohlédněte si nejpodrobnější volební mapu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-10-22 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  28. CIBULKA, Jan; GOLUBEVA, Evgenia. Nejpodrobnější volební mapa. Podívejte se, jak hlasovali vaši sousedi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-09 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  29. VOJÍŘ, Aleš. Jak letos volili Češi. Proklikejte si podrobné volební mapy až do úrovně okrsků. Deník [online]. Vltava Labe Media, 2021-10-10 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  30. a b Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01. – 12.01.2013 (okrsek Habry č. 2) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  31. a b Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 (okrsek Habry č. 2) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • NOVÁK, Pavel; RŮŽIČKA, Karel. Habry. Habry: [s.n.], 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8. Str. 168–169. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya