|
Evangelický Kristův kostel (Ostrava)
Evangelický Kristův kostel v Ostravě je kostel postavený v letech 1905–1907 v historizujícím stylu volně inspirovaném románským a gotickým slohem.[1] Stavba, nazývaná také Červený kostel,[2] patří mezi významné ostravské památky, byla zařazena na ústřední seznam kulturních památek České republiky. Historie V srpnu 1904 vypsala evangelická církev architektonickou soutěž na projekt nového kostela. Stavba měla nahradit nevyhovující hřbitovní kapli, která už nestačila rychle rostoucí moravskoostravské protestantské obci. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře. Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou. V červenci 1905 byl hotov a vystaven model kostela a v říjnu byl položen základní kámen. Počátek provázely problémy se založením stavby. Jelikož spodní vrstvy zeminy na staveništi byly značně rozbahněné, bylo rozhodnuto o jejich zpevnění pomocí devíti set dřevěných kůlů. Přesto byla stavba, původně plánovaná na tři roky, dokončena už po dvou letech. Celkové náklady na stavbu a vybavení dosáhly 300 000 korun. Slavnostní vysvěcení se pak uskutečnilo 1. listopadu 1907. Do konce první světové války sdružoval místní luterský sbor evangelíky české, německé i polské národnosti. Po první světové válce se tento sbor stal součástí Německé evangelické církve v Československé republice. To vedlo k odchodu některých českých členů, kteří společně s místní reformovanou kazatelskou stanicí založili v roce 1920 samostatný sbor Českobratrské církve evangelické. Kostel byl užíván oběma těmito církvemi, do konce druhé světové války ale zůstal majetkem církve německé. Ta byla poté československými úřady prohlášena za kolaborantskou a její majetek byl podle Benešových dekretů konfiskován. V padesátých letech 20. století stát předal kostel a faru oficiálně do užívání Českobratrské církvi evangelické a také Slezské církvi evangelické augsburského vyznání, jejíž po válce nově vzniklý ostravský sbor přijal většinu neodsunutých členů německého sboru. Od roku 1997 usilovaly obě tyto církve o převedení kostela a fary do svého vlastnictví. V březnu 2009 potvrdilo české ministerstvo kultury rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bezúplatně převedl kostel farním sborům Českobratrské církve evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Převod po dlouhá léta komplikoval fakt, že nešlo o restituci, ale převedení majetku církvím. Nevyjasněné majetkové poměry tak bránily v investicích do opravy kostela. PopisSamotná stavba je postavena v historizujícím stylu s románskými, gotickými prvky. Jedná se o jednolodní budovu z režného zdiva s kvadratickou věží umístěnou asymetricky do vstupního průčelí. InteriérInteriér je ve stylu secese. Jeho dominantou je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. V apsidě se nacházejí čtyři vitrážová okna (jedno ornamentální a tři figurální – zobrazují Ježíše volajícího pracující a obtížené, Ježíše nesoucího kříž a Ježíše přijímajícího malé děti). Kazatelna je stejně jako kříž z dřeva dubu, zatímco křtitelnice z mramoru ladí s oltářem. Strop je sestaven z dřevěných kazet, díky čemuž má kostel výtečnou akustiku. V kostele se nacházejí varhany, vyrobené firmou Rieger v roce 1907, opus 1403. Jsou vybaveny dvěma manuály a pedálem. V letech 2001–2002 prošly generální opravou. Věž a zvonyVe věži se nacházejí tři ocelové zvony ulité v Bochumi roku 1907, laděné do tónů cis–e–g. Nejmenší se jmenuje Práce a je na něm vyryt polský nápis. Na prostředním Lutherovi je německy napsáno Hrad přepevný je Pán Bůh náš, což jsou slova evangelické hymny. Největší zvon váží 1580 kg, jmenuje se Spasitel a je opatřen německým nápisem. Kromě zvonů jsou na věži funkční hodiny s porcelánovým ciferníkem. Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
