Charles Robert Maturin

Charles Robert Maturin
Charles Robert Maturin roku 1819
Narození	25. září 1780 Dublin
Úmrtí	30. října 1824 (ve věku 44 let) Dublin
Místo pohřbení	Francis Street Burial Ground v Dublinu
Pseudonym	Dennis Jasper Murphy
Povolání	duchovní, proazik a dramatik
Národnost	irská
Stát	Spojené království Spojené království
Alma mater	Trinity College v Dublinu
Žánr	gotický román
Literární hnutí	preromantismus
Významná díla	Melmoth the Wanderer (Poutník Melmoth)
Manžel(ka)	Henrietta Kingsburyová
Děti	Edward Maturin (1812-1881), spisovatel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Robert Maturin (25. září 1780, Dublin – 30. října 1824, tamtéž) byl irský duchovní a anglicky píšící preromantický prozaik a dramatik, známý především svým gotickým románem Melmoth the Wanderer (Poutník Melmoth) z roku 1820.^[1]

Pocházel z rodiny hugenotů, kteří uprchli z Francie po zrušení ediktu nantského roku 1685. Vystudoval Trinity College v Dublinu, stal se duchovním a od roku 1803 byl vikářem dublinské Katedrály svatého Patrika. Roku 1804 se oženil s uznávanou zpěvačkou Henriettou Kingsburyovou, dcerou vlivného církevního hodnostáře, čímž se stal příbuzným Oscara Wildeho, jehož byl prastrýc. Byl dobrým kazatelem, ale měl mnoho světských zájmů. Jako dobrý zpěvák, výtečný tanečník a elegantní společník měl rád společenský život. Pořádal domácí bály, které se brzy staly v Dublinu pověstnými.^[2]

Jeho prvními literárními díly byly tři neúspěšné gotické romány, napsané pod pseudonymem Dennis Jasper Murphy. Všiml si jich však Walter Scott a upozornil na ně lorda Byrona. Díky podpoře těchto dvou literátů byla roku 1816 s úspěchem uvedena v londýnském divadle Drury Lane Maturinova divadelní hra Bertram s Edmudem Keanem v hlavní roli. Hru však odsoudil jako nepůvodní, nudnou, nemravnou a bezbožnou Samuel Taylor Coleridge, a poté, co Irská církev odhalila Maturina jako jejího autora (vzdal se svého pseudonymu, aby získal finanční odměnu za uvedení hry), zastavila mu další služební postup.^[2]

Finanční úspěch Bertrama byl ale pohlcen tím, že Maturin musel kromě své rodiny podporovat také svého nemocného otce a další příbuzné. Když jeho další dvě divadelní hry nesklidily žádný ohlas, začal se věnovat próze a roku 1820 vydal své mistrovské dílo, gotický román Melmoth the Wanderer (Poutník Melmoth),^[1] který měl velký ohlas v literárním světě nejen v Anglii, ale především ve Francii a také v USA.^[3] Přesto zemřel v chudobě po dlouhé nemoci, kterou se marně snažil vyléčit.^[2] Byl pochován v Dublinu na hřbitově Francis Street Burial Ground.^[4]

• The Fatal Revenge; or, the Family of Montorio (1807, Osudná pomsta aneb Rodina Montoriů), gotický román.
• The Wild Irish Boy (1808, Divoký irský chlapec), gotický román.
• The Milesian Chief (1812, Irlandský náčelník), gotický román založený na dávných irských pověstech.
• Bertram; or The Castle of St. Aldobrand (1816, Bertram aneb Hrad St. Aldobrand), veršovaná tragédie o urozeném psanci a jeho nešťastné lásce.
• Manuel (1817), tragédie.
• Fredolfo (1819), tragédie.
• Sermons (1819, Kázání).
• Women; or Pour Et Contre (1818, Ženy aneb Pro a proti), román o lásce dvou žen (matky a dcery, jak se nakonec ukázalo) k jednomu muži, na pozadí realisticky zobrazené dublinské společnosti.
• Melmoth the Wanderer (1820, Poutník Melmoth), mistrovské dílo pozdního gotického románu, vyznačující se mimořádnou psychologickou propracovaností, které v sobě spojuje faustovský a ahasverovský motiv. Skládá ze vlastně ze šesti samostatných gotických novel, které se ale vzájemně prolínají, a vkládáním příběhu do příběhu vytvářejí důmyslný celek. Jeho hrdinou je tajemný poutník bloudící světem, který upsal svou duši ďáblu, aby získal nadpřirozené schopnosti a prodloužený život. Zjevuje se v různých dobách a na různých místech a hledá své oběti. Prostřednictvím jeho příběhů autor odhaluje hrůzné podtexty lidské společnosti jeho doby.^[2]
• The Albigenses (1824, Albienští), historický román.
• Five Sermons on the Errors of the Roman Catholic Church (1824, Pět kázání o chybách římskokatolické církve).
• Leixlip Castle (1825, Na hradě leixlipském), gotická novela o hrůzném démonickém manželovi.
• Osmyn the Renegade (1830), posmrtně vydané fragmenty hry z roku 1822.

• Libreto italské opery Vincenza Belliniho Il Pirata (Pirát) z roku 1827, které napsal Felice Romani, je založené na francouzském překladu Maturinovy tragédie Bertram aneb Hrad St. Aldobrand.^[5]
• Francouzský spisovatel Honoré de Balzac napsal roku 1835 satirické pokračování románu Poutník Melmoth s názvem Usmířený Melmoth (Melmoth reconçilié).^[3]
• Britský časopis o surrealismu vycházející v letech 1979–1981 byl pojmenován Melmoth.^[6]
• Britská spisovatelka Sarah Perryová vydala roku 2018 román Melmoth, ve kterém je překladatelka žijící v Praze konfrontována s poutníkem Melmothem.^[7]

• Poutník Melmoth. Praha: Odeon 1972, přeložil Tomáš Korbař.
• Na hradě leixlipském, novela je obsažena v knize Strašidla, duchové & spol, Praha: Albatros 2001.
• Poutník Melmoth, Praha: Městská knihovna v Praze 2019, přeložil Tomáš Korbař, elektronická kniha.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Charles Robert Maturin
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Robert Maturin na Wikimedia Commons
• Osoba Charles Robert Maturin ve Wikicitátech (anglicky)
• Autor Charles Robert Maturin ve Wikizdrojích (anglicky)
• (anglicky) Charles Robert Maturin – Fantastic Fiction
• (anglicky) Charles Robert Maturin – ISFDB
• (anglicky) Maturin, Charles R. – Encyclopedia of Fantasy
• (anglicky) Chronology of Maturin's life – Manchester Political Studies
• Charles Robert Maturin v Databázi knih