Čcha Bom-kun
Čcha Bom-kun, písmem hangul 차범근 (* 22. května 1953 Hwasong) je jihokorejský fotbalový trenér a bývalý hráč, proslulý jako technicky vybavený útočník s prudkou a umístěnou střelou.[1] S padesáti pěti brankami je historicky nejlepším střelcem jihokorejské fotbalové reprezentace,[2] Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků ho vyhlásila nejlepším asijským fotbalistou 20. století.[3] Jako devatenáctiletý vysokoškolák byl povolán do reprezentace na mistrovství Asie ve fotbale 1972, kde vstřelil jednu branku a pomohl svému týmu k zisku stříbrných medailí. Byl také členem týmu, který vyhrál fotbalový turnaj na Asijských hrách 1978. Německý trenér Friedel Rausch mu nabídl angažmá v Bundeslize, povolení odejít dostal po absolvování vojenské služby v roce 1978 jako první Korejec v historii. Po krátkém působení v SV Darmstadt 98 přestoupil do Frankfurtu, se kterým vyhrál Pohár UEFA 1979/80 a DFB-Pokal 1981. Od roku 1983 hrál za Bayer 04 Leverkusen, kde získal druhé vítězství v Poháru UEFA (ročník 1987/88). Ve finále německý klub prohrál na půdě RCD Espanyol 0:3, ale v domácí odvetě zvítězil stejným rozdílem, když Čcha Bom-kun vstřelil třetí gól, a v penaltovém rozstřelu si zajistil trofej. Čcha byl v letech 1988 až 1999 držitelem rekordu nejlépe střílejícího cizince v Bundeslize.[4] Frankfurtští fanoušci na jeho počest napsali píseň Hymne auf Bum Kun Cha,[5] pojmenovala se podle něj také místní rocková skupina Bum Kun Cha Youth.[6] Reprezentoval Jižní Koreu na mistrovství světa ve fotbale 1986 v Mexiku, čtyřikrát s ní vyhrál domácí turnaj Prezidentský pohár (1974, 1975, 1976, 1978) a čtyřikrát pohár Merdeka v Malajsii (1972, 1975, 1977, 1978). Po ukončení hráčské kariéry se stal trenérem, vedl jihokorejský tým na mistrovství světa ve fotbale 1998, s klubem Suwon Samsung Bluewings dvakrát vyhrál K League Classics (2004 a 2008) a superpohár v roce 2005. Hlásí se ke křesťanské víře, říká, že je pro něj v životě nejdůležitější jeho rodina, Bůh a fotbal.[7] Jihokorejským fotbalovým reprezentantem byl i jeho syn Čcha Tu-i. Reference
Externí odkazy |