Řád tří hvězd
Řád tří hvězd (lotyšsky: Triju Zvaigžņu ordenis) je nejvyšší lotyšské státní vyznamenání. Uděluje se za mimořádné zásluhy ve společenské, hospodářské, kulturní, vědecké a sportovní oblasti lotyšským občanům i cizincům. Má podobu bílého maltézského kříže, v jehož středu je umístěn modrý kruh se třemi pěticípými hvězdami, které jsou převzaty ze státního znaku a symbolizují tři historické regiony: Kuronsko, Livonsko a Latgalsko. Na rubové straně se nacházejí nápisy „Per aspera ad astra“ („Přes těžkosti ke hvězdám“) a „Latvijas Republika – 1918. g. 18. novembris“ („Lotyšská republika – 18. listopad 1918“: datum vyhlášení nezávislosti země). Řádová stužka je bleděmodrá se dvěma žlutými pruhy. Autorem návrhu je výtvarník Gustavs Šķilters. Řád založil roku 1924 prezident Jānis Čakste jako první civilní vyznamenání v zemi, připomínající zásluhy za lotyšskou nezávislost, a uděloval se do roku 1940, kdy bylo Lotyšsko anektováno Sovětským svazem, obnoven byl v roce 1994. Řád má pět stupňů (komandér velkého kříže, velkodůstojník, komandér, důstojník a rytíř) a tři stupně čestných medailí (pozlacená, stříbrná a bronzová) opatřených na rubu nápisem „Par Tēviju“ („Za vlast“). K nejvyšším stupňům patří také řetěz a deseticípá hvězda. Čeští držitelé řáduČeským držitelem řádu je lettonista Pavel Štoll (ve stupni důstojník, 2001) a Alexandr Vondra (ve stupni velkodůstojník, 2004).[1]. Komandérem velkého kříže byl Václav Havel, komandérem (1997) byl lettonista Radegast Parolek. V roce 1930 obdržel řád od prezidenta Albertse Kviesise český spisovatel Pavel Fink (jeho manželka byla Lotyška, Fink v Lotyšsku opakovaně pobýval a veřejnosti přibližoval život pobaltských zemí).[2] OdkazyReference
Externí odkazy
|