Zvoleněves
Zvoleněves (německy Losdorf) je obec v okrese Kladno nedaleko města Slaný. Rozkládá se asi dvanáct kilometrů severovýchodně od Kladna a osm kilometrů východně od města Slaný. Žije zde 912[1] obyvatel. Obec se nachází v nadmořské výšce 218 m n. m. Její dominantou je budova bývalého cukrovaru. HistoriePrvní písemná zmínka o Zvoleněvsi pochází z roku 1318, kdy se připomíná vladyka Vicen ze Zvoleněvsi, před ním to měl být Zvolen, který dal vsi jméno. Majitelé Zvoleněvsi sídlili na tvrzi, která stávala na místě zámku a je doložena k roku 1401, kdy ji držel Humprecht z Tasnovic.[4] Písemnými zprávami je během 15. století doloženo několik dalších majitelů, například rytíř Jan z Benšova. Počátkem 16. století ves získali Žejdlicové ze Šenfeldu, Jindřich Žejdlic ze Šenfeldu přestavěl tvrz na renesanční venkovský zámek a učinil jej středem svého panství. Náhrobníky dvou členů rodu se dochovaly v kostele. Rytíř Petr Milner z Milhauzu koupil ves roku 1609, ale za účast ve stavovském povstání z roku 1618 mu byla zkonfiskována, přičemž figuroval Jaroslav Bořita z Martinic. Roku 1621 ves získala Zuzana Chrtová ze Rtína, zámek však byl během třicetileté války vypálen. Významným šlechtickým majitelem byl Julius František Sasko-Lauenburský, který panství koupil roku 1668 a jeho dcera Anna Marie Františka Toskánská podnikla kolem roku 1718 přestavbu na jednoduchý barokní zámek s mansardovou střechou, který zůstal nadlouho správním centrem rozsáhlého panství. V roce 1824 patřila obec toskánskému velkovévodovi Leopoldu II., který založil cukrovar a roku 1859 podnikl generální opravu zámku; ale své vlastní sídlo přenesl do Brandýsa nad Labem. Po roce 1948 byly interiéry poničeny umístěním státního statku. Dominantou vesnice je starý cukrovar z roku 1859, ve své době jeden z největších ve státě. Územněsprávní začleněníDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Rok 1932V obci Zvoleněves (přísl. Osluchov, 1401 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] lékař, autodoprava, cihelna, cukrář, státní cukrovar, drogerie, obecní elektrárna, galanterie, 3 holiči, 5 hostinců, 2 kapelníci, klempíř, 2 koláři, kominík, konsum Včela, kovář, 4 krejčí, výroba lihovin, 2 mlýny, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav. pokrývač, 2 porodní asistentky, 6 rolníků, 3 řezníci, 4 sadaři, 2 sedláři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek, stavitel, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, státní velkostatek, zámečník, 2 zedničtí mistři. Obyvatelstvo
PamátkyVe vsi se nacházejí tři nemovité a další movité kulturní památky:
Významné osobnosti
Zvoleněves ve filmuMalebná konfigurace uměleckých, historických a technických staveb je přitažlivou lokací pro filmaře. Natáčely se zde:
Občanská vybavenostPro školní děti zde obec zřídila základní školu vyššího stupně a menší děti mají k dispozici mateřskou školku. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště a další sportoviště. Dále bychom v obci našli poštu, kostel a hřbitov. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci i veřejný vodovod. Obec má k dispozici rybník. V obci působí 2 základní kynologické organizace (č. 724, 689), fotbalový klub TJ Slavoj Zvoleněves a sportovně střelecký klub. DopravaDopravní síťDo obce vede silnice III. třídy. Obec Zvoleněves leží na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou do Slaného a Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v úseku Kralupy–Zvoleněves zahájena roku 1884, v úseku Zvoleněves - Podlešín až roku 1922. Veřejná doprava 2011Ve stanici Zvoleněves zastavoval pár spěšných vlaků z Prahy, v pracovních dnech 15 párů osobních vlaků, o víkendu 11 párů osobních vlaků mezi Kralupy nad Vltavou a Slaným. V obci zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Velvary. O víkendu byla obec bez autobusové dopravní obsluhy. Galerie
Reference
Literatura
Externí odkazy
|