Zora Dvořáková
Zora Dvořáková (15. prosince 1934 Kladno – 26. února 2022) byla pracovnice památkové péče, historička, sochařka a spisovatelka literatury faktu. Autorka monografií o českých uměleckých osobnostech, politicích (zejména Miladě Horákové) a protikomunistickém odboji. ŽivotNarodila se v Kladně roku 1934. Její otec byl sekretář tamní mládežnické organizace YMCA. Vystudovala gymnázium. Ke studiu na filozofickou fakultu byla z kádrových důvodů přijata až na čtvrtý pokus. Mezitím pracovala jako učitelka. Po vysoké škole pracovala v památkové péči Středočeského kraje. Podílela se na přípravě řady muzejních expozic, např. Památníku Karla Čapka. Na počátku 60. let se provdala za bývalého politického vězně Vladimíra Dvořáka. Ten byl souzen v souvislosti s emigrací Petra Zenkla a v roce 1968 se angažoval v muklovské organizaci Klub 231.[1] V době normalizace byla Zora Dvořáková donucena opustit místo v památkové péči. Její manžel byl rovněž vyhozen. Od té doby se věnovala psaní literatury faktu. Nejprve se zaměřovala na české osobnosti výtvarného umění. Po roce 1989 opakovaně psala o protikomunistickém odboji a zejména popravené političce Miladě Horákové. Jejím celoživotním koníčkem bylo sochařství. Vytvořila řadu plastik, které vystavovala v Kladně, ve Slaném a ve Starých Hradech.[2] Aktivně se účastnila veřejného života. Byla činná v Konfederaci politických vězňů České republiky, Klubu Milady Horákové či Společnosti Edvarda Beneše.[1] Ocenění
Dílo
OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|