Kolem roku 1320 bylo ve Slezsku usazených devět bratrů, z nichž sedm založilo vlastí linii rodu: vojtěšovskou (Kauffunk), lipanskou, luboměřskou (Liebenthal), neukirchskou, nimmersattskou, zvěřavskou (Schönau, na přelomu 16. a 17. století) a vlkovskou (Wilkau).
Neukirchská linie získala titul říšského barona v roce 1610, v roce 1722 pak uherský hraběcí titul a pruský baronský v roce 1741, v roce 1910 byl rod zapsán v Bavorsku.
Linie nimmersattská získala v roce 1608 český baronský titul.
Linie vlkovská byla povýšena na do pruského hraběcího stavu v roce 1764.
Rodina Zedlitzů a Trützschlerů podchází od Gottlieba von Trützschler a Falkenstein, synovce a dědice Nicolause von Zedlitz na Frauenhainu a Rungendorfu. 22. února 1810 byl povýšen do pruského hraběcího stavu.
Erb
Rodový erb Zedlitzů znázorňuje v rudém poli stříbrná spona s trnem zasunutým přes plochu štítu. Na přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly stříbrný pruh (později posypaný červenými kapkami krve).
Theodor Bohner: Hofmarschall Graf Zedlitz-Trützschler: Ein Lebenslauf aus unserer Zeit. Nieder-Großenborau, Kr. Liegnitz 1936, Rob. Graf von Zedlitz-Trützschler.
Robert Freiherr von Zedlitz und Neukirch: Das Geschlecht der Herren, Freiherren und Grafen von Zedlitz in Stammtafeln vom ersten Auftreten bis zur Gegenwart. Berlin 1938 (J. A. Stargard).
Ingeborg und Caspar Freiherr von Zedlitz und Neukirch: Die Zedlitze in Schlesien. Ruhpolding 1997.
↑Jan Harasimowicz (Hrsg.): Schwärmergeist und Freiheitsdenken: Beiträge zur Kunst- und Kulturgeschichte Schlesiens in der Frühen Neuzeit. Böhlau Verlag, Köln/Weimar, 2010. ISBN 9783412206161, S. 62 f.
Zedlitz. In: Heinrich August Pierer, Julius Löbe (Hrsg.): Universal-Lexikon der Gegenwart und Vergangenheit. 4. Auflage. Band 19. Altenburg 1865, S. 542–543 (zeno.org).