Zdeslav starší ze Šternberka
Zdeslav starší ze Šternberka († před 1323)[2] byl šlechtic, který pocházel z moravské větve rodu Šternberků. Jeho otcem byl Albrecht starší ze Šternberka, zakladatel moravské odnože Šternberků, jeho bratrem Albrecht mladší ze Šternberka. Zdeslav se poprvé uvádí roku 1281. Se svým bratrem vystupuje roku 1295 a poté roku 1297 jako svědek na listině Protivy z Doubravice. Roku 1317 držel Zdeslav biskupské léno Medlice. Zdeslav vykonával důležité úřady, roku 1305 byl olomouckým komorníkem a roku 1308 moravským komorníkem. V roce 1317 držel biskupské léno Pravčice a někdy po roce 1300 získal do zástavy královský hrad Lukov. Po roce 1318 získal do zástavy další královský hrad Uherský Ostroh a držel majetky kolem Veselí nad Moravou. V září roku 1316 odjel se synem Štěpánem ze Šternberka do Uher za svým příbuzným Matúšem Čákem Trenčanským. Roku 1320 měl Zdeslav rozpory s velehradskými cisterciáky. Tento spor urovnávaly vyšší církevní instance a 6. ledna 1322 a poté 27. května téhož roku byly sepsány mezi stranami sporu dohody o urovnání. Na této listině naposledy vystupuje Zdeslav starší, ale také jeho syn Zdeslav mladší. Podle Paprockého jeden zemřel roku 1323 a druhý 1324. Zdeslav starší byl ženatý s Markétou, která byla příbuzná Matúše Čáka Trenčanského, buď jeho sestra nebo teta. S ní měl toto potomstvo:
OdkazyReference
Literatura
|