Zdeněk Hraba

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.
Zdeněk Hraba (2019)
5. senátor za obvod č. 41 – Benešov
Úřadující
Ve funkci od: 13. října 2018
Předchůdce	Luděk Jeništa
Zastupitel Středočeského kraje
Ve funkci: 8. října 2016 – 3. října 2020
Zastupitel města Říčany (v letech 2010–2014 také radní města a v letech 2014–2018 pak 1. místostarosta města)
Úřadující
Ve funkci od: 16. října 2010
Stranická příslušnost
Členství	STAN (2019–2022)
Nestraník
v zastupitelstvu	nezávislý (2010–2018) za STAN (2018–2019) nezávislý (od 2022)
v kraji	za STAN (2016–2018)
do Sněmovny	za STAN (2017)
v Senátu	za STAN (2018–2022) za ODS (od 2022)
Narození	16. dubna 1975 (49 let) Kutná Hora Československo Československo
Choť	ženatý
Děti	dvě děti
Sídlo	Říčany
Alma mater	VŠE v Praze Univerzita Karlova v Praze
Profese	učitel, politik a advokát
Náboženství	římskokatolické
Webová stránka	www.zdenekhraba.cz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Hraba (* 16. dubna 1975 Kutná Hora) je český politik, advokát a vysokoškolský pedagog, od roku 2018 senátor za obvod č. 41 – Benešov, v letech 2016 až 2020 zastupitel Středočeského kraje, od roku 2010 zastupitel a v letech 2014 až 2018 pak 1. místostarosta města Říčany, od roku 2019 do roku 2022 člen hnutí STAN^[1] a od dubna 2019 do září 2021 člen předsednictva tohoto hnutí.^[2] Od roku 2020 je předsedou Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, v letech 2020 až 2022 byl také místopředsedou Ústavně-právního výboru Senátu.^[3]

V roce 1998 dokončil studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (získal titul Ing.). V roce 2001 získal magisterský titul na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, o dva roky později malý doktorát (titul JUDr.) a v roce 2011 doktorát velký (titul Ph.D.).

Od roku 2004 byl odborným asistentem na Katedře národního hospodářství Právnické fakulty UK v Praze, od roku 2009 rovněž tajemníkem katedry. Na právnické fakultě skončil na vlastní žádost po zvolení senátorem v roce 2018, aby se mohl výkonu mandátu maximálně věnovat. Od roku 2004 pracuje také jako advokát.^[4][5]

Zdeněk Hraba žije ve městě Říčany v okrese Praha-východ, konkrétně v části Radošovice. Je ženatý, s manželkou mají dvě děti.

V komunálních volbách v roce 2010 byl zvolen jako nezávislý na kandidátce subjektu s názvem "Sdružení nezávislých kandidátů Klidné město" zastupitelem města Říčany.^[6] V listopadu 2010 se navíc stal radním města.^[7] Ve volbách v roce 2014 mandát zastupitele města obhájil.^[8] Následně byl v listopadu 2014 zvolen 1. místostarostou města.^[9] Také ve volbách v roce 2018 obhájil mandát zastupitele města, tentokrát jako nestraník za hnutí STAN.^[10] Po volbách však opustil post 1. místostarosty města.^[11] V komunálních volbách v roce 2022 vedl v Říčanech kandidátku subjektu „ZMĚNA PRO ŘÍČANY – STAN“ (tj. STAN a nezávislí kandidáti). Mandát zastupitele města obhájil.^[12]

V krajských volbách v roce 2016 byl zvolen jako nestraník za hnutí STAN zastupitelem Středočeského kraje.^[13] Působil jako člen Komise pro majetek (od listopadu 2016 do října 2017 komisi také předsedal). Od května do prosince 2017 byl rovněž předsedou klubu zastupitelů hnutí STAN v krajském zastupitelstvu. Po zvolení senátorem rezignoval na mandát krajského zastupitele. Ve volbách v roce 2020 do krajského zastupitelstva kandidoval, ale zvolen nebyl.^[14]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval jako nestraník za hnutí STAN ve Středočeském kraji (figuroval na 3. místě kandidátky), ale neuspěl.^[15]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval jako nestraník za hnutí STAN v obvodu č. 41 – Benešov.^[16][17] Se ziskem 20,93 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole se utkal s občanským demokratem Jiřím Kozákem. Toho porazil poměrem hlasů 60,95 % : 39,04 % a stal se senátorem.^[18]

V Senátu je členem Ústavně-právního výboru, předsedou Stálé komise pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a členem Podvýboru pro rodinu Výboru pro sociální politiku.^[19]

V září 2022 vystoupil z hnutí STAN, které se podle něj stalo příliš podobné pirátské straně.^[20] V rámci Senátu PČR také přestoupil ze Senátorského klubu Starostové a nezávislí do Senátorského klubu ODS a TOP 09.^[21]

Pro generální sněm Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) dne 1. dubna 2023 poslal zdravici, kde se mimo jiné vyjádřil, že by se „neměla zavrhovat monarchistická tradice našich zemí“, která je podle něj „nedílnou součástí našich dějin a dáli Bůh třeba i budoucnosti“.^[22]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2024 obhajoval jako nestraník za ODS mandát senátora v rámci koalice „ODS, Svobodní, KONS a Monarchisté.cz“ v obvodu č. 41 – Benešov.^[23][24] V prvním kole vyhrál, když získal 33,28 % hlasů. Ve druhém kole se utkal s kandidátkou hnutí ANO Helenou Válkovou,^[25] kterou porazil se ziskem 67,10 % hlasů, a zůstal tak senátorem.^[26]

V květnu 2019 vypracoval spolu s bývalým ústavním soudcem Stanislavem Balíkem návrh Ústavnímu soudu na zrušení zákona, kterým došlo ke zdanění finančních náhrad v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, který také jménem senátorů za hnutí STAN podal.^[27] V říjnu téhož roku Ústavní soud tomuto podnětu vyhověl a zákon zdaňující tzv. církevní restituce zrušil.^[28]

Je také jedním z předkladatelů senátního návrhu ústavního zákona, který má občanům zaručit právo bránit se legálně drženou zbraní.^[29]

V lednu 2020 předložil v reakci na sérii loupeží domů ve Středočeském kraji novelu trestního zákona stručně nazývanou „můj dům, můj hrad“.^[30] Novela má dle něj zefektivnit možnosti občanů bránit sebe i svůj majetek před zločinci, kteří neoprávněně vniknou do jejich domovů. Inspirací mu pro tento návrh byla slovenská úprava.^[31]

Během první poloviny roku 2020 poukazoval na nesprávné postupy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky při úpravě maturitních zkoušek, které byly ovlivněny situací kolem pandemie nemoci covid-19.^[32]

V rámci své práce v Senátu se věnuje i tématu transparentnosti a často spolupracuje s organizací Rekonstrukce státu. Aktivně podporuje její návrhy.^[33][34] Podílel se na úpravě návrhu zákona, který má omezit tzv. „politické trafiky“. Při projednávání tohoto návrhu úspěšně předložil v Senátu pozměňovací návrh, díky kterému nebudou do budoucna vyloučeni z výběrových řízení na pozice v řídících orgánech státních firem „odborníci, kteří působí v soukromé sféře ve vysokých manažerských pozicích“.^[35] V Senátu se také stavěl proti zvýšení hranice trestného činu z 5 na 10 tisíc korun.^[36][37]

Od listopadu 2020 působí jako předseda Stále komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.^[38] Na konci téhož roku byl serverem Info.cz zařazen mezi šest Aktérů právního roku 2020 jako nejvlivnější právník v Senátu.^[39]

V letech 2020 a 2021 se zasadil o změnu Listiny základních práv a svobod, byl jedním z předkladatelů novely jejího článku 6, odstavce 4, která rozšířila práva občanů o „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“.^[40][41]

Při projednávání novely trestního zákoníku, která mimo jiné zvyšovala také hranici trestného činu z pěti na 10 tisíc korun navrhoval Hraba zamítnutí této novely s tím, že by to podle něj „jen uměle snížilo kriminalitu“ a zvýšilo množství majetkových přestupků.^[42]

Poté, co prezident Miloš Zeman udělil v březnu 2022 milost svému blízkému spolupracovníkovi Miloši Balákovi označil Hraba tento prezidentův krok jako „do očí bijící nespravedlnost“.^[43]

Hraba se staví kriticky k úvahám na zanesení nové skutkové podstaty „šíření dezinformací“ do trestního zákoníku. Podle něj na potírání šíření lží a pomluv stačí současná zákonná úprava.^[44]

Před prezidentskými volbami v roce 2023 podpořil svým podpisem kandidaturu senátora Marka Hilšera,^[45] V rámci předvolební kampaně se Hraba intenzivně věnoval na sociálních sítích vyvracení fám a nepřesných informací o prezidentských pravomocech.^[46][47]

V únoru 2023 avizoval, že navrhne na státní vyznamenání npor. Jana Heřmánka, příslušníka Aktivních záloh Armády České republiky, který společně se skupinou Team4Ukraine organizuje sbírky zdravotnického materiálu pro válkou zmítanou Ukrajinu a také tento materiál dovážejí přímo do válkou postižených míst,^[48] a také významného benešovského lékaře MUDr. Josefa Štěpánka.^[49]

V lednu 2024 byl jedním ze senátorů, kteří iniciovali odmítnutí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy a aktivně proti ní vystupoval.^[50] V dubnu 2024 předložil v Senátu pozměňovací návrh, který by zamezil libovolnému výkladu u adopcí stejnopohlavními páry. Návrh vůbec nebyl projednán, což Hraba kritizoval.^[51] V listopadu 2024 navrhl zařadit bezdomovectví mezi trestné činy.^[52]

• Oficiální stránky