|
Westland Lysander
Westland Lysander byl britský jednomotorový letoun pro spolupráci s armádou, který byl používaný v době druhé světové války. Jednalo se o stroj, který měl zajišťovat taktickou pozorovací činnost, řízení dělostřelecké palby, spojení, kladení umělé dýmové clony, shazování zásobovacích kontejnerů a podle potřeby napadání nepřítele rušivou palbou a svrhováním lehkých pum. Jméno dostal podle spartského vojevůdce Lýsandra.[1] VývojRoku 1934 vydalo britské ministerstvo letectví specifikace A.39/34 na letoun, který bude sloužit pro podporu činnosti pozemního vojska. Soutěž vyhrál typ Westland P.8 díky své hornoplošné konstrukci, která neomezovala výhled pilota. V září roku 1936 bylo objednáno 144 kusů, 15. června 1936 byl na letišti v Yeovilu zalétán prototyp, který byl následně testován v Aeroplane and Armament Experimental Establishment v Martlesham Heath. Pohon zajišťoval hvězdicový motor Bristol Mercury IX o výkonu 615,2 kW. Letouny byly postupně modernizovány, dostaly nový silnější motor. U pilotů byly letouny oblíbené, stroje byly velmi obratné a dala se s nimi dělat doslova akrobacie. Westland postavil celkem 1447 strojů, 225 exemplářů dodala v licenci kanadská společnost National Steel Car v Maltonu. 56 strojů vyrobených v Británii bylo pro RCAF upraveno na verzi Lysander Mk.IIITT pro vlek cvičných terčů. KonstrukceWestland Lysander byl zkonstruován jako dvoumístný jednomotorový hornoplošník s pevným (nezatahovacím) podvozkem. Stroje určené pro noční mise mohly transportovat i více osob, dokonce až čtyři nepočítaje pilota.
Atypické křídlo mělo mírně negativní šípovitost a po celém rozpětí štěrbinové klapky a na náběžné hraně automatické sloty. Díky tomu bylo možno zvyšovat vztlak i při nízkých rychlostech a vzlétávat na velmi krátkých dráhách. Hlavníní podvozková kola měla rozměrné aerodynamické kryty s přistávacími světlomety. Křídlo bylo podpíráno dvěma vzpěrami ve tvaru písmene V se závěsníky pro menší výzbroj či kontejnery pro přepravu materiálu. Bojové použití K první bojové peruti přišly sériové stroje Lysander Mk.I v červnu 1938. Do začátku války bylo Lysandery vyzbrojeno osm perutí RAF, z nichž jedna byla dislokována v Egyptě a jedna v Palestině. V září 1939 byly perutě č. 2, 4, 13 a 26 odeslány do Francie. Lysandery utrpěly roku 1940 ve Francii velké ztráty a ukázalo se, že jsou zcela neužitečné pro bojové akce. 60 Lysanderů sestřelili piloti Luftwaffe, dalších 30 bylo zničeno na zemi. Proto byly staženy z první linie a byly dále používány k hlídkování nad britským pobřežím proti očekávané německé invazi. Dále sloužily jako záchranné stroje, které byly používány k shazování nafukovacích člunů pro piloty RAF sestřelenými nad kanálem La Manche. Letouny byly dodány do Irska (6 kusů), Egypta (20 kusů), Turecka (36 kusů), Ilmavoimat (13 strojů) a Portugalska (8 letounů). 25 Lysanderů obdržela vojska Svobodných Francouzů a polské zahraniční jednotky, tři zkoušeli Američané. Velké uplatnění našly v rámci nočních speciálních operací v provedení Lysander Mk.III(SD) jako zásobovací stroje pro protiněmecký odboj na evropském kontinentě a pro přepravu agentů Special Operations Executive či jiných osob (např. zachráněných pilotů).[1] V Británii byla touto verzí vyzbrojena 138. a 161. peruť, k obdobným úkolům však byly využívány i ve Středomoří 148. perutí a na Dálném východě 357. perutí. Uživatelé
SpecifikaceTechnické údaje
Výkony
VýzbrojOdkazyReferenceLiteratura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
