Walther Gerlach

Walther Gerlach
Pamětní plaketa Stern, Gerlach. O. Stern nalevo, W. Gerlach napravo
Narození	1. srpna 1889 nebo 1889 Wiesbaden
Úmrtí	10. srpna 1979 nebo 1979 (ve věku 89–90 let) Mnichov
Alma mater	Univerzita Tübingen
Povolání	fyzik, vysokoškolský učitel, jaderný fyzik, vědec a historik
Zaměstnavatelé	Univerzita Tübingen Univerzita v Göttingenu Mnichovská univerzita Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt Univerzita v Bonnu
Ocenění	záslužný velkokříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1970) Harnack-Medaille (1974) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd Bavorský řád za zásluhy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walther Gerlach (1. srpna 1889 – 10. srpna 1979) byl německý fyzik, který se spolu s Otto Sternem roku 1922 spolupodílel na Sternově–Gerlachově pokusu, jenž dokázal prostorové kvantování magnetického momentu atomu.

Walther Gerlach se narodil v místní části Wiesbadenu, Biebrichu, v dnešní spolkové zemi Porýní-Falc. Od roku 1908 studoval na Univerzitě Eberharda Karla v Tübingenu, kde také v roce 1912 získal doktorát. Tématem jeho disertační práce bylo měření radiace. Poté dál pracoval jako asistent svého učitele Friedricha Paschena a v roce 1916, již během své vojenské služby, se na této univerzitě též habilitoval a stal se zde soukromým docentem. V letech 1915 – 1918, během 1. světové války sloužil Gerlach v německé císařské armádě. Na univerzitě v Jeně se pod vedením fyzika Maxe Wiena podílel na výzkumu bezdrátové telegrafie.

V roce 1917 se Gerlach stal soukromým docentem na univerzitě v Göttingenu. V letech 1919 – 1920 byl vedoucím fyzikální laboratoře továrny na syntetické barvy Elberfeld. Roku 1920 se stal lektorem a odborným asistentem na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. Následujícího roku se zde stal mimořádným profesorem.

V listopadu téhož roku (1921) objevil společně s Otto Sternem prostorové kvantování magnetického momentu atomu.^[1] V roce 1925 se Gerlach stal řádným profesorem na univerzitě v Tübingenu. Na tomto místě nahradil svého učitele Friedricha Paschena. V roce 1929 se stal řádným profesorem na Univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. Na tomto místě setrval až do května 1945, kdy jej zatkli příslušníci americké a britské armády.

Od května 1945 do ledna 1946 byl Gerlach jako významný německý jaderný fyzik internován v rámci tajných operací Alsos a Epsilon v Belgii a ve Spojeném království. Po návratu do Německa v roce 1946 se stal hostujícím profesorem na univerzitě v Bonnu. Od roku 1948 se stal řádným profesorem experimentální fyziky a vedoucím katedry fyziky na univerzitě v Mnichově. Tuto funkci zastával až do roku 1957. Od roku 1948 do roku 1951 byl též rektorem univerzity. Mimoto zastával ještě řadu dalších významných vědeckých funkcí.

V roce 1957 byl Walther Gerlach signatářem takzvaného Göttingenského manifestu, v němž 18 předních západoněmeckých jaderných fyziků protestovalo proti vyzbrojování Západního Německa atomovými zbraněmi.

Walther Gerlach zemřel v Mnichově v roce 1979.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Gerlach na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walther Gerlach na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.