Velká vlastenecká válka (pojem)Velká vlastenecká válka[pozn. 1] (rusky Вели́кая Оте́чественная война, Velikaja Otěčestvennaja vojna), je ruský (resp. byl sovětský) název pro sovětsko-německou válku probíhající v letech 1941–1945. Sovětské, resp. po zániku Sovětského svazu ruské, a některé východoevropské prameny tak označují boje na východní frontě (východní z německého hlediska, pro Sovětský svaz šlo o frontu západní) mezi Sovětským svazem (s podporou spojenců) a Německem během druhé světové války. Pojem „Velká vlastenecká válka“ nebo „vlastenecká válka“ používal sovětský tisk od samého počátku války, noviny Pravda už 23. a 24. června 1941[1][2] tehdy ještě ne jako pojmenování války, ale jen jako jedno z několika klišé, společně s řadou podobných označení (svatá lidová válka, svatá vlastenecká lidová válka, vítězná vlastenecká válka), přičemž současně Pravda připomínala i (velikou) vlasteneckou válku roku 1812. Mezi řadou dalších označení[pozn. 2] se vlastenecká válka (nikoliv však Velká vlastenecká válka) objevila i v projevu tehdejšího sovětského předsedy vlády Josifa Stalina z 3. července 1941.[pozn. 3] Spojení „Vlastenecká válka“ získalo oficiální charakter, když bylo použito při pojmenování Řádu Vlastenecké války zřízeného výnosem předsednictva Nejvyššího sovětu Sovětského svazu z 20. května 1942. Termín zdůrazňuje národní a obranný charakter konfliktu a odkazuje též na „Vlasteneckou válku“, tradiční ruské označení pro francouzský útok na Rusko roku 1812.[pozn. 4] Velká vlastenecká válka začala 22. června 1941 přepadením Sovětského svazu Německem a skončila německou kapitulací 8. května 1945 (zahrnuje i závěrečné boje probíhající v rámci Pražské operace po 9. květnu 1945). Pojem nezahrnuje zimní válku v letech 1939–1940, německo-sovětskou okupaci Polska roku 1939 ani sovětsko-japonské boje na Dálném východě v letech 1938, 1939 a 1945. OdkazyPoznámky
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Великая Отечественная война na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
|