Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně
vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce
Pravopisné rady, případně na
diskusní stránce článku.
Staroturečtina také Orchonská turečtina[1] (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7. - 13. stoletím.[2] Jedná se o nejstarší doložený člen jihovýchodní (Ujgurské) turkické větve, který existuje v současné Čagatajštině: Ujgurském a Západojugurském jazyce.
Staroturečtina je doložena v mnoha písmových variantách (skriptech), včetně Orchonsko-Jenisejských runiformních skriptech, Staroujgurského písma (forma sogdijského písma), bráhmí a manichejského písma.
Zdroje
Zdroje staroturečtiny jsou rozděleny do tří skupin:
- 7. - 10. století: orchonské nápisy v Mongolsku a Jenisejské pánvi (orchonská turečtina, nebo skutečná staroturečtina).[3]
- 9. - 13. století: ujgurské rukopisy ze Sin-ťiangu, (stará ujgurština), v různých skriptech včetně bráhmí, manichejském, syrském a ujgurském písmu.[3]
- 11. století: karachánidské rukopisy, většinou psané v arabském písmu (karachánidská turečtina). Karachánidská sbírka obsahuje 6 500 básní, Qutaδγu bilig "moudrost, která přináší štěstí", což je arabsko-turkický slovník a "přehled turkických dialektů" od Mahmúda Kašgarského. Tato větev je někdy nazývána jako středoturečtina.
Srovnání s dnešními turkickými jazyky
Tabulka ukazuje výrazy čísel od 1 do 10 v 6 dnešních turkických jazycích v latinkovém přepisu.
číslo
|
Staroturečtina
|
Turečtina
|
Tuvinština
|
Kazaština
|
Kaškajština[4]
|
Krymčačtina[5]
|
1
|
Bir
|
Bir
|
Bir
|
Bir
|
Bir
|
Bir
|
2
|
Eki
|
İki
|
İyi
|
Yeki
|
İki
|
Eki
|
3
|
Üç
|
Üç
|
Üş
|
Üş
|
Üç
|
Üç
|
4
|
Tört
|
Dört
|
Dört
|
Tört
|
Dört
|
Dort
|
5
|
Beş
|
Beş
|
Beş
|
Bes
|
Beş
|
Beş
|
6
|
Altı
|
Altı
|
Aldı
|
Altı
|
Altı
|
Altı
|
7
|
Yeti
|
Yedi
|
Çedi
|
Jeti
|
Yedi
|
Yedi
|
8
|
Sekiz
|
Sekiz
|
Ses
|
Segiz
|
Sekiz
|
Sekiz
|
9
|
Tokuz
|
Dokuz
|
Tos
|
Toğız
|
Dokuz
|
Tokuz
|
10
|
On
|
On
|
On
|
On
|
On
|
On
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Old Turkic language na anglické Wikipedii, Alttürkische Sprache na německé Wikipedii a Język staroturecki na polské Wikipedii.
- ↑ Wolfgang-Ekkehard Scharlipp Die frühen Türken in Zentralasien , S. 68f. - diese Benennung geht zurück auf Talat Tekin und auf Vilhelm Thomsen, dem Entzifferer der Orchon-Inschriften
- ↑ Prof. Dr. Muharrem Ergin, Türk Dil Bilgisi, Bayrak Basım/Yayım/Tanıtım, İstanbul, 2002, s. 14
- ↑ a b Scharlipp, Wolfgang (2005). Die alttürkische Literatur, p.11 ff. Verlag auf dem Ruffel, Engelschoff. ISBN 3-933847-14-1.
- ↑ Kaškajština je turkické nářečí provincie Fárs v Íránu blízké azerštině, jižní azerština
- ↑ Krymčačtina je jedno ze tří nářečí krymských Tatarů