|
Stanislav Sousedík
Stanislav Sousedík (* 22. srpna 1931 Praha) je český katolický filozof patřící do okruhu žáků Jana Patočky. ŽivotPo maturitě v roce 1950 se dvakrát ucházel o přijetí na FF UK (obor klasické filologie), ovšem nebyl přijat pro „nepostačující ideové předpoklady“.[1] V letech 1951 až 1954 studoval na katolické teologické fakultě (kde mj. vzpomíná na semitologa Vojtěcha Šandu, filosofa Františka Panušku, a spirituála Jana Lebedu). V letech 1955 až 1956 studoval na VŠE, v této době se sblížil s Jiřím Němcem a Ladislavem Hejdánkem. Vyloučen byl pro laický apoštolát (šíření víry mezi svými kolegy), záminkou ovšem byla údajně zatajená politická minulost otce. Po vyloučení z VŠE nastoupil k 67. technickému praporu. V letech 1959 až 1964 pracoval jako stavební dělník (mj. s opatem Anastázem Opaskem). V roce 1963 uzavřel sňatek s Jarmilou Váňovou a nastoupil jako lektor cizích jazyků v Osvětové besedě v Praze 10. V této době se stává filosofie jeho „jediným zájmem“. Zakládal kroužky, kde vyučoval filosofii (Mj. jimi prošli Milan Machovec, pozdější ředitel AV ČR, či Jindřich Kabát, pozdější ministr kultury.).[2] V letech 1964–1968 studoval externě na FF UK filozofii a němčinu; diplomovou práci napsal o Rodrigovi de Arriaga. Doktorem filozofie byl promován roku 1969. V roce 1968 zahájil aspiranturu na Filosofickém ústavu ČSAV; podle jeho slov tehdy padlo rozhodnutí přijmout i nějaké věřící pracovníky; byl tedy přijat on jako zástupce katolíků a Ladislav Hejdánek jako evangelík.[3] Po třech letech byl odtud z politických důvodů vyloučen. Čtvrtý rok aspirantury absolvoval v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, kde také dokončil kandidátskou práci o Stanislavu ze Znojma, ale vstup mezi kandidáty věd mu byl uzavřen. V roce 1972 začal vyučovat na Jazykové škole v Praze, ale již po půl roce nastoupil do Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV jako editor latinských spisů J. A. Komenského. Pracoval zde až do roku 1989. V roce 1989 byl nejprve rehabilitován ve FÚ ČSAV. Na podzim 1990 začal přednášet jako odborný asistent na FF UK, roku 1991 se habilitoval pro dějiny filozofie a v roce 1993 byl jmenován řádným profesorem filozofie. Od roku 1994 přednáší filozofii také na KTF UK. V roce 2004 založil spolu s kruhem svých studentů odborný filosofický časopis Studia Neoaristotelica, s původním podtitulem „Časopis pro aristotelsky orientovanou křesťanskou filosofii“ (dnešní podtitul je „Časopis pro analytickou scholastiku“), a stal se jeho prvním šéfredaktorem. Jeho zájem o filosofii byl a je motivován nábožensky:
Jeho syntetická práce o filosofii v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím poskytuje nezvyklý výhled na duchovní dějiny této oblasti.[5] Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||
