Střešovický hřbitov

Střešovický hřbitov
Hřbitov ve Střešovicích
Lokalita
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Adresa	Praha 6-Střešovice
Zeměpisné souřadnice	50°5′41,56″ s. š., 14°22′3,28″ v. d.
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střešovický hřbitov je malý hřbitov v Praze 6 v městské čtvrti Střešovice v ulici Cukrovarnická 15/131. Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.

Hřbitov je situován v rovině, západně od čtvrti Ořechovka nad Buštěhradskou dráhou, sousedí s fotbalovým hřištěm SK Střešovice 1911, je zarostlý kaštany, javory a topoly. Dříve k němu od Chládkova zahradnictví vedla malebná kaštanová alej, kterou dalo ONV Prahy 6 v 70. letech 20. století vykácet a vystavět při ní panelové domy, mj. sídlo OPBH. Cesta byla přehrazena plotem, jeden z obou paneláků byl zbourán a nahrazen parkovištěm. Ke konci 10. let 21. století byly na místě panelového domu a parkoviště postaveny nové bytové domy. Cesta od hřbitova k zahradnictví je opět průchozí, avšak na noční hodiny se uzamyká. Hřbitov má rozlohu 0,61 ha a k roku 2001 zde bylo evidována 21 hrobek a 1100 urnových hrobů. Uprostřed hřbitova je na podstavci dřevěný kříž s kamenným korpusem ukřižovaného Krista, označený na podstavci letopočtem 1900.

Hřbitov byl oficiálně založen roku 1900, ale vstupní brána, budova kaple s márnicí a první pohřby se datují do let 1897–1898. Patřil k farnosti sv. Norberta ve Střešovicích. Od kostelíka svatého Jana v trní na Jenerálce v Šárce, kam byly Střešovice do roku 1887 přifařeny, sem byly přeneseny některé rodinné náhrobky, které byly zasazeny do hřbitovní zdi. Hřbitov na Jenerálce po roce 1900 zanikl. Společnou hrobku zde mají řeholní sestry apoštolátu sv. Františka.

• Architekti: Petr F. Bílek (1946–2014); Otakar Cibulka (1896–1956); Erik Fiala (padl 5. 5. 1945); Alois Hasil (1892–1953); stavitel a architekt Antonín Jednorožec (1896–1964), Vladimír Ježek; Vladimír Ježek mladší; Libor Pech (1929–2009); Josef Vlček (1923–2003);
• Sochaři: Olga Hendrychová (1910–1986); Ladislav Kozák (1934–2007);
• Malíři a grafici: Emil Filla; Hana Fillová, Rudolf Brachtl (1892–1971) malíř a legionář;^[1] Vladimír Šolta;
• Hudebníci: dirigent Iša Krejčí, zpěvák Milan Chladil, operní pěvkyně Ludmila Dvořáková; skladatel Štěpán Lucký (1919–2006);
• Scenáristé, režiséři a herci: Jaromír Pleskot, Miloš Smetana, Ladislav Egert; rozhlasový režisér a redaktor Ota Nutz, Josef Větrovec,^[2] Jiřina Švorcová,
• Spisovatelé: Hana Klenková;
• Historikové: estetik Jan Mukařovský, archeoložka Helena Olmerová, roz. Pokorná (1929–2007); historik a knihovník Zdeněk V. Tobolka; historička a archivářka Marie Kostílková, roz. Nosková (1934-2004)
• Politici: první starosta Střešovic Jan Korbel (1855–1932); bratr prezidenta Edvarda Beneše Vojta Beneš, právnička Dagmar Burešová;
• Kněží: ředitel Arcibiskupského semináře Monsignore Jan Nepomuk Říhánek, kněží z ústavu Vincentinum Na Andělce: Ignác Blažek (1888–1919) a Jaroslav Libánský (1894–1926); kněz jubilár Michael Blažek (1849–1928); Adolf Svoboda (1868–1946) děkan v Čelákovicích; Emanuel Svoboda (1870–1937) děkan v Sedlčanech
• Vojáci: nadporučík Jaroslav Klenka (1885–1939)^[3]; štábní kapitán Josef Kriml († 1948)^[4]; Josef Kusala (†8.5.1945, padl v boji, 37 let),^[5] generál a legionář Josef Nosál (1885–1940)^[6]

• Kamenná plastika: Břetislav Benda
• Funkcionalistické náhrobky: Josef Zajíc (+1946)

• 
  Vojta Beneš hrob
• 
  Generál Josef Nosál
• 
  Emil Filla a Iša Krejčí
• 
  Dagmar Burešová
• 
  Jan Mukařovský
• 
  Olga Hendrychová
• 
  Jaromír Pleskot a Ota Nutz
• 
  Josef Větrovec
• 
  Vladimír Šolta a Jiřina Švorcová
• 
  Milan Chladil
• 
  Josef Vlček

• KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6.
• Antonín Podlaha, Posvátná místa království českého, Arcidiecéze pražská, díl V., vikariát libocký. Praha 1911, s. 3–6.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Střešovický hřbitov na Wikimedia Commons
• Pohřbení na Střešovickém hřbitově na stránkách Spolku pro vojenská pamětní místa