SpaceX Crew-2

SpaceX Crew-2
Údaje o lodi
Typ	Crew Dragon
Výrobní číslo	C206 (Crew Dragon Endeavour)
COSPAR	2021-030A
Výrobce	SpaceX
Provozovatel	SpaceX
Údaje o letu
Členů posádky	4
Datum startu	23. dubna 2021 09:49:02 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampa	LC-39A
Nosná raketa	Falcon 9 Block 5
Délka letu	199 dní, 17 hodin, 44 minut
Datum přistání	9. listopadu 2021, 03:33:16 UTC
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí	ISS, modul Harmony, PMA-2: 24. dubna 2021 09:08 UTC
Délka spojení	88 dní, 1 hodina, 37 minut
Odlet ze stanice	21. července 2021, 10:45 UTC
Spojení se stanicí	ISS, modul Harmony, PMA-3: 21. července 2021, 11:35 UTC
Délka spojení	110 dní, 7 hodin, 30 minut
Odlet ze stanice	8. listopadu 2021, 19:05
Fotografie posádky
Zleva: McArthurová, Pesquet, Hošide, Kimbrough
Navigace
Předchozí Crew-1 Následující Inspiration4

SpaceX Crew-2 (též USCV-2) byl druhý operační let americké kosmické lodi Crew Dragon v rámci programu komerčních letů s posádkou (Commercial Crew Program).

Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).

Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m³, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Start proběhl 23. dubna 2021^[1][2]. Loď byla vynesena raketou Falcon 9 Block 5 z Kennedyho vesmírného střediska k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila čtyři členy posádky. K letu byla využita kabina C206 Endeavour, dříve použitá při letu Crew Dragon Demo 2. Kabina byla připojena k přednímu portu modulu Harmony.

NASA v polovině června oznámila, že konec mise z původně očekávané druhé poloviny října posouvá na první polovinu listopadu.^[3] SpaceX Crew-2 se na Zemi vydá poté, co se k ISS připojí SpaceX Crew-3 a posádky si předají činnosti.

Kosmonauti Robert Kimbrough a Thomas Pesquet uskutečnili ve dnech 16. června, 20. června a 25. června 2021 tři výstupy do volného prostoru z ISS kvůli instalaci první ze tří dvojic nových solárních panelů (Roll Out Solar Array, iROSA). Mimo stanici strávili celkem 20 hodin a 28 minut.

Kvůli očekávaném automatickému příletu lodi Boeing CST-100 Starliner na misi Boeing Orbital Flight Test 2 se loď C206 Endeavour i s celou posádkou v přetlakových oblecích na palubě automaticky odpojila od ISS 21. července 2021 v 10:45 UTC, vzdálila se od stanice o několik desítek metrů, manévrem se přemístila před horní port modulu Harmony a v 11:35 UTC se k němu připojila^[4]. Přední port se tak uvolnil pro přílet Starlineru.

Oproti původnímu plánu, který počítal s několikadenním společným pobytem posádek lodí SpaceX Crew-2 a SpaceX Crew-3 kvůli optimálnímu předání činností na palubě stanice, nakonec SpaceX Crew-2 odletěla před příletem další posádky. Tu na Zemi zdrželo počasí^[5] a drobný zdravotní problém jednoho z jejích členů.^[6] Situaci navíc komplikovalo, že se loď Endeavour blížila ke konci 210denní doby, pro kterou jsou Crew Dragony certifikovány k bezpečnému provozu,^[7] a že posádka na lodi objevila problém s netěsností toalety, který bránil v jejím používání během návratu (podobná závada se projevila už u letu Inspiration4 v lodi Resilience^[8]). K odpojení od stanice došlo 8. listopadu 2021 v 19:05 UTC^[6] a k přistání – po obletu stanice kvůli kontrolnímu fotografování^[9][10] – 9. listopadu v 03:33:16 UTC.^[11][12] Let trval celkem 199 dní, 17 hodin a 44 minut a stal se nejdelším letem v historii americké kosmonautiky, když o 32 a půl dne překonal do té doby rekordní let SpaceX Crew-1. Zařadil se také na sedmé místo v historické tabulce všech kosmických letů.^[13]

Dne 28. července 2020 potvrdila NASA posádku pro tuto misi.^[14]

Hlavní posádka:

• Robert Shane Kimbrough (3), NASA – velitel
• Katherine Megan McArthurová (2), NASA – pilotka
• Akihiko Hošide (3), JAXA – letový specialista
• Thomas Pesquet (2), ESA – letový specialista

(V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.)

Záložní posádka:

• Satoši Furukawa, JAXA – letový specialista
• Matthias Maurer, ESA – letový specialista

Pilotka mise Crew-2 Katherine Megan McArthurová je manželkou astronauta Roberta Behnkena, který letěl v misi SpX DM-2 ve stejné kabině a dokonce i na stejném sedadle. Jedná se o první let astronauta ESA na americké komerční vesmírné lodi.

• 
  Velitel Shane Kimbrough
• 
  Pilotka Megan McArthurová
• 
  Letový specialista Akihiko Hošide
• 
  Letový specialista Thomas Pesquet
• 
  Vývoz rakety na rampu
• 
  Falcon 9 před startem
• 
  Rameno pro nástup posádky připojené ke Crew Dragonu
• 
  Statický zážeh
• 
  Zleva: Pesquet, Hošide, Kimbrough, McArthurová
• 
  Posádka před odjezdem na rampu
• 
  Start mise Crew-2
• Crew Dragon Endeavour přibližující se k ISS.
• 
  Crew Dragon Endeavour (vlevo) se přibližije k IDA-2 (napravo)
• 
  Crew Dragon Endeavour během dokování k ISS
• 
  Crew Dragon Endeavour během dokování

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX Crew-2 na Wikimedia Commons
• Rekapitulace letu (video společnosti SpaceX)
• Video ze startu – 23. 4. 2021
• Video z přiblížení a připojení k ISS – 24. 4. 2021
• Video z odpojení a odletu od stanice – 8. 11. 2021
• Video z přistání – 9. 11. 2021

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon	Falcon 1 Falcon 9 v1.0 v1.1 Block 3 Block 4 Block 5 Falcon Heavy
Falcon 1	Zkušební let 1† (FalconSAT-2) Zkušební let 2† (DemoSat) Let 3† Trailblazer PRESat NanoSail-D Explorers Ratsat RazakSAT
Falcon 9	Zkušební lety zkušební let NASA COTS Demo 1 NASA COTS Demo 2+ SpX DM-1 test úniku Dragonu za letu SpX DM-2 Pilotované lety SpX DM-2 SpX Crew-1 SpX Crew-2 SpX Crew-3 Ax-1 SpX Crew-4 SpX Crew-5 SpX Crew-6 Ax-2 SpX Crew-7 Lety Dragonu k ISS CRS-1 CRS-2 CRS-3 CRS-4 CRS-5 CRS-6 CRS-7† CRS-8 CRS-9 CRS-10 CRS-11 CRS-12 CRS-13 CRS-14 CRS-15 CRS-16 CRS-17 CRS-18 CRS-19 CRS-20 CRS-21 CRS-22 CRS-23 CRS-24 CRS-25 CRS-26 CRS-27 CRS-28 CRS-29 Komerční satelity SES-8 Thaicom 6 Orbcomm OG2 let 1 AsiaSat 8 AsiaSat 6 ABS-3A, Eutelsat 115 West B TurkmenSat 1 Orbcomm OG2 let 2 SES-9 JCSAT-14 Thaicom 8 ABS-2A, Eutelsat 117 West B JCSAT-16 Amos-6† Iridium NEXT 1-10 EchoStar 23 SES-10 Inmarsat-5 F4 BulgariaSat-1 Iridium NEXT 11-20 Intelsat 35e Iridium NEXT 21-30 SES-11 Koreasat 5A Iridium NEXT 31-40 SES-16 (GovSat-1) Paz Hispasat 30W-6 Iridium NEXT 41-50 Bangabandhu-1 Iridium NEXT 51-55 SES-12 Telstar 19V Iridium NEXT 56-65 Merah Putih Telstar 18V Es'hail 2 SSO-A Iridium NEXT 66-75 Radarsat Constellation Amos-17 JCSAT-18/ Kacific-1 SXM-7 Türksat 5A SXM-8 Türksat 5B WorldView-1 WorldView-2 ASBM Interní lety Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18) SSP-1 SSP-2 SSP-3 Vědecké satelity CASSIOPE DSCOVR Jason-3 Formosat-5 TESS GRACE-FO SAOCOM 1A SAOCOM 1B Sentinel 6A IXPE DART SWOT Vojenské satelity NROL-76 X-37B OTV-5 Zuma GPSIII-SV01 GPSIII-SV03 Anasis-II GPSIII-SV04 GPSIII-SV05 SARah 1 GPSIII-SV06 NROL-85 NROL-87 SARah 2/3
Falcon Heavy	Zkušební let ArabSat 6A STP-2 AFSPC-44 AFSPC-52 Inmarsat 6B ViaSat 3
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.

Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
Minulé	1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3 • SpaceX Crew-8 • Sojuz MS-25 • Boeing Crew Flight Test)
Současné	Sojuz MS-26 • SpaceX Crew-9
Plánované	Sojuz MS-27 • Axiom Mission 4 • SpaceX Crew-10 • Sojuz MS-28
Symbolem † je označena neúspěšná mise.