Silniční obchvatSilniční obchvat je pozemní komunikace odvádějící automobilovou dopravu mimo hustě obydlené části měst. OkolnostiBuduje se většinou při nedostatečné kapacitě silničního průtahu. S narůstající intenzitou automobilové dopravy již není možné směřovat veškerý provoz přes historická centra (nebo vůbec intravilán) měst. Vybudování obchvatu města snižuje intenzitu automobilové dopravy, množství emisí, hluku a nebezpečí dopravních nehod. Obchvaty se staví kolem nebo skrz okrajové části města s ohledem na rozvojové plochy. Obchvaty jsou zpravidla budovány jako silnice I. nebo II. třídy, případně rychlostní komunikace, výjimečně vznikají i pro silnici III. třídy (např. obchvat Hrušovan u Brna). Z podstaty jsou obchvaty tvořeny i dálnicemi; okolo velkých měst jsou pak tyto úseky často osvobozeny od poplatku, aby byly využívány co největším množstvím řidičů. KritikaMěsta jsou mnohdy kritizována za to, že i přes vybudování obchvatu nedojde v centru k výraznému zlepšení podmínek pro pěší a cyklisty ani ke zklidnění automobilové dopravy, a dopravní problémy tak ve městech zůstanou.[1] Automobilová doprava se navíc kvůli dopravní indukci (silnice je uvolněna pro další, dosud nerealizovanou dopravu) často postupně vrací do původní intenzity. Současně se zprovozněním obchvatu by tak města měla provést i opatření na původních průtazích, jako omezení vjezdu, zrušení nadbytečných jízdních pruhů a jejich přeměnu na chodníky či zeleň, apod. Mnozí podnikatelé pak kritizují budování obchvatů pro následné ekonomické „umrtvení“ obcí a ztrátu odbytu pro pohostinské a jiné služby.[2] Z environmentálního hlediska je zase předmětem kritiky, že obchvaty představují novou a velkou disturbanci a bariéru v krajině, často v přírodně a rekreačně cenných lokalitách. Často se stavbou obchvatu nesouhlasí ani mnozí obyvatelé dotyčných sídel, zejména ti, kteří bydlí v blízkosti plánované trasy (tzv. NIMBY efekt).[3] [4] Reference
Související článkyExterní odkazy
|