Sasko-výmarské vévodství
Sasko-výmarské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Weimar) byl stát Svaté říše římské nacházející se v Durynsku na území dnešního Německa. V 15. století zabíralo vévodství většinu dnešního Durynska, včetně okolí Výmaru, který byl v rukou Wettinů. V roce 1485 byla Wettiny země rozdělena. Území v Durynsku přešly do držení Arnošta Saského, udržel tím titul kurfiřta. Když byl Bedřich Saský poražen a zajat římským císařem Karlem V. roce 1547, byl zbaven kurfiřtství, mohl si ale ponechat pozemky v Durynsku. V roce 1572 byla Arnoštova země rozdělena mezi jeho syny do vévodství Sasko-výmarské a Sasko-gothajské. Na dalších 300 let se vévodství dělilo mezi knížata panovnického rodu Wettinů na tzv. ernestinská vévodství, podle toho kdo kolik měl dědiců. Ale jako celek zůstalo území dále v rukou jednoho rodu. Vévodství se připojilo k Prusku v válce třetí koalice proti Francii. Po prohře v bitvě u Jeny, byl vévoda nucen vstoupit v roce 1806 do Rýnského spolku. V roce 1809 bylo Sasko-Výmarsko a Sasko-Eisenach, které byly sjednoceny pouze v osobě vévody, formálně sloučeny do vévodství Sasko-Výmar-Eisenach. Vévodové Sasko-výmarští
ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Saxe-Weimar na anglické Wikipedii. Související články
Externí odkazy
|