|
Razítko  Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku. Slovem razítko se také označuje i samotný otisk razítka, tedy razítkem otištěný obraz. Technické provedeníVlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy nebo také razítka jejichž štočky jsou vyrobeny flash technologií) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní. Tradiční razítka měla dřevěnou rukojeť, nejčastěji vyrobenou z kvalitního dubového či smrkového dřeva, v současné době se častěji používají plasty, které jsou snadno omyvatelné v případné potřísnění razítkovací barvou, některá razítka mají i kovové tělo. Externími potřebami ke klasickému razítku jsou polštářek a razítková barva. Typy razítek  Z hlediska nastavitelnosti obsahu otisku
Podle tvaru otisku
Podle technologie tisku
VýrobciVýrobce lze rozdělit na výrobce razítkových strojků (Colop, Trodat, Shiny) a výrobce razítkových štočků (textových desek). Mezi největší výrobce razítek (textových desek) v ČR patří firma Razítka Sedin, jež od roku 1990 vyrobila více než 3 miliony razítek.[1] Užití, podoba a obsah otiskuRazítka se používají například v těchto funkcích:
Razítka podnikatelů a jiných neúředních osob nemají z právního hlediska žádný speciální význam. Obecně razítko nemá platnost podpisu, podnikatel není povinen razítko mít a používat a otisk razítka nemá explicitně žádnou právní váhu, byť jeho používání může mít praktický význam jakožto vžitý úzus. Občanský ani obchodní zákoník se o razítku vůbec nezmiňují, ačkoliv například podpisem se občanský zákoník zabývá, živnostenský zákoník se zabývá jen úředními razítky. Občanský zákoník pouze v souvislosti s písemnými právními úkony zmiňuje, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé“. Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj. Mezi základní a nejběžnější údaje na razítkách podniků patří název podnikatelského subjektu, jeho sídlo či adresa provozovny a IČO a DIČ. Dalšími užitečnými prvky mohou být telefonní číslo, e-mailová adresa, URL adresa webové prezentace, provozní hodiny, bankovní spojení, logo firmy, předmět činnosti firmy, pořadové číslo identifikující konkrétní razítko, název organizační složky nebo jméno či funkce pracovníka, případně i QR kód. Reference
Související článkyExterní odkazy
|
