Prvek množinyPrvky množiny (také členy nebo elementy množiny) jsou v matematice takové objekty, které jsou obsaženy v dané množině. Prvkem množiny může být i jiná množina, ale nesmí obsahovat sama sebe jako prvek. Také výraz „množina všech množin“ vede ke sporu – není to množina. Příslušnost prvku k množiněPrvky (také elementy) množiny se značí obvykle malými písmeny, např. . Skutečnost, že určitý prvek patří do množiny zapisujeme symbolem ∈ (stylizované E z latinského označení prvku – elementum; někdy se slovně označuje jako „patří do“): , skutečnost, že lze také vyjádřit tak, že je prvkem , náleží do ní, nebo že množina obsahuje prvek . Pokud prvek do množiny nepatří, píšeme ∉ (tento symbol se někdy slově označuje jako „nepatří do“): Prvky každé množiny musí být jednoznačně určeny. Pokud nějaký soubor matematických objektů nesplňuje tuto podmínku, není množinou.[1] Např. „MĚSTO“ může být množina „jeho domů“; nebo množina „jeho obyvatel“; nebo množina „jeho škol“ atd. (Tyto množiny se nerovnají, mají i různé počty prvků...). Vlastnosti prvkůSouvisející informace naleznete také v článku Množina.
Počet prvků v množině může být konečný nebo nekonečný. Též nemusí obsahovat prvek žádný, poté mluvíme o prázdné množině. Množina obsahuje neuspořádaný soubor prvků. Nechť jsou dvě množiny A = {1, 2, 3} a B = {3, 2, 1} tak jsou stejné. Na pořadí prvků v množině nezáleží. Množina obsahuje více stejných prvků (čísel), tak se uvažuje pouze jediný výskyt daného prvku. Dvě množiny A = {1, 1, 2, 2, 2} a B = {2, 1} považujeme za stejné. Nevadí, že množina A obsahuje "více" prvků, protože obsahuje zdvojené či ztrojené prvky.[2] Počet prvků množinySouvisející informace naleznete také v článku Bijekce.
Reference
|