Prodloužená míchaProdloužená mícha (latinsky: medulla oblongata) je část centrální nervové soustavy obratlovců, která je spojovacím článkem centrální nervové soustavy mezi koncovým mozkem a páteřní míchou. Stavbou se částečně podobá páteřní míše, ale zanořuje se do ní řada struktur zadního a středního mozku. Evolučně představuje nejstarší část mozku. AnatomiePřirozenou hranicí mezi prodlouženou míchou (medulla oblongata) a páteřní míchou (medulla spinalis) tvoří zkřížení pyramidových drah (decussation pyramidum), které běží z přední části mozkového kmene do postranních a předních provazců páteřní míchy. Horní hranici mezi prodlouženou míchou a Varolovým mostem tvoří striae mediales, které jsou makroskopicky patrné na zadní straně oblongaty, jak přecházejí po celé šířce zde přítomné anatomické krajiny zvané fossa rhomboidea.Tu poznáme z obrázku dle rhombického tvaru (kratší rozměr je na obrázku spodní modrou čarou), zabírá celou zadní plochu oblongaty a mostu. Na mozku ji můžeme najít teprve až po snesení mozečku, když jej uřízneme v místě párového podstavce (pedunculu, č.13, 14, 15), což je místo, kudy prochází dráhy do a z mozečku. Uvnitř prodloužené míchy se nachází bílá (nervové dráhy = vlákna = axony) i šedá hmota mozková (těla neuronů = jádra, nuclei, ncl.) v různých seskupeních. Z šedých hmot zde nalezneme motorická jádra: ncl. ambiguus, odkud vedou somatomotorická a visceromotorická vlákna IX., X. a XI. hlavového nervu, dále somatomotorického jádra XII. hlavového nervu a zadní (dorzální) jádro X. hlavového nervu, které ovládá svaly vůlí neřiditelné, čili útroby (též visceromotorické). Ze senzorických (senzitivních) jader je zde ncl.spinalis pátého hlav. nervu, které zpracovává somatosenzitivitu nejen z V., ale též ze VII., IX. a X. hlavového nervu. Dále ncl. solitarius, které řídí viscerosenzitivitu ze VII., IX. a X. hl. nervu. Dále jsou zde vestibulární jádra napojená na rovnovážný orgán ve vnitřním uchu, olivární jádra (oliva inferior), jež je součástí ascendentních a descendentních extrapyramidových drah, ncl. gracilis a cuneatus, které přepojují dráhy zadních míšních provazců a ty dále pokračují jako ve střední čáře se křížící lemniskus medialis, což je jedna z bílých hmot umístěných v oblongatě. K dalším bílým hmotám patří mezi jinými pyramidová dráha, fasciculus longitudinalis mediali et posterior, tractus rubrospinalis, tractus tectospinalis a další. FyziologieČinnost prodloužené míchy lze shrnout takto
Řízení vegetativních funkcíPo oddělení prodloužené míchy od mostu je nadále zachováno dýchání i krevní oběh. Pokud však dojde k jejímu poškození úrazem či jinak, pak se okamžitě srdeční činnost i dýchání zastaví. Jsou zde uložená centra, která regulují krevní oběh a dýchání:
Všechna zmíněná centra jsou součástí retikulární formace. Mají značný klinický význam, při jejich poškození dochází k zástavě dechu a srdce, což se stává zejména při poranění krční páteře.[1] Prodloužená mícha se podílí i na řízení trávení, konkrétně dovoluje příjem potravy a její mechanické zpracování, zprostředkovává sací nepodmíněné reflexy a také žvýkání a polykání. Je centrem řízení některých obranných reflexů, jako je kašel, kýchání, rohovkového reflexu a zvracení. Reflex kašleJe umožněn díky dostředivým vagovým vláknům nervus laryngeus superior (horní hrtanový nerv) a senzorickým vláknům trojklaného nervu, dýchacím centrem, nervovými vlákny ovládajícími vnitřní mezižeberní svaly (které vedou z dýchacího centra k motoneuronům páteřní míchy) a motorickými vagovými vlákny, která inervují svaly uzavírající hlasovou štěrbinu v hrtanu. Kýchací reflexje zajištěn dostředivými vlákny trojklaného nervu, které začínají v nosní sliznici nebo prostřednictvím vláken I. hlavového nervu (nervus olfactorius). Odstředivá vlákna jsou identická jako u reflexu kašle. Oba reflexy vybudí velmi silné dráždění dechového centra. Centrum pro zvraceníse nalézá v oblasti tractus solitarius v zadopostranní části retikulární formace prodloužené míchy. Je aktivováno vzruchy z receptorů trávicí trubice. Poruchy prodloužené míchyPři poškození této části CNS dochází k decerebrační rigiditě s významnou poruchou svalového napětí. Projeví se křečemi extenzorových svalů, které ale mohou vzniknout i při poruchách vyšších etáží CNS. Zvýšená citlivost dýchacího centra na parciální tlak CO2 je příčinou Cheyneova–Stokesova dýchání, kdy dochází ke střídání prohloubeného dýchání (hyperventilace) a přerušeného dýchání (apnoické pauzy). Postižení zde ležících nervových jader způsobí klinické syndromy charakterizované výpadkem nebo zhoršenou funkcí inervovaných svalů, u senzorických jader pak poruchami čití příslušné modality. Reference
Literatura
Externí odkazy
|