Pokud se snažíme zjistit alespoň přibližný tvar grafu funkce, hovoříme o tom, že vyšetřujeme průběh funkce. Při tom se zkoumají různé vlastnosti funkce a hledají se funkční body, které graf funkce dělí na intervaly mající příslušnou vlastnost. Při vyšetřování průběhu funkce se zajímáme o následující vlastnosti:
funkční hodnoty ve vybraných význačných bodech (tím jsou myšleny nejen extrémy či inflexní body, ale také body, které nám mohou poskytnout nějakou informaci o průběhu funkce mezi nimi)
Na základě získaných výsledků vyšetřování průběhu funkce pak lze sestrojit graf.
Příklad
Vyšetřujme průběh funkce .
Zatímco je definováno pro všechna reálná čísla, logaritmus je definován pouze pro . Definičním oborem vyšetřované funkce tedy bude .
Vzhledem k tomu, že funkce je definována pouze pro , není periodická, ani lichá nebo sudá.
Funkci lze tedy definovat také v bodě , tzn. rozšířit definiční obor na .
Průsečík s osou získáme dosazením , tedy .
Průsečík s osou získáme z rovnice , která má řešení .
První a druhá derivace funkce jsou
Funkce je rostoucí v intervalu, ve kterém platí , což lze po dosazení zapsat jako . Řešením získáme, že funkce je rostoucí pro .
Funkce je klesající v intervalu, ve kterém platí , tzn. . Řešením získáme, že funkce je klesající pro .
V bodě je . Tento bod je tedy stacionárním bodem. Již z rozložení intervalů monotonie lze určit, že se jedná o ostré lokální minimum, což lze ověřit dosazením do druhé derivace, neboť . Hodnota funkce v tomto bodě je .
Vzhledem k tomu, že na celém definičním oboru funkce, je funkce konvexní ve všech bodech, kde je definována. Funkce nemá žádný inflexní bod.
Asymptoty k funkci neexistují, neboť .
Graf vyšetřované funkce tedy bude mít následující průběh.