|
Plus (obchodní řetězec)
Plus byl diskontní řetězec vlastněný německou skupinou Tengelmann. Řetězec měl prodejny v deseti evropských zemích včetně Česka, kde působil v letech 1992–2008. Českou síť koupila německá REWE Group, tuzemské prodejny Plus převzaly řetězce Penny Market a Billa. Posledními zeměmi, kde Plus působil, byly do roku 2010 Bulharsko a Rumunsko. Historie První diskontní prodejna Plus byla skupinou Tengelmann otevřena v roce 1972 v Duisburgu v Německu.[1] Název Plus řetězec využil ke tvorbě sloganu Prima leben und sparen, neboli Prima žít a šetřit. V roce 1979 Tengelmann Group koupila americkou společnost The Great Atlantic & Pacific Tea Company (A&P), která ve Spojených státech provozovala několik obchodních řetězců. S novým majitelem firma v zemi otevřela několik desítek obchodů Plus Discount Foods.[2] Diskontní prodejny německého formátu nicméně u amerických zákazníků neměly úspěch – jednak kvůli omezenému sortimentu, jednak kvůli tomu, že zpočátku chyběla možnost platit kartou, šekem nebo poukázkami na jídlo.[2] V Chicagu a okolí vzniklo několik větších diskontních obchodů SuperPlus,[2] z nichž bylo posledních šest rozprodáno v roce 1985.[3]  Další expanze řetězce Plus se týkala evropských zemí. V dubnu 1992 byla v Pražské tržnici otevřena první prodejna Plus v Česku.[4][5] V srpnu téhož roku řetězec vstoupil na trh v Maďarsku, kde první prodejnu otevřel ve městě Tatabánya.[6] V roce 1994 vznikla první prodejna ve Španělsku v Segovii[7] a v roce 1995 první prodejna v Polsku ve městě Dąbrowa Górnicza.[8] Další zemí, kam Plus expandoval, se v roce 2001 stalo Portugalsko,[9][10] o čtyři roky později následovalo Rumunsko[11] a na jaře 2006 Řecko.[12] Mezi lety 2003 a 2008 se značka Plus objevila také v Rakousku, kde ji používala část prodejen řetězce Zielpunkt rovněž vlastněného skupinou Tengelmann.[13][14] Zielpunkt používal podobné modro-oranžové logo. V Německu Plus jako první diskontní řetězec spustil v říjnu 2001 svůj e-shop.[15] E-shop nabízel především průmyslové zboží, například domácí a zahradní potřeby, bytové doplňky či elektroniku. V roce 2007 byl otevřen i pro rakouské zákazníky.[15] V letech 2007 a 2008 řetězec ukončil většinu svého podnikání a své prodejny prodal jiným společnostem. Ve Španělsku prodejny koupil řetězec Dia, tehdy patřící do skupiny Carrefour.[16] V Polsku a Portugalsku se jejich kupcem stala skupina Jeronimo Martins,[17] která v Polsku provozuje supermarkety Biedronka a v domácím Portugalsku supermarkety Pingo Doce.[18] V Řecku diskonty Plus koupil řetězec Alfa Beta Vassilopoulos belgické skupiny Delhaize.[19] V Česku je koupila německá REWE Group[20] a staly se z nich prodejny Penny Market a Billa.[21] Maďarskou filiálku koupil SPAR.[22] V Německu se více než 2 300 prodejen Plus[23] stalo součástí diskontního řetězce Netto Marken-Discount vlastněného skupinou Edeka, přičemž Tengelmann Group si v řetězci nejprve ponechala 20% podíl.[24] Přeměna prodejen Plus na Netto byla dokončena v červenci 2010.[25] Aby nevzniknul monopol, část prodejen Plus koupily jiné společnosti. Nejvíce prodejen, přes 300, koupila REWE Group[23] a začlenila je do řetězce Penny Market. E-shop Plus zůstal ve vlastnictví Tengelmann Group až do roku 2017,[15][26] poté byl také převzat skupinou Edeka. Jeho fungování bylo ukončeno k 1. lednu 2019,[26] zákazníci jsou nyní přesměrováni na e-shop řetězce Netto. Přes odchod z většiny zemí včetně domovského Německa Plus v říjnu 2009 otevřel první prodejnu v Bulharsku. Řetězec v zemi nicméně nepůsobil příliš dlouho. Již v únoru 2010 bylo oznámeno, že jeho prodejny v Bulharsku a Rumunsku převezme Lidl.[27] Diskontní prodejny Plus se tak staly minulostí.
Plus v Česku
Plus v Česku podnikal prostřednictvím společnosti PLUS - DISCOUNT spol. s r.o., která byla vedena u Městského soudu v Praze s IČ 413 28 116.[31] Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 5. srpna 1991. Nejprve sídlila v Praze-Horních Počernicích, od roku 2001 pak v sousedních Radonicích,[31] kde měla také logistické centrum (dnes využívané Penny Marketem). Prodejny na Moravě a ve Slezsku byly zásobovány ze druhého skladu v Prostějově.[30] První prodejna Plus byla v Česku otevřena v dubnu 1992[4] v Pražské tržnici v Praze-Holešovicích.[5] Plus se stal prvním diskontním řetězcem v Česku.[32] Na konci srpna 2008, kdy antimonopolní úřad schválil prodej sítě Plus německé skupině REWE, čítala síť v Česku 155 prodejen.[28] Podle dřívějších informací mělo zájem o koupi řetězce i Tesco.[33] V posledních letech svého podnikání měl Plus v Česku stabilně tržby okolo 11 mld. Kč ročně[30][34][35] V roce 2003 byl Plus 7. největším maloobchodním řetězcem v zemi.[36] Zisk ale od roku 2004 postupně klesal. Zatímco v účetním roce 2003/04 řetězec skončil se ziskem 301 mil. Kč,[35] o dva roky později už to bylo jen 85 mil. Kč a v účetním roce 2006/07 se Plus propadl 48 mil. Kč do ztráty.[30]  ProdejnySíť prodejen Plus v Česku byla poměrně rozmanitá. Na rozdíl od jiných řetězců Plus otevíral prodejny zejména v menších městech, a to včetně takových, kde jinak mnoho velkých prodejen nevzniklo (např. Česká Kamenice, Chrastava, Kostelec nad Orlicí, Přeštice nebo Odry).[37] Prodejny se často nacházely v nově postavených budovách, typických i pro jiné diskontní řetězce – jednopodlažních objektech s valbovou nebo sedlovou střechou a povrchovým parkovištěm. Na druhou stranu měl Plus v roce 2007 také 15 prodejen v Praze, kromě obchodních středisek na sídlištích například i v Pražské tržnici nebo v suterénu obchodního domu Bílá labuť.[37] Čtyři prodejny měl v Ústí nad Labem.[37] Do dalších velkých měst se Plus příliš nerozšířil: v Brně, Ostravě a Liberci měl po jedné prodejně, v Plzni a Českých Budějovicích neměl ještě v roce 2007 žádnou.[37] Branding a privátní značkyPlus v zemích, kde působil, používal kombinaci modré a oranžové barvy a reklamní heslo „malé ceny“ (německy die Kleinen Preise). Malé ceny – v podobě oranžových kreslených postaviček ve tvaru čísel – byly zároveň maskotem řetězce a objevovaly se v akčních letácích i v reklamních kampaních. V Česku řetězec používal slogan Malé ceny, to je Plus. Největší privátní značky, které nabízely výrobky napříč sortimentem, Plus založil až ke konci své tuzemské existence. V listopadu 2006 se do nabídky zařadily výrobky značky Karlův dvůr, která nabízela typické české potraviny (např. jogurt ve skle nebo salám Vysočina), různá instantní nebo hotová jídla (např. knedlíky v prášku nebo šunkové závitky), pečivo i nápoje.[38] Značku Karlův dvůr na tiskové konferenci představil Karel Gott, který se stal jejím „kmotrem“.[38][39][40] Na jaře 2007 Plus uvedl značku BioBio, která nabízela bioprodukty.[41] Pracovní podmínkyZaměstnanci Plusu v srpnu 2006 uspořádali protestní akci před prodejnou v Mostě. Zaměstnanci byli nespokojeni s nízkými platy, nedostatkem personálu na prodejnách, dlouhou pracovní dobou a neplacenými přesčasy, diskriminací a nevybíravým jednáním ze strany vedení. Byli prý také terčem ponižování a šikany.[42][43][44] Zástupci odborů upozornili na to, že s řetězcem již 23 měsíců neúspěšně vyjednávají o kolektivní smlouvě[42] a zmínili také to, že se Plus fungování odborů ve firmě snaží zabránit, a to prý včetně výhružek či úplatků nepohodlným zaměstnancům.[43] Vedení firmy toto tvrzení popřelo.[44] Sdružení Ekologický právní servis (dnes Frank Bold) informovalo, že z tuzemských řetězců kontrolovaných inspektoráty práce se za rok 2005 a první čtvrtletí roku 2006 právě Plus dopustil nejvíce pochybení. Za 75 druhů pochybení zjištěných při 10 kontrolách Plus dostal pokuty v celkové výši 50 tisíc korun.[45] Na jaře 2008 byl Plus pokutován znovu, konkrétně za to, že zaměstnanci neměli dostatečnou dobu odpočinku a měli příliš dlouhé přesčasy. Řetězec dostal pokutu 10 tisíc korun.[46] OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
