Předení je činnost sloužící ke zhotovení příze jako uceleného útvaru z jednotlivých textilních vláken s omezenou délkou.[1] Jako výrobní činnost znamená předení
- buďto urovnání a zakroucení vrstvy vláken (dopřádání)[2]
- nebo celý proces výroby příze včetně přípravy materiálu k vlastnímu předení (předpřádání)[3]
Použití výrazu předení
- V jiných jazycích (např. v angličtině (spinning), němčině (Spinnen), portugalštině (fiação)) se pod pojem předení zahrnuje také (české) zvlákňování tj. tvorba vláken s neomezenou délkou z tekuté hmoty.[4]
- Výrazem předení se označuje v češtině i v jiných jazycích také řada lidských a zvířecích činností, jako vrnění koček,[5] německým Spinnen: např. blouznění, podivné chování, anglickým Spinning: aerobní cvičení aj
Následující článek se zabývá pouze předením příze.
Z historie předení
- Nejstarší doklady o předení pocházejí z období před 20 000 lety.[6] Podle nálezů z roku 2009 u gruzínské obce Dzudzuana však měly být vyrobeny první lněné příze už asi 32 000 let před n. l.[7]
- Ze starší doby kamenné pochází nejstarší nástroje k předení – vřeteno s přeslenem[8]
- Ve druhé polovině 1. tisíciletí byl pravděpodobně v Indii vynalezen kolovrat[9]
- Výrobní postup např. v bavlnářské manufaktuře v 18. století sestával z: tlučení smotků vláken (potěrání) - škrabání smotků dvěma hřebeny (mykání) - kladení chomáčků z mykaných vláken přes sebe a zaoblování do tvaru pramene (na "švýcarské vráně") - (případně: výroba přástu na kolovratu) - dopřádání na kolovratu nebo na spinning jenny.[10]
- Za první stroj na výrobu příze je považován waterframe z roku 1769, se kterým začalo v roce 1771 předení průmyslovým způsobem. Koncem 18. století byly vynalezeny pro předpřádání mykací a protahovací stroje.
- Ve 30. letech 19. století byly uvedeny do provozu první selfaktory a prstencové dopřádací stroje. Na začátku 21. století jsou prstencové stroje nejpoužívanější zařízení k dopřádání, na selfaktorech se vyrábí jen nepatrné množství příze.
- Ve 20. století byly vynalezeny technologie předení, z nichž se prakticky používá i v 21. století např. rotorové, frikční, tryskové. Jiné vynálezy se uplatnily jen přechodně nebo se využívají jen v nepatrném rozsahu, jako např. předení samoskaných přízí, nebo odstředivé předení, systém Bobtex, Pavena, Rotofil aj.[11]
- V 19. století vznikly v některých státech s rozvinutým textilním průmyslem 2-4leté odborné školy, od začátku 20. století také se studijním oborem technologie předení[12] a později učební obor přadlák/přadlena.[13]
Předení na začátku 21. století
Druhy a tvary materiálů vhodných k předení (staplová vlákna)
Na začátku 2. dekády 21. století se ve světě předením zpracovávalo asi 55 % z roční spotřeby cca 90 milionů tun textilních vláken.
Ke zpracování předením se hodí zejména:
Přírodní textilní vlákna o délce cca 15–200 mm, umělá textilní vlákna ve formě stříže a kabelu na konvertorování, výčesky a vlákna z recyklovaných textilií.
Ke spřádání se dají použít téměř všechny polymerní materiály, skleněná textilní vlákna se dají spřádat jen na frikčních nebo odstředivých strojích, kovová vlákna se zpracovávají jen jako příměs v nepatrném množství u určitých speciálních přízí.
Pro keramická textilní vlákna, nanovlákna a whiskery není dosud známý žádný způsob zpracování na staplovou přízi.
Způsoby předení
Rozsah použití různých způsobů předení ve 2. dekádě 21. století:
Způsob dopřádání
|
Hlavní nástroje
|
První použití
|
Roční výroba v t×106
|
Zvláštní znaky
|
prstencové
|
válečkový průtah, vřeteno a prstenec s běžcem
|
cca 1830
|
cca 30[14]
|
varianty: kompaktní, efektní příze, vigoň, opřádání aj
|
rotorové
|
rozvolňovací váleček, rotor
|
1964
|
cca 15[14]
|
vhodné pro vlákna do 60 mm a příze nad 20 tex
|
křídlové
|
váleč, průtah , vřeteno s křídlem
|
1769
|
cca 2
|
pouze pro jutu a část lněných vláken
|
tryskové
|
váleč. průtah, 2 trysky, proud stlačeného vzduchu
|
1980
|
cca 1[14]
|
vhodné pro příze 10-40 tex, nižší pevnost příze
|
frikční
|
rozvolň. válec, 2 perforované bubínky, proud vzduchu
|
1977
|
cca 0,4
|
vlákna z recyklovaných textilií možná, příze nad 10 tex
|
kolovrat
|
lidské prsty, vřeteno s křídlem, pohon šlapáním pedálu
|
2. polovina 1. tisíciletí
|
cca 0,6
|
komerční výroba jen z kokosových vláken a z "exotických" vln: např. pašmína, šáhtúš, jačí vlna
|
ruční předeno-skaní[15]
|
lidské prsty, viják na přadena
|
?
|
cca 0,3
|
komerční výroba jen z kokosových vláken
|
Předení je organizované téměř výhradně jako diskontinuální proces, který probíhá 3 až cca 10 pasážemi strojů umístěných ve výrobním provozu přádelny.
K procesu předení patří u každého z uvedených způsobů dopřádání specifická technologie přípravy materiálu (příp. v několika variantách), která sestává např. z rozvolňování, vochlování, potěrání, mykání, posukování, česání, přástování apod.[11]
Galerie předení
-
Schéma ručního předení
-
Ruční předeno-skaní kokosové příze (Indie 2005)
-
Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
-
Svislé
čechradlo na rozvolňování bavlny (Anglie 1890)
-
Třístrojový agregát na mykání vlny (asi z poloviny 20. století)
-
Obsluha česacího stroje na bavlnu (USA 1941)
-
Předení vlny na muzeálním selfaktoru (Německo 2008)
-
Křídlový dopřádací stroj na jutu (NDR 1953)
-
Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje (cca 1980)
-
Hlavní části prstencového dopřádacího stroje(1989)
-
Výuční list z oboru přadlák bavlny (1953)
-
Průmyslová škola textilní v Brně
Odkazy
Reference
- ↑ Yarn Spinning [online]. Textile School, 2019
datum přístupu = 2019-07-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Poznání textilní výroby [online]. Masarykova univerzita Brno, 2012
datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online.
- ↑ Textilhandbuch [online]. kvadrat, 2012
datum přístupu = 2019-07-11 [cit. 2014-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (německy)
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 351
- ↑ Kočičí vrnění [online]. Eva Mlčochová, 2000-2014
datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online.
- ↑ Barber: Women ´s Work, Norton 1996, ISBN 978-0393313482, str. 42-43
- ↑ Dzudzuana Cave [online]. Thought, 2019-07-03
datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How to Make a Drop Spindle [online]. The Joy of Hanspinning, 1999-2019
datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Spinning Wheel [online]. Thought, 2017-09-19
datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Keeß: Darstellung des Fabriks und Gewerbswesens [online]. Mörschner und Jasper, 1824 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
- ↑ Historie školy [online]. SŠUP Ústí nad Orlicí
v, 2020 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986
- ↑ a b c Link 65 [online]. Rieter, 2014 [cit. 2017-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky)
- ↑ Formation of Yarn [online]. Coirboard, 2014
datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy