|
Přírodní park Horní Střela
Horní Střela je přírodní park rozkládající se převážně v severní části okresu Plzeň-sever a na jihovýchodním okraji okresu Karlovy Vary. Chrání meandrovitě budované hluboké údolí řeky Střely s typickými lesními porosty na skalnatých svazích. Bohatá květnatá společenstva termofilního a subxerofilního charakteru prolínají společenstva submontánní vegetace. V současnosti zaujímá přírodní park plochu 9 991,6 ha a jeho hranici vymezují sídla Štichovice, Česká Doubravice, Brdo, Vysočany, Kotaneč, Radotín, Vladořice, Kolešov, Chyše, Podštěly, Žďárek, Tis u Blatna, Žihle, Hluboká, Kalec, Velká Černá Hať, Strážiště, Mladotice a Křečov. V centru přírodního parku se nachází Rabštejn nad Střelou. Nejvyšším vrcholem přírodního parku je Vladař (693 m n. m.). Dalšími významnými vrcholy jsou Kanešův kopec (633 m n. m.), Jezerský vrch (589 m n. m.) a Gamberk (538 m n. m.). Nejnižším bodem parku je tok řeky Střely pod Strážištěm (346 m n. m.). HistoriePřírodní park Horní Střela byl vyhlášen jako oblast klidu na území okresu Plzeň-sever v roce 1978 na ploše 6 813 ha, v roce 1997 byla vyhlášeno přiléhající území o výměře 3 179 ha v okrese Karlovy Vary. Přírodní poměryGeologie Podloží území tvoří fylitické břidlice, grafitické a kyzové břidlice, fylity, v menším rozsahu dvojslídné svory a granodiority.[1] Značný význam měla v minulosti těžba velmi slabě metamorfovaných fylitických břidlic (tzv. pokrývačských břidlic) v okolí Střely u Rabštejna nad Střelou a Manětína. Tyto břidlice byly použity jako střešní krytiny u řady historických památek například na katedrále sv. Víta v Praze, na hradě Karlštejn, ale i v zahraničí.[2] Do severní části parku zasahují magmatické horniny čistecko-jesenického masivu. V severozápadní části území se nacházejí třetihorní čedičové suky, například vrch Vladař 693 m n. m., výrazná krajinná dominanta s charakteristickým plochým temenem. V území je několik významných tektonických zlomů, zejména Žihelská brázda. Na zlomovém svahu Žihelské brázdy se nacházejí žulová skalní města se sutěmi. HydrologieNa tektonické zlomy jsou vázány vodní toky. Většina území je odvodňována do Berounky, malá část na severu a severovýchodě do Ohře. Nejvýznamnějším vodním tokem je Střela, která se pod Chyší zařezává do terénu a v okolí Rabštejna nad Střelou vytváří výrazný kaňon. Dalšími menšími vodními toky v oblasti jsou Manětínský a Hrádecký potok. FlóraV oblasti převládají hospodářské smrkové a borovicové porosty, na skalnatých okrajích reliktní bory, v potočních nivách olšiny. Lokálně se zachovaly původní listnaté dřeviny, např. javor mléč, javor klen, habr obecný, buk lesní, dub letní a dub zimní, lípa malolistá a lípa velkolistá. Nejcennější suchomilná a teplomilná vegetace se nachází na izolovaných čedičových kupách, kde roste například skalník celokrajný (Cotoneaster integrrimus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a hlaváč fialový (Scabiosa columbaria).[1] FaunaNa území parku se ze savců hojně vyskytuje vysoká zvěř, prase divoké (Sus scrofa) a u Střely vydra říční (Lutra lutra), z obojživelníků a plazů ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Významný je výskyt sov a dravců, například výra velkého (Bubo bubo), sýčka obecného (Athene noctua), puštíka obecného (Strix aluco) a kalouse ušatého (Asio otus).[1] TurismusOblast je turisticky hojně navštěvována, v přírodním parku se nacházejí významné kulturní a historické památky, ke kterým patří například zámek v Rabštejně nad Střelou, kostel sv. Martina ve Strážišti nebo hradiště Vladař. Územím přírodního parku procházejí naučné stezky Cesta za pověstí, Rabštejn-Střela a Sklárna. Maloplošná chráněná územíNa území přírodního parku se nachází maloplošná chráněná území:
Nučická lípa je jediným památným stromem na území přírodního parku. Reference
Související článkyExterní odkazy |
||||||||||||||||||||||||||||
