| Oslavanská brázda |
|---|
| Nejvyšší bod | 470 m n. m. (Květnice) |
|---|
| Rozloha | 200,33 km² |
|---|
| Střední výška | 306,5 m n. m. |
|---|
|
| Nadřazená jednotka | Boskovická brázda |
|---|
Sousední
jednotky | Žernovnická hrásť, Řečkovicko-kuřimský prolom, Lipovská vrchovina, Znojemská pahorkatina, Bítešská vrchovina, Nedvědická vrchovina |
|---|
Podřazené
jednotky | Šerkovická kotlina, Tišnovská kotlina, Chudčická pahorkatina, Veverskobítýšská kotlina, Hvozdecká pahorkatina, Rosická kotlina, Zbýšovská pahorkatina, Ivančická kotlina, Rokytenská pahorkatina, Moravskokrumlovská kotlina |
|---|
|
| Světadíl | Evropa |
|---|
| Stát | Česko Česko |
|---|
|
| Horniny | sediment |
|---|
| Povodí | Svratka, Jihlava |
|---|
| Souřadnice | 49°12′29″ s. š., 16°24′ v. d. |
|---|
| Identifikátory |
|---|
| Kód geomorf. jednotky | IID-1A |
|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oslavanská brázda je geomorfologický podcelek na jižní Moravě, západně od Brna. Je součástí Boskovické brázdy.
Jedná se o úzkou a protáhlou sníženinu, která tvoří jižní část Boskovické brázdy. Je složena ze soustavy několika kotlin, které jsou od sebe odděleny zvýšenými částmi (pahorkatinami). Nejvyšším bodem je vrchol Květnice (470 m n. m.). Oslavanská brázda, vytvářející prostor mezi Tišnovem a Moravským Krumlovem, je vyplněna zejména permo-karbonskými a neogenními sedimenty, v její jižní části se nachází rosicko-oslavanská uhelná pánev.[1]
Člení se na Šerkovickou kotlinu, Tišnovskou kotlinu, Chudčickou pahorkatinu, Veverskobítýšskou kotlinu, Hvozdeckou pahorkatinu, Rosickou kotlinu, Zbýšovskou pahorkatinu, Ivančickou kotlinu, Rokytenskou pahorkatinu a Moravskokrumlovskou kotlinu.[2]
Reference
