Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Orlíkové z Laziska

Orlíkové z Laziska
Erb Orlíků z Laziska z rozrodu Nowina
ZeměMoravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství, slezská knížectvíslezská knížectví slezská knížectví
Tituly
Větve rodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlíkové z Laziska byli panská rodina vyskytující se na Moravě a ve Slezsku.[1]

Historie

Rod byl polského původu a na Moravě se usadil teprve v roce 1587, kdy Stanislav Orlík z Laziska opustil Polsko jako stoupenec arcivévody Maxmiliána. Jeho potomky byli:

  • Ondřej (1595–1642), kanovník v Olomouci,
  • Jan Kryštof († 1667), rovněž kanovník v Olomouci,
  • František Jeroným – zahynul roku 1689 u Vidina v bitvě proti Turkům,[2]
  • Karel Julius († 1716), děkan kapituly v Olomouci,
  • Karel František Alexander (1694–1770), povýšen v roce 1753 na hraběte, zastával různé veřejné úřady a nakonec byl zemským hejtmanem Opavského a Krnovského knížectví. Jeho syn Gundemar zahynul jako velitel pluku u Kladska v roce 1760,
  • Jan Baptist Karel Anton Orlík (1750–1811), nejmladší syn Karla Františka Alexandra.

Posledním členem rodu byl Jan Eugen, jímž rod Orlíků z Laziska v roce 1810 vymřel.

Karel František Alexander z Laziska byl také zakladatelem knihovny Orlíků z Laziska; nechal do barokního zámku v Dolních Životicích přemístit svou vědeckou knihovnu a ve sbírkotvorné činnosti dále pokračoval i jeho syn Jan Baptist Karel Anton Orlík. Knihovna Orlíků obsahuje bezmála 250 svazků, především z 16.–18. století.[3]

Reference

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Orlík z Laziska“ Ottova slovníku naučného.
  1. Ottův slovník naučný, díl 18. Navary-Oživnutí. S. 880
  2. Günter Marian, Franz Hieronymus Orlik von Laziska. Ein kaiserlicher Offizier in den Türkenkriegen zwischen Tulln und Widin 1683-1689. In: Studien und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde 70 (St. Pölten 2017), s. 564–576
  3. SAJDLOVÁ, Tereza. Zaniklý zámek Solca v kontextu kulturního dění své doby. Opava, 2020. 101 s. Diplomová práce. Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě. Vedoucí práce Lucie Augustinková. s. 62, 63. Dostupné online.

Související články

Kembali kehalaman sebelumnya