Naučnou stezku tvoří čtyři okruhy. Všechny vycházejí od špejcharu na liteňském náměstí pojmenovaném prostě Náměstí. Zde se nachází panel Vítejte v Litni a panel o špejcharu, označený pořadovým číslem 0. Jednotlivé okruhy jsou označeny písmeny a zároveň rozlišeny barvou:
D (červená), 4 zastavení, na jihozápad pod vrch Mramor a stejnou trasou zpět (po zelené pásové turistické značceKČT č. 3051 směrem na Tetín), a severozápadně k obci Korno a stejnou trasou zpět (po modré pásové turistické značceKČT č. 1014 směrem na Korno a Beroun), z obou koncových bodů je vyhlídka na Liteň a okolí
Barevné rozlišení dílčích stezek je použito na panelech, směrovkách, pláncích i v digitální prezentaci na Internetu. V rámci každého okruhu jsou jednotlivá zastavení rozlišena pořadovými čísly použitými ve spojení s písmenem označujícím daný okruh.
Technické provedení
Informační panely jsou tvořeny dřevěnými rámovými stojany v přírodním provedení, na kterých jsou upevněny plastové
panely s informacemi, mapami a fotografiemi ke každému zastavení.
Trasa stezky je vyznačena kovovými směrovkami v technickém provedení obdobném malým směrovkám silničního značení cyklotras. Směrovky jsou umístěny na panelech zastavení a na rozcestích a křižovatkách. Část směrovek naučné stezky je instalována u směrovníků turistických tras KČT. Na směrovkách jsou trasy naučné stezky rozlišeny pouze barevně, písmeno trasy na nich není uvedeno. Některé úseky naučné stezky jsou vedeny v souběhu s pásovým turistickým značením pěších turistických trasKlubu českých turistů. U všech zastavení jsou instalovány lavičky a prostor je vysypán štěrkem. Zastavení Areál Liteň, Pískovna a Babka jsou doplněna dětskými hřišti.
Atelier Svatopluk spolupracuje se Střední školou uměleckou a řemeslnou v Praze 5,[14] která má v areálu v Litni externí pracoviště pro odborný výcvik a pražské sídlo Střední školy umělecké a řemeslné v Praze 5 je též externím prezentačním místem Naučné stezky Liteň.
V rámci projektu Naučné stezky Liteň byly vytištěny a distribuovány propagační materiály, především mapky s vyznačením čtyř tematických stezek a jejich zastavení.[18] Obsah informačních panelů naučné stezky byl v roce 2014 zveřejněn v digitální podobě na Internetu na webu Karlštejnsko[nedostupný zdroj].[19]
v roce 2014 se Atelier Svatopluk, o.p.s. a jeho partneři zaměřili na vytvoření a aktualizaci článků Wikipedie s tématem Litně, jejích osobností a objektů zastavení naučné stezky a vytváření knihovny informačních zdrojů určených pro digitalizaci a prezentaci Litně a naučné stezky na Internetu, zejména Wikipedii.
informace o naučné stezce, jejích zastaveních a plánovaných nebo uskutečněných akcích jsou průběžně poskytovány internetovým médiím a serverům specializovaným na turistiku[22][23] formou tiskových zpráv a odkazů na publikované fotoreportáže[24] a propagaci naučných stezek.
průběžnou rešerší ohlasů a hodnocení Naučné stezky Liteň návštěvníky a veřejností[25] a rešerše reportáží o výletech do Litně[26] nebo do okolí Litně.[27]
Vítejte v Litni
Špejchar
Špejchar v Litni sloužil od raného novověku k ukládání obilí, později jako hasičská zbrojnice. Od 70. let 20. století byl interiér upraven pro kulturní účely a unikátní miniaturní loutkové divadlo. Proto je špejchar jedním ze zastavení Naučné stezky. U jeho západní stěny směrem k náměstí je umístěn přístřešek s lavicemi a stolem a informační panel o historii špejcharu.[28] Spolu s ním je zde umístěn úvodní informační panel celé Naučné stezky Liteň nazvaný Vítejte v Litni.[29] V prostoru mezi špejcharem a hasičskou zbrojnicí je informační panel s mapou a figura další naučné stezky Karlštejnské šachy.[30] Od špejcharu vedou stezky červená, zelená a žlutá na západ na konec Náměstí, kde je na sloupu dopravní značky rozcestník: zelená odbočuje vpravo směrem ke kostelu a žlutá a červená vlevo do Dlouhé ulice.
Hospodářský dvůr liteňského zámku s vjezdem branou z Nádražní ulice vznikl v 2. polovině 19. století[44] rozšířením o budovy pivovaru, lihovaru a lihovarnické školy[45] s typickými znaky industriální architektury konce 19. století.[46]
A7. Učiliště
Areál Liteň na severním okraji Litně sloužil do roku 2012 Střednímu odbornému učilišti v Litni a Učňovské škole zemědělské v Litni, obor kovář-podkovář.
Goeologická minulost Berounska je poznamenaná z období třetihor korytem řeky tekoucí ze severních do západních Čech, která vytvořila na svém dne mohutnou asi dvacetimetrovou vrstvupísku. To vedlo od středověku ke vzniku pískoven. Jednou z lokalit s těžbou písku v CHKO Český kras je pískovnaBěleč leží západní a jižní částí na katastru obce Korno, severovýchodní částí na katastru obce Poučník (městys Karlštejn) východojihovýchodní částí na katastru obce Běleč (Liteň). Díky aktivní hornické činnosti zde vznikaly koloniebřehule říční[50] V letech 2012–2013 se jednalo o uzavření a zavezení pískovny.[51]
Obora za Litní nabízí návštěvníkovi pohled na chov jelenů a daňků.[56]
B2. Skuhrov
Na žluté stezce vede silnice z Litně přes železniční trať 172 směrem k obci Leč přes Skuhrov kolem železniční zastávky s čekárnou z doby stavby trati v roce 1901.[57]
B3. Mlýny
Žlutá stezka vede k Pustému rybníku v Leči, na kterém se při povodni v květnu 1844 prováděla protipovodňová opatření za účasti vojenských oddílů.[58]
Z náměstí vede červená stezka na jihozápad k vrchu Mramor[75] a její zastavení s vyhlídkou na Liteň, Korno, Měňany a Karlštejn je též nejvyšším bodem Naučné stezky Liteň (425 m n. m.).[76]
D2. Skuhrov, Hatě
U dalšího zastavení červené stezky je výhled na jihovýchod na obce Skuhrov a Hatě.
D3. Obora
Červená stezka vede z Litně Měňanskou ulicí směrem na západ a dále na severozápad kolem rybník a Obory s chovem daňka evropského v přilehlé oboře.[77]
D4. Korno
Červená stezka vede z Litně na severozápad směrem k obci Korno. Před vesnicí je u křižovatky silnic na Dolní Vlence a na Korno kaplička[78] a od ní překrásná vyhlídka na Liteň ve směru na jihovýchod.
↑Smlouva o dílo naučná stezka Liteň [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., 20.5.2013 [cit. 2014-12-06].
↑Karlštejnsko [online]. Ořech: Region Karlštejnsko [cit. 2015-02-20]. Dostupné online.
↑ANTON, Michal. ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA [online]. I. vyd. Praha: Státní zemědělský intervenční fond, 2014-03-22 [cit. 2014-12-06]. Kapitola Schválené Žádosti o dotaci v rámci sedmnáctého kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova – opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu, s. 1–11. Dostupné online.
↑Naučná stezka "Liteň" [online]. Ostrava: LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o., rev. 2014-02-10 [cit. 2014-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-13.
↑Osobnosti regionu [online]. Ořech: Karlštejnsko, o. s. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.
↑MARTÍNEK, Karel. Naučné stezky : některé formy využití naučných stezek : příspěvek k ekologické výchově v základní škole. První. vyd. Plzeň: Pedagogické centrum, 1997. 26 s. ISBN80-7020-006-5. Metodická příručka pro učitele.
↑DVOŘÁKOVÁ, Markéta; OPRŠALOVÁ, Irena. Genius loci při tvorbě environmentálních programů . Sborník. první. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta., 2014. 47 s. ISBN978-80-244-4071-2.
↑FRIEDLOVÁ, Ludmila; SOUČEK, Zdeněk; KOCOUREK, Pavel. Budování a využití naučných stezek. první. vyd. Praha: Propagační tvorba, 1991. 64 s. ISBN80-85386-23-2.
↑Jungmannova základní škola v Berouně [online]. Beroun: Jungmannova základní škola v Berouně [cit. 2015-01-12]. Dostupné online.
↑Střední škola umělecká a řemeslná v Praze 5 [online]. Praha: Střední škola umělecká a řemeslná, Fakultní škola PedF UK, Nový Zlíchov 1, Praha 5 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online.
↑VÍTEK, Karel. StreTech [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2014 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online.
↑VYBÍRAL, Jindřich. „Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.
↑IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
↑Naučná stezka Liteň. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013. 2 s. [karlstejnsko.info Dostupné online]. S. 1–2.
↑CYKLISTICKÉ NAUČNÉ STEZKY V CHKO ČESKÝ KRAS - KRÁSAMI ČESKÉHO KRASU NA PRAVÉM BŘEHU BEROUNKY [online]. Hradec Králové: Turistika.cz s.r.o. [cit. 2015-02-25]. Dostupné online.
↑ abIVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
↑KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: nákladem vlastním, 1896. 79 s. S. 42.
↑Fara [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
↑KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30].
↑BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22–27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-25.
↑Pohřební kaple [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.
DVOŘÁKOVÁ, Markéta; OPRŠALOVÁ, Irena. Genius loci při tvorbě environmentálních programů . Sborník. první. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta., 2014. 47 s. ISBN978-80-244-4071-2.
FRIEDLOVÁ, Ludmila; SOUČEK, Zdeněk; KOCOUREK, Pavel. Budování a využití naučných stezek. první. vyd. Praha: Propagační tvorba, 1991. 64 s. ISBN80-85386-23-2.
Naučná stezka Liteň. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013. 2 s. [karlstejnsko.info Dostupné online]. S. 1–2.
DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy. Praha a Středočeský kraj. první. vyd. Praha: Dokořán, 2005. 280 s. ISBN80-7363-044-3.
MARTÍNEK, Karel. Naučné stezky : některé formy využití naučných stezek : příspěvek k ekologické výchově v základní škole. První. vyd. Plzeň: Pedagogické centrum, 1997. 26 s. ISBN80-7020-006-5. Metodická příručka pro učitele.
ŠÍROVÁ MOTYČKOVÁ, Kamila; ŠÍR, Jiří. Naučné stezky - Průvodce naučnými stezkami České republiky. první. vyd. Olomouc-Slavonín: Rubico, 2010. 176 s. ISBN978-80-7346-107-2.
Naučné stezky Českého krasu / Správa chráněné krajinné oblasti Český kras. Berounský deník. Roč. 7, čís. 11, s. 10. ISSN1210-7360.
KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79.
NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online.
STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN80-7185-245-7. S. 189.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN978-80-7277-367-1. S. 556–558.
VYBÍRAL, Jindřich. Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online.