Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Německý Šicndorf

Německý Šicndorf
Budova skláren
Budova skláren
Lokalita
ObecDobronín
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíStřelecká (4,71 km²)
Německý Šicndorf
Německý Šicndorf
Další údaje
Kód ZSJ02742
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Německý Šicndorf (německy Deutsch Schützendorf, též Německý Šicendorf či po roce 1950 Střelecká[1]) byl samostatná obec v okrese Jihlava. V roce 1948 byl sloučen s Dobronínem. Leží na katastrálním území Střelecká a je základní sídelní jednotkou Dobronína.

Historie

Od roku 1483 obec vlastnil Zich Kobík z Opatova,[2] který zároveň byl majitelem Dobronína. V letech 14861515 obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku 1536 majetek Jihlavě. V roce 1596 Jihlava nakoupila i Štoky, čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf.[2] V roce 1625 koupil panství jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 jej vlastnili Jan Pachta z Rájova.[2] Roku 1725 se stal majetkem spolu s panstvím Střítež litoměřického biskupa Mořice Adolfa Saského.[2] V roce 1748 patřil knížeti Josefu Karlu Palmovi z Guldenfingenu, jehož rod se hlásil k majitelům vsi až do roku 1840, kdy jej prodal rodu Hohenzollernů. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Roku 1874 tu podnikatel Jaroslav Pittner postavil továrnu na výrobu provazů, kterou po zániku výroby provazů přestavěl na sklárny a brusírnu.[3] V roce 1880 zde byla postavena škola a docházelo sem 82 dětí.[4] Sbor dobrovolných hasičů v Německém Šicndorfu byl založen v roce 1896.[5] 14. prosince 1948 byl Německý Šicndorf sloučen s Dobronínem pod společným názvem Svobodín, ten 8. ledna 1950 ministerstvo vnitra změnilo na úřední název Dobronín–Střelecká. K pojmenování Dobronín se obec vrátila v roce 1960.[6] Od roku 1971 v budově bývalé školy sídlila pobočka Domova důchodců Ždírec s 28 lůžky,[7] po zrušení v roce 2010 obec budovu odkoupila a rozhodla se zde vybudovat byty.[8]

Reference

  1. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  2. a b c d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Šicendorf, s. 1. 
  3. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Šicendorf, s. 27. 
  4. VLACH, Jiří. Výstavba nové základní devítileté školy.. S. 7–8. Dobronínský zpravodaj [online]. 2006-10-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. říjen 2006, s. 7–8. Dostupné online. 
  5. Historie [online]. SDH Dobronín, 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  6. DAVID, Jaroslav. Brod Smilův, Německý nebo Havlíčkův?. In: Havlíčkobrodsko : vlastivědný sborník. 16.. Havlíčkův Brod: Okresní vlastivědné muzeum; Státní okresní archiv HB, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01. S. 193–194. Archivováno 1. 11. 2013 na Wayback Machine.
  7. LÁNOVÁ, Jana; POSPÍCHALOVÁ, Jana; PAVLÍKOVÁ, Iveta. Ždírec. 1233-2013. Ždírec: Obecní úřad Ždírec, 2013. 180 s. ISBN 978-80-260-4935-7. Kapitola Domov důchodců Ždírec, s. 90. 
  8. Domov důchodců nevyhovoval. Budou z něj nové nájemní byty. Jihlavský deník [online]. 2012-02-05 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
Kembali kehalaman sebelumnya