Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Muckovské vápencové lomy

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Muckovské vápencové lomy
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Lom
Lom
Základní informace
Vyhlášení14. prosince 1990
VyhlásilOkresní národní výbor Český Krumlov
Nadm. výška804–824 m n. m.
Rozloha3,33 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeský Krumlov
UmístěníČerná v Pošumaví
Souřadnice
Muckovské vápencové lomy
Muckovské vápencové lomy
Další informace
Kód1284
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Muckovské vápencové lomy jsou přírodní památka západně od MuckovaČerné v Pošumavíokrese Český Krumlov. Chráněné území spravuje Krajský úřad Jihočeského kraje.[3]

Předmětem ochrany jsou vápencové jámové lomy po neobvyklé hlubinné těžbě s působivými monumenty skalních pilířů, studijní plocha významných geologických fenoménů, zimoviště a shromaždiště devíti druhů netopýrů s dlouholetým výzkumem, botanická lokalita s chráněnými druhy rostlin.

Historie

Vápenec se západně od Muckova těžil od sedmnáctého století do dvacátých let dvacátého století. Používal se jako plnidlo do syntetické gumy, pro výrobu zásypů a kosmetických pudrů v Paříži. Zásyp údajně dostávali v krabičce první pomoci vojáci odcházející na frontu během první světové války. V osmdesátých letech dvacátého století došlo v prostředním lomu ke zřícení obnažené stropní vrstvy dolomitického vápence, přičemž padající kameny smrtelně zranily mladého muže.[4]

Geologie

Ložisko krystalických a dolomitických vápenců je dlouhé asi jeden kilometr a jeho mocnost dosahuje až 45 metrů. Obklopují jej biotitické a silimanit-biotitické pararuly moldanubika. Těžba zpočátku probíhala jámovými lomy, ale posléze přešla na hlubinný způsob dobývání. V terénu jsou patrné pozůstatky tří lomů. Nejzápadnější měří 20 × 7 metrů a dosahuje hloubky deseti metrů. Obsahuje dvě podzemní komory. Největší prostřední lom má rozměry 50 × 20 × 4 metry a jeho jádrem je podzemní sál s několika mohutnými pilíři, které oddělují komory široké osm až deset metrů. K lomu patří také umělá skalní brána široká deset a vysoká sedm metrů. Východní lom měří 20 × 8 × 4 metry a v jeho stěnách je patrná lavice bílého kalcitického mramoru.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. Muckovské vápencové lomy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  4. a b ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Muckov, s. 246–248. 

Související články

Literatura

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 182. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya